Hlavička 3

Články

více
MB - VB | 13.12.2005 14:18

Investuje město do sportu, kultury či bydlení?

[B][I]Úvodní komentář Moderního Brna:[/I][/B] O přípravě a průběhu schvalování rozpočtu města Brna na rok 2006 bylo v tisku v posledních dnech napsáno mnoho. Dočetli jsme se, co požadují - pravděpodobně již v rámci svých předvolebních kampaní - jednotlivé politické strany, s čím souhlasí či nesouhlasí opozice, kdo pro co zvedl či nezvedl ruku apod. Tolik komentovaný rozpočet města Brna byl nakonec 7.12.2005 schválen. Počítá s výdaji ve výši 10,868 miliardy korun. Daňové příjmy pak činí 7,995 miliardy, dotace městu 1,649 miliardy korun, vnější finanční zdroje 1,223 miliardy korun, 300 miliónů korun od Evropské investiční banky... Taky vám ta čísla říkají tolik co nám? Zkusme se tedy na to podívat jinak. Do čeho opravdu město investuje? Kolik prostředků vynakládá na podporu kultury, sportu, bydlení či životního prostředí? Jde o nové investice nebo jen provozní náklady, které "spolknou" podstatnou část rozpočtu? Snad nám to všem trochu přiblíží údaje přepočtené na 1 obyvatele, které jsou k dispozici v obrázcích níže. Před tím, než začnete jednotlivá čísla hodnotit, je třeba dodat, že se jedná pouze o výdaje města Brna, do kterých prozatím nejsou zahrnuty údaje z jednotlivých městských částí. Ty budou zapracovány až v průběhu března příštího roku... To jen pro případ, že byste se divili, proč například na vzdělávání vydává město pouze 288 Kč/obyv. Provoz škol totiž financují téměř výhradně městské části, jejichž rozpočet zde prozatím není zahrnut, příp. kraj (mzdy). (Kompletní výdaje města Brna včetně výdajů městských částí můžete prozatím zhodnotit alespoň za rok 2004 a 2005 pod odkazy, které jsou uvedeny na konci článku.) Jaký je váš názor? Jste s tím, jak město hospodaří spokojeni? Nebo byste byli raději, aby upřednostnilo investice v jiných oblastech než doposud? Svůj názor můžete vyjádřit nejen v rámci diskuse, ale i vyplněním Ježíškova dotazníku ([a http://www.modernibrno.cz/dotaznik.htm]http://www.modernibrno.cz/dotaznik.htm[/a]). [B]Graf: Návrh celkových výdajů města Brna (bez MČ) na 1 obyvatele v roce 2006[/B] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost)[/I] [img_thumb Mesto (bez MC)2006.jpg] [br] [B]Tabulka: Srovnání celkových výdajů města Brna (bez MČ) na 1 obyvatele v letech 2004-2006 [/B] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost)[/I] [img_thumb Tabulka1.jpg] [br] Pro ty z vás, kteří chtějí vědět, zda podstatnou část rozpočtu roku 2006 "spolknou" investice či provozní výdaje, přikládáme podrobnější tabulku - [A /img/c/Tabulka2.pdf] ke stažení[/A] [br] ... a pro úplnost [B]rozpočet města Brna včetně městských částí[/B], prozatím však pouze za rok 2004 a 2005 (rok 2006 bude k dispozici v březnu příštího roku)... Rozpočet Statutárního města Brna (tj. vč. MČ) na 1 obyvatele v roce 2004: [A /img/c/STATUT 2004.pdf] ke stažení[/A] Rozpočet Statutárního města Brna (tj. vč. MČ) na 1 obyvatele v roce 2005: [A /img/c/STATUT 2005.pdf] ke stažení[/A] MB, 13.12.2005
více
MB - VB | 6.12.2005 15:09

Reduta - pohled z druhé strany...

[B][I]Úvodní komentář Moderního Brna:[/I][/B] [I]Reduta, jedna z nejstarších divadelních budov ve střední Evropě, čekala na svoji zásadní obnovu od začátku 90. let. Dočkala se. Jejím otevřením získalo město nadstandardních 3000 míst v kulturních zařízeních. Otázkou zůstává, zda je bude schopno také vytížit. Rekonstrukce Reduty přišla město na 355 milionů korun, další miliony spolkne její roční provoz. Autory nové Reduty jsou držitelé letošní Grand Prix Obce architektů Antonín Novotný a Petr Valenta. "Vypracovaný projekt ateliéru D.R.N.H. je citlivým a kultivovaným řešením, které bere ohledy na historii stavby, pracuje s hlubšími souvislostmi a geniem loci a současně vytváří moderní prostor s perfektním technickým zázemím..." Tak hodnotí svoji práci architekti z ateliéru. A jaký je pohled z druhé strany?[/I] MB, 6.12.2005 [br] [B]V brněnské Redutě se už zase hraje[/B] Život je divadlo, přesvědčila jsem se opět na předpremiéře v brněnské znovuzrozené Redutě. Zhasla světla a já si zkoušela srovnat čerstvé zážitky z letmé prohlídky starého domu s novou tváří. "Bajpás" nebo plastika - řešila jsem zrovna otázku analogie s podobně trpícím zdravotnictvím, když v tom se rozsvítila nouzová světla a po balkóně, kde jsem seděla, začali pobíhat lidé od techniky. Dveřmi na chodbu lomcoval kde kdo, ale nepovolily. Když si technika postaví hlavu a vyhlásí požární poplach, sama od sebe neustoupí. Sotva otevřená Reduta naštěstí nelehla popelem jako druhdy zlatá kaplička, spálil se pouze kdesi jakýsi proudový jistič. Speciálně jsem se šla podívat na "černé" schodiště, které dle ústních sdělení mělo být HROZNÉ! Jeho přiznaný kubismus mne ovšem velice příjemně překvapil, na rozdíl od dveří, které se za mnou zaklaply. Ani tentokrát nehořelo, pohrál si se mnou a s několika dalšími zvědavci jen jejich záludný mechanismus. K permanentkám asi budou rozdány i klíče, chtěla jsem se po perné chvilce odreagovat v zasklené toaletě bez stropu. Do "píp šou" mne nevrátila ani tak černými podpatky bot už zle pokreslená bílá (sic!) podlaha ani postříkaná zeď okolo umyvadla, prosta obkladu, jako charakteristický zvuk od vedle, provázející okamžik, kdy plyn prochází úzkým otvorem. Baletní okamžiky na jevišti mi maličko kazilo zábradlí okolo balkónu. Když jsem chtěla dohlédnout na scénu, musela jsem se předklonit a vzdát se opory opěradla, což našinec při nudném kuse dlouho nevydrží, nebo se nepřirozeně přikrčit až nad uvězněná kolena v úzkém profilu a prokukovat pod madlem. Lidé okolo můj prvořadý úkol vtěsnat se do vymezeného prostoru a netrpět řešili různě. Od odevzdaného zavření očí až po paničku, která si položila v předklonu hlavu na madlo a nechala se unášet dějem. Jenomže ostříleného harcovníka premiér a večírků nemohla oslovit Stravinského moralita o zlém vlivu bohatství a peněz na lidskou duši, jistě zařazená jako premiérová facka korumpovatelným politikům. Hned dvakrát jsem po rudém běhounu proběhla historickým schodištěm nahoru a dolů. To abych se přesvědčila, že jsem v divadle, a také proto, abych se zahřála a nějak se vyrovnala s faktem, že jedno jeho madlo je klasické dřevěné a litinové a druhé chromové. Původní pískovec čímsi napuštěný do zelena, jako když je opálenému člověku hodně zle, zde doplňuje "činžákové" teracco. Jin a jang, pravda nebo lež, hop a asi i trop. Foyeru vévodí sklo. Jenomže za sklem není nic, dokonce až na pár kroutících se fotografií ve vitrínách v prvním poschodí. Rafinovaný náznak do podlahy napůl spuštěného okna (vila Tugendhat) v průzorech do atria děsil nejen dámy se strachem z výšek. Prázdno výtahové šachty a vysychající louže na rovné střeše. Ještěže malíř Kvíčala vyvedl kvůli souměrnosti v podobně flekatých meandrech i podlahu. Ta je vůbec v domě hodně dynamická. Dřevěné intarzie, parkety, mramor hnedle dvojí barvy, světlý a tmavší, fádní i tvůrčí teracco, dlaždice včetně skleněných a asi už nevyčistitelných před šatnami, linoleum. Za zmínku určitě stojí úzký proužek korku v místech, kde se podlahy stýkají se stěnami, nahrazující tradiční lišty. Nic proti filigránské práci parketářů, ale nejsem si jist, zda toto jejich dílo dokáží podlahové kosmetičky udržet v kondici déle než měsíc, dva. Usedla jsem alespoň na chvíli a na zkoušku do mírně futuristických fotelů, jejichž šedá barva jako by napovídala, že se tvůrce či interiérista zalekl vlastního rozmachu. Objevnosti a velikosti dvakrát nesluší holubičí šeď. Ale ejhle, málem jsem nevstala, jak hluboko jsem zapadla. Což pak člověk bez sportovní kondice. Ale sedělo se tam docela pohodlně, a když se nechají pootevřené dveře na balkón a tedy do sálu, dal by se tu v relativní pohodě přečkat i ten nejdelší kus od Wágnera. Opona v divadelním sále tentokrát chyběla úplně, snad díky strohé výpravě dávaných kusů. V Redutním sále jsem byla o pár dnů později na koncertu. Daleko více než Mozart mne zde naprosto ohromil strop. Rudá dynamika stěn nasměrovala mou pozornost k baroknímu balkónu, snad jedinému funkčnímu odkazu z dlouhé historie domu, který však strhává do nicoty a všedna plechový podhled, slušící snad jen autobusové zastávce. Světla, včetně chybějících lustrů ztemněla, kus skončil a mě bylo líto, že jsem toho mnoho v nákladně renovovaném starém domě ani napodruhé nepochopila. Divadelní kus, nebo jiné "umělecké dílo" kde je třeba si z programu přečíst, o co vlastně jde, si asi mnoho obdivovatelů nezíská, snad jen pár snobů, honosících se vzájemně utvrzovaným přesvědčením, že jsou takzvaně IN. Michaela Moudrá [br] [I]Fotogalerie:[/I] [img_thumb reduta1.jpg] [img_thumb reduta2.jpg] [img_thumb reduta11.jpg] [img_thumb reduta5.jpg] [img_thumb reduta6.jpg] [img_thumb reduta7.jpg] [img_thumb reduta8.jpg] [img_thumb reduta9.jpg] [img_thumb reduta12.jpg] [I]Foto: Filip Šlapal Převzato z: [a http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1617&KatId=9]www.e-architekt.cz/index.php?PId=1617&KatId=9[/a][/I]
více
MB - VB | 25.10.2005 11:30

Náměstí Svobody k nepoznání...

Dlouho plánovaná rekonstrukce náměstí Svobody začala před několika dny. Konečné podoby rekonstrukce za sto osmdesát milionů korun se dočkáme zhruba v říjnu příštího roku, kdy mají být práce na jeho přeměně hotovy. [img_thumb namesti_Ceska.jpg] [img_thumb namesti_Masarykova.jpg] [I]Pohled od ulice České a Masarykovy...[/I] [B]Změní se náměstí k nepoznání?[/B] Celé náměstí se může těšit na kamenný dlážděný povrch. Pro pěší bude vymezen asi 10 m široký pás kolem celého náměstí a doplněn lavičkami a letními zahrádkami. Obsluha náměstí by se tak do tohoto prostoru neměla vůbec dostat a bude moci využít pouze prostoru kolejiště. Tramvajové koleje totiž na náměstí zůstanou a v budoucnu tak budou sloužit např. i historické tramvaji. Opravy se dočká samozřejmě i mariánský morový sloup. Novým prvkem bude gigantická bronzová kašna. Stát bude u ústí Kobližné ulice, tj. v místě původní Merkurovy kašny, jejíž obnova nebyla možná. V průměru má mít nová kašna patnáct metrů a zdobit ji budou kromě tryskající prosvětlené vody také úryvky veršů z básní Jana Skácela. Skromnější pítko, které bude vytvořeno ve stejném duchu jako kašna, bude stát u ústí ulice České. Na náměstí se objeví také půdorys původního kostela, který stál dříve v jeho středu. Úpravy završí linie lipových stromů na severní straně náměstí. Stromořadím se bude dále pokračovat také v ulici Rašínově. Po obvodové lince náměstí bude vybudováno nové osvětlení na stožárech. Opomenut nebude ani další mobiliář, ke kterému patří např. plakátovací plochy jako výduchy z kolektorů, vitríny informačního systému či směrníky. [img_thumb namesti_Koblizna.jpg] [img_thumb namesti_Rasinova.jpg] [I]Pohled od ulice Kobližné a Rašínovy...[/I] [B]Kdo je autorem návrhů?[/B] Rekonstrukce náměstí se připravuje podle návrhů renomovaných architektů Tomáše Rusína a Ivana Wahly, vodní prvky navrhli architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. [B]Jaký bude postup prací?[/B] Do konce roku budou započaty pouze drobnější úpravy a přípravné práce, tak aby Brňané nepřišli o tradiční vánoční trhy. Během prosince by měli dělníci přeložit elektrické vedení zpod povrchu náměstí do nově budovaných kolektorů. Po ukončení přeložek elektrických a telefonních přípojek přijdou na řadu zemní práce na rekonstrukci povrchu náměstí. Avšak až po Vánocích, kdy se rekonstrukce na několik týdnů zastaví. Naplno se do stavby dělníci pustí až po Novém roce, resp. v únoru nebo březnu, v závislosti na klimatických podmínkách. [img namesti_orto.jpg] [I]Mapa náměstí Svobody s popisky...[/I] [br] [COLOR red][B]Aktuálně z MmB, 7.11.2005:[/COLOR][/B] [I]V rámci diskuze byly vzneseny dotazy týkající se dalších plánovaných úprav centra města. Nyní přinášíme odpověď získanou z Úseku technického MmB:[/I] [B]Jaké další rekonstrukce se v centru Brna připravují?[/B] Rekonstrukce náměstí Svobody není jedinou aktuálně připravovanou rekonstrukcí. Město Brno se zavázalo ve svém rozpočtu investovat ročně zhruba 50 mil. do regenerace městské památkové rezervace. Po dokončení úprav na náměstí bude následovat: - rekonstrukce ulic [I]Kobližná, Kozí, Poštovská, Zámečnická[/I] - rekonstrukce ulic [I]Starobrněnská, Mečová[/I] (v současné době se dokončuje dokumentace pro stavební povolení) - rekonstrukce ulice [I]Rašínovy[/I] - úprava [I]prostor před Obchodním domem Centrum[/I] (v současné době probíhá soutěž na architektonické řešení) Projekčně není prozatím připravována rekonstrukce ulice [I]Česká[/I]. Řešena bude až v další etapě, společně s ulicemi [I]Veselá, Solniční, Skrytá, Jakubská a Středova[/I]. [B]Jako samostatné akce budou dále realizovány:[/B] [I]Rekonstrukce Dominikánského náměstí[/I] - v současné době jsou zpracovány varianty architektonického řešení [I]Rekonstrukce Zelného trhu[/I] - v současné době se dokončuje dokumentace pro stavební povolení zpracované na základě architektonické soutěže [I]Rekonstrukce Římského náměstí[/I] - další postup je podmíněn realizací soukromých investic. Před dvěma lety bylo dokončeno provizorní předláždění. (Protože regulační plán MPR počítá s dostavbou objektu v záměru ulice Františkánská a přestavbou domů na východní straně náměstí k ulici Josefské je nutné nejprve tyto dostavby realizovat a teprve poté bude řešen definitivní povrch.) [I]Foto: MMB, OÚPSŘ[/I]
více
MB - VB | 20.10.2005 16:36

Co přinese městu Brnu rozpočet příštího roku?!

[I][B]Úvodní komentář Moderního Brna:[/B][/I] [I] Dne 6. 10. 2005 jsme oslovili [B] brněnské radní[/B] a vybrané [B] opoziční představitele města [/B] s otázkou týkající se jejich priorit v oblasti rozpočtu města Brna pro příští rok. Odpovědi některých z nich přinášíme níže... [/I] [br] [B]Položená otázka:[/B] [I] Jaké jsou Vaše priority v rozpočtu města Brna pro rok 2006? Kde chcete k podpoře Vašich projektů najít zdroje v rozpočtu?[/I] [br] [h4][B]Odpovědi získané od členů Rady města Brna:[/B][/h4] [B] Petr Paulczynski (ODS), 14. 10. 2005: [/B] Nechci Vás poučovat, ale otázka opravdu není položena šťastně. Opravdu si myslíte, že rozpočet města je určen k uspokojování priorit jednotlivého radního? Priority mohu mít jaké chci. Abych však uspokojil Vaši zvědavost, pak zcela hypoteticky bych opravdu, ale opravdu věděl, kde hledat rezervy na krytí ať už svých nebo jiných priorit. 4200 zaměstnanců v městských příspěvkových organizacích, z toho více než 1600 v kultuře, by při troše snahy těch, kteří řídí tento úsek bylo možné zredukovat. Ale dosti hypotéz. RMB zahájila proceduru redukce předložených zbožných přání, protože na začátku je vždy více velkých očí než v kasičce peněz. Postupujeme řádek po řádku, položku po položce a věřte, že diskuse je velmi, velmi lítá. Na konci bude jako vždy rozpočet reálný, město nezadlužující více, než si můžeme dovolit. Možná při tom dojde i na uspokojení mých priorit. A nakonec Vám sdělím své sladké tajemství. Mými prioritami je [I]vybudování seriozní IT infrastruktury a marketing města[/I] takový, abychom nemuseli od Pražáků poslouchat, že Brno je obydlená zatáčka mezi Brnem a Vídní. [B] Radomír Jonáš (ODS), 14. 10. 2005: [/B] Pro rozpočet města Brna jsou v mém hospodářském úseku prioritou především činnosti, které se vážou k budoucímu ekonomickému rozvoji města. V oblasti majetkové se jedná především o [I]výkupy pozemků pro důležité strategické rozvojové projekty[/I] - tj. výkupy pozemků pro nové průmyslové zóny, majetková vypořádání v bývalých výrobních areálech pro budoucí projekty regenerace brownfields a majetková příprava sportovně-rekreačních projektů. V oblasti bytové je prioritou především [I]podpora regenerace stávajícího bytového fondu a podpora výstavby nových bytů[/I]. V oblasti správy a údržby majetku je plánovaným výdajem, mimo pravidelné výdaje oprav, drobných investic a odstraňování graffiti i např. stavební a restaurátorská obnova Mariánského morového sloupu na [I]náměstí Svobody[/I]. Významným prioritním výdajem v oblasti územně-plánovací je především [I]příprava nového Územního plánu města Brna[/I]. Příjmy v rozpočtu se budu snažit podpořit úsporou provozních prostředků, důkladným prověřením možností k získání mimorozpočtových prostředků z úrovně státu a EU a nalezením různých souvisejících modelů vícezdrojového financování. Významným příjmem v oblasti bytové jsou také příjmy z prodeje obecního bytového fondu. [B] Miroslav Hošek (ODS), 14. 10. 2005: [/B] První priorita byla zařadit položku pro [I]kofinancovatelné projekty městských částí[/I]. V letošním roce jsem se několikrát dostal do situace, kdy starosta městské části dokázal získat krajskou, státní či evropskou dotaci na připravenou akci, která ale nebyla zařazena v rozpočtu města. Těžce se potom hledá provizorně v rozpočtu rezerva, tak aby se mohla spojit s těmito cizími zdroji. Byla by škoda, kdyby tyto dotace nemohly být využívány. Ve schváleném návrhu rozpočtu již nyní tedy máme položku "Podpora městských částí - kofinancované projekty" s částkou 50 mil. Kč. Při předpokladu kofinancování 1 Kč : 1 Kč bychom tak měli vytvořit pro město investiční hodnotu 100 mil Kč. Druhou velkou prioritou je [I]navýšení rozpočtu sportu[/I] na dvojnásobek proti roku 2005. Návrh rozpočtu již tedy toto navýšení respektuje - navyšují se investiční dotace do sportovních klubů o 20 mil. Kč, dále se navyšují neinvestiční dotace klubům také o 20 mil. Kč, 10 mil. Kč je vyčleněno na veřejná sportoviště na městských částech. Jsem rád, že jsme společně v Radě města Brna zařadili 10 mil. Kč na [I]cyklostezky [/I] a 15 mil. Kč na plavecký [I]areál Riviéra[/I]. [B] Leo Venclík (ODS), 14. 10. 2005: [/B] Hlavní prioritou, kterou budu v rozpočtu prosazovat je, aby [I]provozní výdaje[/I] v roce 2006 nevzrostly oproti roku 2005 a došlo tedy, jak v městských společnostech tak i na městě, konečně k nějaké úspoře. Co se týká investičních výdajů, ty by měly růst zejména v oblastech, ve kterých to bude přínosem pro obyvatelstvo a kde nebude tlak na následný růst provozních výdajů po dokončení příslušné investice. V tuto chvíli tedy preferuji [I]opravu kanalizací, opravu silnic, výstavbu nových silnic[/I]... Prioritou v rozpočtu tedy budou např. [I]Tunely Dobrovského[/I], u kterých bude nutné získat státní zdroje na spolufinancování projektu. Další prioritou rozpočtu bude získat prostředky na[I]cyklostezky[/I]. Zde je však mnohdy problematická příprava projektů, neboť se často komplikují výkupy pozemků a tím i související administrativní práce. Rozpočet by také měl pamatovat na vyčlenění prostředků k [I]nákupu majoritního podílu Brněnských veletrhů a výstav, a.s.[/I] Přestože bylo ze strany současného majoritního vlastníka deklarováno, že neopustí Brno, bylo by více než vhodné mít za město Brno možnost rozhodnutí ovlivnit. Teprve potom budeme mít jistotu, že opravdu veletrhy Brno neopustí. V návaznosti na schválené získání budovy na [I]Dominikánském náměstí [/I] budu preferovat vyčlenění prostředků na urychlené [I]přestěhování úředníků [/I] do této budovy. Mým cílem u tohoto projektu bylo také vyklidit náměstí od aut. Zhruba do příštích roku by tak měl být zpracován [I]projekt či model náměstí[/I], tak aby mohlo v příštím volebním období dojít k jeho realizaci. Předpokládám, že koncem roku 2007 by se z zrekonstruovaného náměstí mohlo stát místo, kam každý Brňan rád zavítá. Prostředky by měly být v rámci rozpočtu vyčleněny také na přípravu dalších oblastí jakými byla např. Černovická terasa, tj. větší území pro podnikatelské aktivity a případné investory..., a využít v této souvislosti i evropských dotací na[I]brownfields[/I]. V rámci rozpočtu příštího roku by také měly být vyčleněny prostředky na přípravu a [I]příp. zahájení některých staveb u Železničního uzlu Brno[/I]. Prosazovat se budu také za uvolnění prostředků na dokončení projektů [I]severní části Velkého městského okruhu[/I], tak abychom mohli následně požádat o státní či evropské peníze na spolufinancování. ...Neboť v tuto chvíli nemáme mnoho projektů, které jsou připraveny do takové fáze, aby mohly žádat o dotace z evropských fondů. Jedním z dalších projektů, které je třeba zmínit, je příprava [I]modelu areálu za Lužánkami[/I], o kterém jsem již hovořil. [B] Barbora Javorová (KDU-ČSL), 18. 10. 2005: [/B] Priority rozpočtu: vyrovnaný rozpočet, nárůst provozních výdajů do 5% - posílení [I]dotace pro nestátní neziskové organizace v sociální oblasti[/I] - posílení [I]dotace pro sportovní kluby[/I] - projekt [I]angličtina do škol[/I] - [I]zdravotnictví, sociální péče [/I] - [I]čistota a pořádek [/I] Oblast investic: vyrovnaně do všech oblastí - nová [I]lůžka pro seniory[/I] - [I]oprava stacionáře pro postižené děti[/I] - [I]investice do sportu[/I], zejména mládežnického, cíl v každé městské části mít kvalitní sportoviště - i přes výrazné zdražení energií udržení vysokého standardu [I]hromadné dopravy[/I] bez omezení výkonů - pokračování v [I]rekonstrukci školských zařízení[/I] - [I]strategické dopravní stavby[/I] - [I]náměstí Svobody[/I] [B] Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), 18. 10. 2005: [/B] V rámci kapitálových výdajů se budu - mimo jiné - zasazovat o uvolnění peněz na budování [I]cyklostezek a cyklotras[/I]. Zároveň budu prosazovat peníze do sportu - zejména do odvětví, které by bylo v Brně dobré rozvíjet. [B] Jan Holík (KDU-ČSL), 20. 10. 2005: [/B] Rozpočet a jeho zdroje jsou v podstatě dány legislativou a hospodářskou situací a hospodářskou úrovní... Z hlediska dalších možných zdrojů můžeme hovořit o zdrojích z Evropské unie, zejména pak na rozvojové projekty. Z městských projektů, které by mohly být z těchto zdrojů spolufinancovány a které považuji za významné, je to Železniční uzel Brno, Velký městský okruh, rekonstrukce Spalovny (velmi významné z hlediska likvidace odpadu, který má město na svých bedrech), další z projektů je např. Brněnská přehrada... Co se týče priorit rozpočtu 2006, byl bych velmi rád, kdybychom podporovali [I]městskou hromadnou dopravu[/I]. V tuto chvíli se jedná zejména o provozní prostředky a také o prostředky investiční na nákup nových dopravních prostředků, konkrétně tramvají. Dalším projektem je poměrně diskutabilní projekt [I]Janáčkova kulturního centra [/I]- byl bych rád, kdyby se tento projekt udržel při životě do doby než budeme moci definitivně jeho výstavbu zahájit. Prioritou je pro mne také dokončení [I]depozitáře ve Špilberku[/I]. Jedná se o projekt, do kterého v minulosti bylo již investováno značné množství prostředků, výrazně menší část je pak třeba vložit do dokončení projektu a jeho uvedení do provozu. Investici si vyžádá také budova [I]Janáčkova divadla[/I]. Přestože ho stále považujeme za projekt nový a moderní, budova má za sebou už zhruba 45 let... Určitě by bylo dobré, kdyby se dále podařilo zrealizovat výstavbu některého z [I]parkovacích domů[/I], o kterých se v současnosti hovoří. Podporovat budu také projekty v [I]oblasti sociální péče[/I]. Je samozřejmě možné diskutovat o tom zda je sociální péče nastavena vhodně nebo nevhodně, spravedlivě nebo nespravedlivě..., nicméně jiný systém zatím není. V této oblasti bych tedy podpořil výstavbu domovů důchodců, příp. zařízení, která slouží starým a nemocným. Jmenovat je třeba také podporu projektů formou dotací do oblasti sportu, nebo i jiných aktivit, na které se podaří získat prostředky z jiných zdrojů a ze strany města půjde o spolufinancování. [B][color red]... no a pro úplnost - kdo z radních neodpověděl:[/color][/B] [B]Richard Svoboda (ODS), Pavel Blažek (ODS), Dana Filipi (ODS), Josef Veselý (KDU-ČSL)[/B] [br] [h4][B]Odpovědi získané od opozičních představitelů města Brna:[/B][/h4] [B] Mojmír Vlašín (nestraník), 12. 10. 2005: [/B] Moje priority jsou [I]budování cyklistických [/I]stezek (asi 25 mil. Kč), [I]zavedení separace bioodpadu[/I] (asi 110 mil. Kč). Zdroj v rozpočtu nemusím hledat, jsou to všechny položky na odsun nádraží. Vzhledem k tomu, že všechny návrhy k rozpočtu, které jsem kdy podal, jakož (až na jednu výjimku) i všechny návrhy, které podali občané města, padly pod stůl, nemám iluze. Nemusím být zrovna prognostik, abych mohl konstatovat, že návrhy neprojdou. [B] Oliver Pospíšil (ČSSD), 13. 10. 2005: [/B] Ze zkušenosti na městské části vím, že sestavování rozpočtu je činnost neradostná a pravidelně prohlubuje moji podzimní trudomyslnost. Vzhledem k tomu, že moji straničtí kolegové se budou soustředit na priority ryze celoměstské, jako je podpora sportu, bytové výstavby, zavedení metropolitní sítě atd., [I]chtěl bych se zaměřit na potřeby MČ Brno - Řečkovice a Mokrá Hora[/I] v oblastech, které pro svoji finanční náročnost nelze řešit jinak než z úrovně města. Problémem je stav školských objektů a jejich nesoulad s legislativou (např. úpravy stravovacích zařízení, výměny oken a zateplení obvodových plášťů - viz energetické audity). Zde bych přivítal i větší aktivitu Brna ohledně žádostí o dotace ze státního rozpočtu. Po městské části jsou roztroušeny zastaralé a nefunkční sportoviště a dětská hřiště, která by po rekonstrukci mohla znovu sloužit veřejnosti. Je připraven TEZ na rekonstrukci inž. sítí a kanalizace v lokalitě Jandáskova / Královka, ještě akci dostat do rozpočtu. Rekonstrukci inž. sítí a kanalizace v lokalitě Prašná a Bohatcova už v rozpočtu máme, ovšem bez prostředků. Abych nebyl příliš tragický, v návrhu rozpočtu na rok 2006 je počítáno s rekonstrukcí kanalizace na Palackého náměstí, což je velice dobře, pak už nám zbývá jen si vyprosit rekonstrukci komunikací vč. úpravy křižovatek J Priorit celoměstských i lokálních, patřících do rozpočtu města bych nalezl ještě další řadu, ovšem možnosti rozpočtu jsou omezené i při sebelepším hospodaření. Mám-li zmínit možnosti získání dalších prostředků, kromě osvědčeného hledání v jiných rozpočtech (kraj, stát a EU), asi nezbude než přistoupit k dietě v provozních výdajích. Jisté úspory cítím v samotném magistrátu i v některých příspěvkových organizacích. Razantnější úsporná opatření by však měla dopad na rozsah některých činností města, což může být na druhé straně pro občany města nemilé. Sestavení dobrého rozpočtu není jednoduché ani pro opozičního politika. [B] Roman Onderka (ČSSD), 17. 10. 2005: [/B] Priority v rámci sestavovaného rozpočtu vidím v: - posílení výdajů na [I]sport[/I] včetně rekreačního (postupná rekonstrukce veřejných sportovišť) - [I]bytová výstavba[/I] z úrovně města - zahájení [I]realizace metropolitní sítě[/I] - důležité pro zavedení kamerových systémů na perifériích, přispěje zvýšení bezpečnosti a pořádku - zlepšení stavu [I]školských zařízení[/I], realizace úsporných opatření vycházejících z doporučení energetických auditů, úpravy stravovacích zařízení dle požadavků platné legislativy - při úpravě Nové radnice by se nemělo zapomenout na hlasovací zařízení Zdroje: - zvýšení snahy o získání prostředků odjinud, tedy z kraje, státního rozpočtu a EU. Brno hradí náklady na infrastruktury využívající okolními okresy, především divadla. Zde by se měl podílet na nákladech i JM kraj - přehodnocení priorit města (Janáčkovo kulturní centrum, EuroPoint - ŽUB) - úspory v provozních výdajích magistrátu, příspěvkových organizacích a městských podnicích Dále jsou zde velké investice, jako např. projekt - [I]fotbalový stadion za Lužánkami, Svratecké údolí (hala Campus, vodácký kanál)[/I], ty je potřeba nachystat na spolufinancování se státem, EU a soukromými investory. V rozpočtu by se měly objevit částky na rozjetí těchto investic. V rámci zdrojů je nutné se také zabývat zastavením růstu provozních nákladů. [B] Pavel Březa (KSČM), 19. 10. 2005: [/B] Statutární město Brno je v situaci, kdy dlouhodobě došlo k výraznému útlumu výrobní činnosti a rozvoj obchodu a služeb se děje nekoordinovaně a převážně na "zelené louce". Současně se snižuje počet obyvatel ve prospěch oblastí za hranicemi města. Základním cílem města proto musí být zatraktivnění života ve městě, a to nejen na úseku nabídky pracovních míst, která stejně dobře slouží obyvatelům téměř celého kraje. Některé investory přitáhla Černovická terasa, město bude spolupracovat na atraktivitě dostupnosti prostřednictvím Letiště Brno a dlouhodobě Železničního uzlu Brno. Má-li však být město zajímavé pro své občany, musí pracovní příležitosti rozvíjet ve standardních lokalitách, které jsou dnes prakticky opuštěny (brownfields), aby kvalitní životní prostředí bylo nabídkou pro bydlení a pro využití volného času. Volnosti při stanovování nových perspektivních záměrů brání především vysoká rozestavěnost, na niž je vázán vysoký objem kapitálových výdajů. Zde by prospěla i vyšší rozpočtová kázeň u jednotlivých investic, počínaje výběrovými řízeními a formulacemi samotných smluv. Při nízkém plnění ročního rozpočtu kapitálových výdajů (v roce 2004 89,5%, v roce 2003 dokonce 83,3%) se část prostředků při přesunu na další období ztrácí ve výdajích provozních, což je nebezpečné při rostoucí zadluženosti města. Bytový fond města je možné rozšiřovat i větším důrazem na poskytování [I]bydlení pro seniory[/I]. Podporuji [I]regenerace sídlišť[/I] připravované některými městskými částmi. Město Brno musí především urychlit dokončování započatých děl a hledat [I]rezervy u provozních výdajů[/I], nikoliv však tím, že přenese náklady na své občany. Na příjmové stránce stále ještě Brno i kraj málo těží z turistických zajímavostí. Prestiži města pomůže [I]zkvalitňování MHD a průjezdnosti města[/I] více než každoroční "bakchanálie" spojované s množstvím ohňostrojů, které by stačily jednou za pět let (příp. čtyři roky, aby si užila každá volená garnitura). [B][color red]... opět pro úplnost - komu jsme dali prostor z opozice a neodpověděl:[/color][/B] [B]Jeroným Tejc (ČSSD), Josef Kůta (KSČM)[/B]
více
MB - VB | 8.10.2005 11:19

Kdo má právo být u zdroje informací?

V pátek 7. 10. 2005 pořádala brněnská radnice a ministr Šimonovský tiskovou konferenci na téma Europoint Brno. Pozvání na tuto akci získala řada novinářů. Jediný, na koho se nedostalo, byl Svatopluk Bartík, šéfredaktor internetového portálu [a http://www.nadrazivcentru.cz]www.nadrazivcentru.cz[/a], člen Strany zelených a brněnský aktivista, známý především svým kritickým postojem k rekonstrukci brněnského železničního uzlu v odsunuté poloze. Zjevně tak přišel nejen o možnost získat odpověď na své otázky, ale následně také o příležitost vyjádřit své názory a postoje. Sám Bartík skutečnost, že mu byl zamítnut vstup na tiskovou konferenci, zdůvodňuje tím, že radnice "je vedena skandálním úmyslem neposkytnout veřejnosti úhel pohledu, který je kritický ke snaze odsunout nádraží do tzv. Jižního centra". Radnice se naopak brání, že není povinna zvát na své tiskové konference kohokoliv a že nestojí o destrukci již odsouhlasených faktů. Radnice dále namítá, že pan Bartík není schopen střízlivě vyslechnout informace politiků a srozumitelně je reprodukovat. Není žádným tajemstvím, že pan Bartík je trnem v oku nejen představitelům brněnské vládní koalice, ale dokonce i některým svým spolustraníkům. Zda je svojí iniciativou politikům nepohodlný, nebo se mu vyhýbají proto, že jsou jeho postoje skutečně demagogické a on bez adekvátní znalosti bojuje proti všem, to nechť posoudí každý sám. Každopádně, správnost Bartíkových postojů v této kauze není relevantní. [B]Snaha vyhnout se odpůrcům, kteří nám z jakéhokoliv důvodu vadí, třebas jen proto, že je nepokládáme za dostatečně způsobilé, je z lidského hlediska pochopitelná, ovšem z hlediska demokratických principů těžko ospravedlnitelná. A nic na tom nemění ani fakt, že i v západních demokraciích je běžné, že díky osobním antipatiím politiků se někteří žurnalisté dostávají k informacím hůře než jiní. [/B] Faktem proto zůstává, že radnice je povinna o svých rozhodnutích informovat občany města, neboť koneckonců jen oni mají legitimitu volit své politické představitele. Přejme si, aby se tento politováníhodný incident nestal precedentním případem pro politickou kulturu města Brna. A co vy? Kdybyste byli politikem, chtěli byste, aby na Vaši tiskovou konferenci mohl kdokoli? Své názory můžete vyjádřit v diskusi... [I]Veronika Brázdová, Moderní Brno, 7. 10. 2005[/I]
více
MB - VB | 27.9.2005 18:38

Heč! Byli jsme v Blesku!

A byla tam i fotka našeho billboardu s obrázky! Bohužel, právě náš poslední billboard byl jediným pravdivým a autentickým prvkem článku... A tak náš hlavní komentář bude bohužel opět v duchu uvádění mediálních omylů na pravou míru. Dnes formou otevřeného dopisu Miroslavu Homolovi, redaktorovi deníku Blesku... Milý Miroslave, 1. Svatopluk Bartík není členem sdružení Moderní Brno. Je členem Strany zelených a koordinátorem koalice Nádraží v centru. Důkladní čtenáři našich stránek jistě dosud nezapomněli na jeho kritické komentáře k našim aktivitám... Jen podotýkám, že pan Bartík se sám divil, v jakéže roli v článku vystupuje... 2. Moderní Brno nekritizuje odsun, ale ani přisunutou polohu nádraží. Vadí nám především to, že dosud do Brna nedorazily peníze na ŽÁDNÝ projekt. O tom, co jsme chtěli billboardem říci, si koneckonců inteligentní čtenář udělá obrázek sám. Jedinou pravdivou informací v článku tak zůstává, že jeden z našich billboardů je umístěn poblíž hřbitova. Gratulujeme bleskovému redaktorovi k pseudožurnalistické karikatuře Moderního Brna, která se vydařila ještě více než tváře politiků na našich plakátech. Bylo to krásné a bylo toho dost. Moderní Brno vydává oficiální prohlášení, že pro příště chceme být v Blesku komentováni pouze v souvislosti s drogovými a sexuálními skandály našich členů, případně v rubrice Módní policie. Za Moderní Brno Veronika Brázdová člen (fakt!) [br] [I]No a pro ty z vás, kteří si sobotní Blesk nekoupili, přikládáme zmíněný článek...[/I] [img_thumb blesk.jpg]
více
MB - VB | 20.9.2005 17:12

Velké dopravní stavby - aktuálně ministr Šimonovský!

Velký městský okruh, rozšíření dálnice D1, stavba protihlukových stěn, rychlostní silnice R43 a R52 či železniční stavby - to jsou projekty, o kterých hovořil na včerejší tiskové konferenci v Brně ministr dopravy Milan Šimonovský. Hlavním tématem byla připravenost jednotlivých projektů k realizaci a zejména příslib jejich financování v následujících letech. Pokud se vyplní vyřčené sliby, rok 2007 bude pro Brno a Jihomoravský kraj rokem zlomovým, rokem, kdy bude započata realizace několika stěžejních dopravních staveb v území. [br] [B][h4]Velký městský okruh [/h4][/B] Do konce roku 2007 se předpokládá dokončení [B]křižovatky Hlinky[/B] - náklady na realizaci projektu se pohybují ve výši cca 2,5 mld. Kč. V letošním roce bude proinvestováno celkem 560 mil. Kč, pro příští rok je naplánováno 500 mil. Kč. Na podzim letošního roku bude dle slov ministra Šimonovského vyhlášena veřejná obchodní soutěž na zhotovitele [B]tunelů a 2 křižovatek v lokalitě Dobrovského[/B]. Jde o finančně velmi náročné akce, součástí projektu je i napojení jak na Hradeckou, tak i Svitavskou radiálu. Celá stavba bude stát 8 mld. 150 mil. Kč a bude trvat zhruba 6 let. Na realizaci projektu bude použit nový způsob financování (tzv. strukturované financování), které spočívá v tom, že dodavateli stavby bude realizace splácena zpětně, a to až do roku 2013. Vzhledem k tomu, že stát nemá požadované finanční prostředky, jeví se tento způsob jako jeden z možných způsobů financování. Na dotaz, zda se v souvislosti se změnou způsobu financování zvýší náklady na realizaci, ministr Šimonovský odpověděl, že je to velmi pravděpodobné. Odmítl však odhadnout zvýšení nákladů se slovy: "Je to soutěž, ta určí nejefektivnější řešení." V letošním roce se připravuje zabezpečovací projekt, který bude stát zhruba 50 mil. Kč, v příštím roce pak zhruba 360 mil. Kč. Zahájení stavby se předpokládá v polovině příštího roku. [br] [B][h4]Rozšíření dálnice D1[/h4][/B] Nově se připravuje rozšíření dálnice D1 v úseku [B]Holubice - Kývalka [/B](přidání třetích pruhů, doprovodné komunikace okolo dálnice). Tato stavba se do seznamu dostala dodatečně, původně ji přípravný výbor vyloučil jako nepotřebnou. "Svolili, až když se prokázalo, že ve špičce už je kapacita dálnice v okolí Brna překročena," objasnil důvod zařazení projektu do plánu ministr Šimonovský. Stavba je dlouhá 31 km a vyžádá si investici ve výši 10,5 mld. Kč. Zahájení stavby je plánováno na přelomu roku 2007 a 2008. Další navazující stavbou je rozšíření dálnice D1 na [B]Prahu - Mirošovice[/B] (přidání třetích pruhů). Zahájení stavby je opět plánováno na přelomu roku 2007 a 2008. Na financování projektů bude třeba spoluúčasti soukromého sektoru. Rozšíření dálnice D1 směrem na Prahu - Mirošovice bude pravděpodobně vypsáno jako Public Private Partnership (tj. spolupráce veřejného a soukromého sektoru). Ve spolupráci s ministerstvem financí bude také připravena žádost o poskytnutí úvěru od Evropské investiční banky. [br] [B][h4]Rychlostní silnice R43[/h4][/B] Rychlostní silnice R43 neskončí v první fázi u Kuřimi, jak zatím projektanti plánovali. Ministerstvo dopravy už totiž začalo připravovat [B]úsek od Kuřimi k Černé Hoře[/B]. Začátek výstavby je plánován na rok 2007. Dlouhodobě byla jedinou plánovanou stavbou stavba [B]Troubsko - Kuřim[/B]. S touto trasou chce však ministerstvo počkat na schválení územního plánu Jihomoravského kraje. "Silnice se má napojovat na jihu na R52 a neradi bychom založili mimoúrovňovou křižovatku na špatném místě," uvedl Šimonovský. Severní úsek rychlostní silnice R43 je připravován v trase takzvané Hitlerovy dálnice. Trasy se však nebudou držet přesně a silnice se na některých místech původnímu směru vzdálí. "Některé části tělesa 'Hitlerovy dálnice' jsou dnes už vzácnými ekosystémy," vysvětlil Šimonovský s tím, že na šedesát let starých, uměle vytvořených silničních náspech se daří vzácným rostlinám i živočichům. Ne všude se tedy půjde po stávající trase. [I]Více naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=763]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=763[/a].[/I] [br] [B][h4]Rychlostní silnice R52[/h4][/B] První stavbou rychlostní silnice R52 Brno - Pohořelice - Mikulov bude pravděpodobně [B]úsek Pohořelice - Nová Ves[/B], který je dlouhý cca 4 km a navazuje na vybudovanou čtyřpruhovou rychlostní silnici Rajhrad - Pohořelice. Náklady na stavbu se odhadují ve výši 1,2 mld. Kč. Začátek stavby je plánován opět v roce 2007. V tuto chvíli se připravuje EIA a dokumentace pro územní rozhodnutí. [br] [B][h4]Železniční stavby:[/h4][/B] Start první stavby projektu [B]odstavného nádraží[/B] je naplánován na příští rok, nákladnost stavby se odhaduje na 250 mil. Kč (dalších 100 mil. Kč čeká na schválení výborem). Celkové předpokládané náklady na realizaci projektu odstavného nádraží činí 2,5 mld. Kč. Současně je také připravována projektová dokumentace na [B]osobní nádraží [/B](celkové náklady stavby jsou 8,5 mld. Kč), zahájení je plánováno ve třetím měsíci roku 2007. Další připravovanou stavbou je [B]průjezd železničním uzlem Brno [/B]za 3,5 mld. Kč, tento je plánován také na rok 2007. V příštím roce bude vybudována [B]železniční zastávka Lesná[/B] - stavba bude zahájena začátkem příštího roku. [br] [B][h4]Pendolino[/h4][/B] Od 11.12.2005 by mělo přes Brno jezdit Pendolino jako nejnovější výkřik železniční technologie. Připraveny jsou tři trasy: Praha - Vídeň (přes Brno) Praha - Bratislava (přes Brno) Brno - Břeclav Lidé se tak mohou těšit na zkrácení jízdní doby (z Brna do Prahy na 2:20 hod., do Vídně 1:50 hod., Bratislavy 1:28 hod.), a to při nezměněné výši jízdního tarifu. [I]Více naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=766]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=766[/a].[/I] [br] [B][h4]Zpoplatnění dálnic[/h4][/B] Od prvního ledna příštího roku se změní placené úseky dálnic v okolí Brna. V současné době prozatím platí stará vyhláška. Vzhledem k tomu, že se průběžně staví další úseky dálnic, je velmi pravděpodobné, že bude každý rok zpracovávána nová vyhláška, která bude reagovat na aktuální situaci. Zpoplatněny [B]nebudou [/B]dle nové vyhlášky tyto úseky: - úsek Slatina - Kývalka - úsek z křižovatky Brno po křižovatku Chrlice (dálnice D2 na Bratislavu) - úsek Brno - Rajhrad - úsek Pohořelice - Pohořelice-sever - úsek Pohořelice - Pohořelice-jih [br] [B][h4]Protihlukové stěny:[/h4][/B] Protihlukové stěny o celkové délce zhruba 4,5 kilometru za zhruba 160 mil. Kč začnou růst už v příštím roce podél dálnice D 1, první - ve Starém Lískovci - bude stát 50 mil. Kč a ochrání Brňany před hlukem už koncem roku 2006. Do roku 2008 má kolem Brna stát několik kilometrů protihlukových bariér, které přijdou na 160 mil. Kč. [I]Více naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=762]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=762[/a].[/I] [br] [I]MB, 20. 9. 2005[/I] [I]Foto na homepage převzato z: [a http://www.radio.cz/cz/clanek/70389]http://www.radio.cz/cz/clanek/70389[/a][/I]
více
MB - VB | 6.9.2005 13:57

Jak je to se získáním budovy Jalta pasáže na Dominikánském náměstí?!

[I][B]Úvodní komentář Moderního Brna:[/B][/I] [I]Dne 19. 8. 2005 jsme - na základě častých dotazů našich čtenářů - oslovili [B]brněnské radní[/B] s otázkou získání budovy Jalta pasáže na Dominikánském náměstí, která je v médiích trvale diskutována. Nyní přinášíme odpovědi některých z nich... Pro ty, kteří mají pocit, že se na našich stránkách příliš často objevují jména konkrétních politických představitelů města jen podotýkáme, že to bude zřejmě tím, že právě oni jsou - z pozice svých funkcí - za dané projekty zodpovědní... Nicméně pro dokreslení situace jsme se stejnými dotazy oslovili také vybrané [B]opoziční představitele města [/B](1. 9. 2005), jejichž odpovědi budeme přinášet postupně.[/I] [br] [B]Položená otázka:[/B] [I]Jaký je Váš osobní názor na získání budovy Jalta pasáže na Dominikánském náměstí a jeho následnou parkovou úpravu?[/I] [br] [h4][B]Odpovědi získané od členů Rady města Brna:[/B][/h4] [B]Petr Paulczyński (ODS), 22. 8. 2005:[/B] Ta otázka má jednoduchou odpověď. Nedovedu si představit soukromou firmu která sedí dislokovaná tak, že ředitel a náměstci sedí v jedné budově a jejich podřízení rozesazení po celém Brně. Taková firma dle mne nemůže fungovat dobře, už jenom proto, že pracovní nasazení personálu, který ví, že šéf je na hony daleko, se asi nemůže limitně blížit stu procent. Koncentrace úředníků do co nejmenšího prostoru je tedy dle mne nezbytným předpokladem zlepšení práce magistrátu. Co se týká parkové úpravy náměstí, nebyl bych proti, ponechám však návrhy na řešení povolanějším, tj. architektům. Pokud by tomu tak mělo být, nezbývá než dořešit problematiku parkování v tomto prostoru. Nabízí se řešení vybudovat parkovací dům v prostoru mezi magistrátem a hotelem International. [B]Miroslav Hošek (ODS), 26. 8. 2005:[/B] Objekt na Dominikánském náměstí má pro město ten význam, že jeho získáním by mohlo dojít k tolik potřebné koncentraci jednotlivých pracovišť magistrátu. Jde zejména o přesun pracovišť, která jsou v současné době na Kounicově ulici. Tato spadají i pod můj úsek, který je tak částečně rozdělený mezi Dominikánské náměstí a Kounicovu ulici, kde sídlí Odbor dopravy, Odbor vodního a lesního hospodářství, Odbor životního prostředí, Odbor technických sítí, Odbor dopravně-správní činnosti a Odbor investiční. Z pohledu manažerského řízení je tento stav velice neefektivní a roztříštěný. Objekt na Kounicově ul. by mohl být následně prodán, záměr má tedy i svoji ekonomickou opodstatněnost. Co se týče následné parkové úpravy, prostory Dominikánského náměstí a Zelného trhu by měly být zrevitalizovány a mělo by odtud být vymýcené parkoviště. Samozřejmě za předpokladu, že parkoviště zřídíme jinde. V současné době se uvažuje o prostoru mezi hotelem International a Moravskou galerií, do kterého by se najíždělo z ulice Husove, nebyl by tedy zatížen střed města. Existuje již studie zabývající se návrhem parkové úpravy Dominikánského náměstí. [B]Radomír Jonáš (ODS), 26. 8. 2005:[/B] Jsem iniciátorem toho a zastávám ten názor, že pokud se má zlepšit funkčnost činnosti magistrátu, měly by být úseky kumulovány na jedno místo a činnost by měla být centralizována. Jak už jsem několikrát uváděl, tak například můj úsek je rozstrkán do několika míst a komunikace a organizace práce je pak mnohem složitější. Hlavním cílem je tedy stručně řečeno zefektivnění činnosti Magistrátu města Brna. [B]Leo Venclík (ODS), 29. 8. 2005:[/B] Se získáním této budovy naprosto souhlasím. Je třeba si uvědomit, že nám patří budova hned vedle a také budova Nové radnice, se kterou tato budova úzce souvisí. Vzhledem k tomu, že parková úprava v prostorách Dominikánského náměstí bude dříve nebo později nutná, neboť současný stav je dlouhodobě neudržitelný, vyvstává problém i s komerčním využitím zmiňované budovy. Plánovým omezením automobilové dopravy v této lokalitě bychom blokovali případné investory v jejich možnosti využít tento dům, což by nebylo úplně šťastné. Získat tento dům je tedy pro město velice strategické. Následně zde existuje možnost přesunu části úředníků magistrátu, kteří jsou v tuto chvíli rozházení po celém Brně a odprodej těchto budov. Prioritním cílem v tuto chvíli je, aby se tato budova dostala do komplexu budov magistrátních, čímž dojde ke scelení komplexu jednotlivých pracovišť. Nabídneme tak občanům luxusnější přístup k úředníkům, neboť zajistíme přístup na jednom místě. Následně budeme moci upravit Dominikánské náměstí do takového stavu, aby na něj byli Brňané hrdí a rádi tam chodili. Je nešťastné, že se nám nepodařilo koupit dům zhruba před rokem a půl, kdy byl na prodej. V tuto chvíli si musíme uvědomit, že tuto budovu někdo koupil, nějak si ji cení... a musíme se rozhodnout, zda budeme cenu akceptovat či nikoliv. [B]Barbora Javorová (KDU-ČSL), 5. 9. 2005:[/B] Dominikánské náměstí je krásným prostranstvím v srdci Brna, které se postupem času z nutnosti změnilo v parkoviště. Bylo by velmi prospěšné přeměnit ho v oblast klidu, příjemného posezení a zeleně. Pokud studie využitelnosti budovy bývalé Beta pasáže a přilehlých prostor ukáže, že je možné přestěhovat parkování sem a budovu také využít pro potřeby magistrátu výměnou za jiné, budu jednoznačně záměr přebudování náměstí na park podporovat. Studie by měla být vypracována Hospodářským úsekem magistrátu. [B][color red]... no a pro úplnost - kdo z radních neodpověděl:[/color][/B] [B]Richard Svoboda (ODS), Jan Holík (KDU-ČSL), Pavel Blažek (ODS), Dana Filipi (ODS), Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), Josef Veselý (KDU-ČSL)[/B] [br] [h4][B]Odpovědi získané od opozičních představitelů:[/B][/h4] [B]Mojmír Vlašín (Strana zelených), 30. 8. 2005:[/B] (v rámci rozhovoru na jiné téma osloven dříve než ostatní opoziční předtavitelé...) Co se týče parkové úpravy Dominikánského náměstí, o tom slyším poprvé. Samozřejmě jako zapřísáhlý neautomobilista zrušení parkoviště v tomto prostoru maximálně podporuji. Maximálně podporuji nějaké zastavení nebo něco obdobného, když tam přijede svatba. Jako parkoviště mi tento prostor přijde zbytečný, prostor je nevyužit nebo ho využívají jen vyvolení pro parkování. Parková úprava by byla tedy určitě dobrá. Co se týče odkupu budovy, jsem určitě také pro. Úřad by měl být centrální. To, aby měl některá pracoviště tak extrémně odsunutá jako např. na Kounicově ulici, považuji za určitou brzdu chodu úřadu. Úředník je povolán např. na jednání komise životního prostředí, která se koná centru, což znamená že všichni úředníci Odboru životního prostředí, Odbor vodního a lesního hospodářství, Odbor územního plánování, musí na zavolání přijet do centra - tato cesta jim trvá minimálně 10-15 minut. To je krajně nevhodné. Snahu úřadu umístit pracoviště do centra města považuji za zcela správnou a logickou. [B]Pavel Březa (KSČM), 6. 9. 2005:[/B] Už primátor Duchoň nechal zpracovat studii, kde by v části mezi radnicí a hotelem International vznikla vstupní hala budovy... Tenkrát to bylo odmítnuto, náklady byly nepřiměřené v porovnání s tím co město potřebuje. Tuto věc jsme tedy nepodporovali, myšlenka však dle mého názoru nebyla špatná. Co se týče současné situace, z hlediska činnosti úřadu by nebylo na závadu budovu na Dominikánském náměstí získat. Tím, že by byl tento objekt přebudován a sloužil úřadu, uvolnila by se Kounicova. Mohlo by to přispět k lepší spolupráci odborů magistrátu. Z mého pohledu, co se týče zmíněné budovy, je tedy pouze problém v tom, že se řeší "po kamarádsku". Náměstek Jonáš se dohodne s vlastníkem na něčem, co se označí jako směna s doplatkem..., do určité míry v rozporu s obecnými zásadami, které má z hlediska dispozice s bytovým fondem, dává do směny bytové domy, které jsou na Solniční a Masarykově ul. Myslím si, že není nejlepší nebytové prostory, o které máme zájem, směňovat za bytové budovy, které jsou z hlediska města lukrativní. Řešením je nabídnou do směny majetek, který je obdobného charakteru, příp. vygenerovat finanční prostředky na přímý odkup budovy. [B]Roman Onderka (ČSSD), 6. 9. 2005:[/B] Co se týče parkové úpravy náměstí, dokáži si ji představit, mohla by být velice zajímavou a pěknou. Co se týče Jalta pasáže, dokáži si to také představit, ale mám na to jedinou odpověď. Co je dobré pro Brno, je dobré pro mě. Tzn., že jakýkoliv obchod, který Zastupitelstvo odsouhlasí, jakýkoliv obchod, který město udělá s jakoukoliv fyzickou osobou, musí být výhodný v prvé řadě pro město. V první fázi, ve které představitelé města s návrhem přišli, se to nezdálo býti až tak výhodné pro město, proto jsme tuto snahu připomínkovali. Měl by být udělán průzkum, jak by měla stylizace výměny vypadat, tzn. a) finanční vyrovnání, b) jaké domy. Nedokáži si vůbec představit, že by to měly být domy nájemního charakteru, tj. kde bydlí lidé. O tom nejsem ochoten ani diskutovat. V případě, že by to měla být komerční záležitost, znovu říkám, v prvé řadě by to muselo být výhodné pro město, v tomto případě to podpořím. V tuto chvíli je na stole stále varianta výměny a představitelé města se snaží najít další možné objekty pro možnou výměnu či finanční vyrovnání. [B][color red]... opět pro úplnost - komu jsme dali prostor z opozice a neodpověděl:[/color][/B] [B]Jeroným Tejc (ČSSD), Oliver Pospíšil (ČSSD), Josef Kůta (KSČM)[/B] [br] [B][I]Jak pokračuje obchod s pasáží Jalta se dočtete také na: [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=698]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=698[/a], [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=722]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=722[/a][/I][/B] [br] [B][I]No a jak celá kauza dopadla čtěte na: [a http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=885]www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=885[/a][/I][/B] [br] [I]Foto převzato z: [a http://newexpress.cz/archiv/2005/01/neconavic.html]http://newexpress.cz/archiv/2005/01/neconavic.html[/a][/I]
více
MB - VB | 17.8.2005 16:51

Jaký bude osud areálu za Lužánkami?!

[I][B]Úvodní komentář Moderního Brna:[/B][/I] [I]Dne 3. 8. 2005 jsme - na základě častých dotazů našich čtenářů - oslovili [B]brněnské radní[/B] s otázkou dalšího využití areálu za Lužánkami. Nyní přinášíme odpovědi některých z nich... U ostatních odhadujeme, že odpoví později, neboť se pravděpodobně dovolenkují... [/I] [B]Získané odpovědi:[/B] [I]Jaký je Váš osobní názor na další využití stadionu za Lužánkami? Jaké kroky by měly být realizovány?[/I] [B]Miroslav Hošek (ODS), 4. 8. 2005:[/B] Areál za Lužánkami by se měl rekonstruovat především pro potřeby fotbalu ve vrcholové úrovni. Tzn., že město bude svoji účast podmiňovat tím, aby stadion odpovídal mezinárodním předpisům UEFA a fotbal se zde hrál v 1. lize. Existence hokejového stadionu je zatím odvislá od vývoje hokejových brněnských klubů. V případě jasného profilování některého z předních hokejových brněnských klubů se město rozhodne o způsobu investice. Nyní vzniká metodika poptávky, kterou chceme oslovit potenciální investory, kteří by řešili celou tuto sportovní lokalitu jak investičně, tak provozně. [B]Petr Paulczyński (ODS), 8. 8. 2005:[/B] V první řadě bych si dovolil tvrdit, že otázka na další využití stadionu za Lužánkami je špatně položena. Myslím, že je třeba hovořit o využití ne stadionu, ale areálu za Lužánkami. Ten zahrnuje nejenom stadion fotbalový, ale i hokejový, tenisové areály, plavecký stadion a další sportoviště. Proto je potřeba řešit celé území a nikoliv pouze fotbalový stadion. Pokud je mi známo, je v území celá řada nevypořádaných majetkových poměrů a celá řada vlastníků souvisejících pozemků. Nepominutelnou součástí je i řešení dopravní obslužnosti území, včetně dopravy v klidu, neboli parkovišť. Na celé území musí být zpracována studie a podle ní teprve rozvíjet aktivity v pořadí, které umožní rozpočet, případně spojení s cizím kapitálem. Také se nedomnívám, že v celém procesu je fotbalový stadion až tak prioritní. Počkejme si na to, jak bude naše 1. FC hrát a jaké budou návštěvy. Zatím se nezdá, že by stávající stadion pukal ve švech. [B]Richard Svoboda (ODS), 9. 8. 2005:[/B] Město Brno shromažďuje podklady pro rozhodnutí o způsobu realizace těchto sportovních projektů. Byla vypracována studie, která řeší území jako celek. Nyní jsou konzultovány technické, právní a finanční ukazatele a připravována výběrová řízení na dopracování záměru. Na základě zahraničních zkušeností by jednou z efektivních možností mohla být komplexní výstavba areálu formou PPP (Public private partnership). Takovýto proces se zapojením mezinárodních společností představuje časově a právně náročnou záležitost. V případě úspěšné přípravy lze očekávat realizaci v období 2006-2009. Po několika jednáních je patrné, že město se musí více angažovat při vyjednávání se sportovními kluby o jejich dalším působení, na druhé straně musí být sportovní funkcionáři jasní a čitelní. To platí i o jejich ekonomice. [B]Leo Venclík (ODS), 12. 8. 2005:[/B] Pro areál za Lužánkami byl zpracován projekt celého území, který by měl říct, jak toto území bude vypadat. Území je problematické po té stránce, že je zde zapotřebí dořešit majetkové vztahy. Je zde několik majitelů, kterých se samozřejmě bude tento projekt dotýkat. Můj názor je a prosazuji, aby byl vyroben model celého tohoto území a následně byl představen veřejnosti. Veřejnost by se mohla vyjádřit k záměru, příp. říci, co si ještě v tomto areálu přeje, jak si ho představuje ona. V tuto chvíli je samozřejmě hlavním bodem fotbalový stadion. Tento by měl splňovat parametry pro pořádání mezinárodních fotbalových soutěží. Co se týče hokejového stadionu, do budoucna uvažujeme spíše s multifunkční halou, která by měla širší využití. Otázkou je, zda ji stavět na současném místě, příp. zda se neobrátit na jiné území v městě Brně. Takovéto lokality jsou v současné době také vytipovávány. Je nutné říci, že velmi pravděpodobně budou obě haly zbourány a postaveny nové, neboť stávající by nesplňovaly, co se od nich očekává. Součástí tohoto území by také měl být původně uvažovaný aquapark. S tímto záměrem souvisí vyřešení majetkových vztahů k plaveckému bazénu. Budova plaveckého bazénu by mohla zůstat zachována, ale musela by také projít velmi nákladnou rekonstrukcí. Uvažujeme-li o tak obrovské investici do tohoto území - odhad je v rozmezí 2-3 mld. Kč - pak je zcela samozřejmé, že by celý areál měl sloužit občanům města Brna komplexně. Otázkou zůstává financování. Město nebude schopno výstavbu financovat pouze ze svého rozpočtu. Na financování by se mohla v příštím plánovacím období podílet Evropská unie (podle posledních informací se dá předpokládat, že dotace budou poskytovány i na tyto typy projektů). Nezbytnou bude jistě investice v podobě soukromého kapitálu. Zmíněná studie areálu za Lužánkami (vč. modelu území) by měla být připravena zhruba do jednoho roku, do této doby by mělo být také jasněji ve věci majetkových vztahů. [B]Barbora Javorová (KDU-ČSL), 15. 8. 2005:[/B] V Lužánkách by se měl znovu postavit zimní stadion a další plavecký areál pro veřejnost, případně i další sportoviště. Vše s dostatkem parkovacích míst a nejlépe ve spolupráci se soukromým investorem. Nejsem pro výstavbu nového fotbalového stadionu, alespoň ne v nejbližší době. Za důležitější považuji opravy či výstavbu sportovišť pro veřejnost a mládež a podporu místních sportovních klubů tak, aby v každé městské části bylo něco. [B]Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), 22. 8. 2005:[/B] Podle mého názoru by bylo vhodné rekonstruovat zimní stadion za Lužánkami tak, aby zde byly dvě kryté ledové plochy - jedna soutěžní a jedna tréninková. Své zázemí by zde měli nalézt hokej, krasobruslení, curling a short track. Celé zařízení by mělo mít parametry odpovídající možnosti pořádání mezinárodních mistrovských soutěží v hokeji a v krasobruslení, případně soutěže v letních sportech, například v moderní, sportovní či estetické gymnastice a v míčových sportech, případně další soutěže. Z hlediska dopravní dostupnosti je ale myslím na místě zamyšlení, zda má v těchto místech vůbec smysl stavět nové zařízení tohoto typu. Vzhledem k plánované rekonstrukci železničního uzlu, výstavbě komunikace R 43 a postupné výstavbě velkého městského okruhu je možné, že by se v jižní části města, kterou zejména rekonstrukce železničního uzlu otevře, mohla najít plocha dopravně dostupnější a vhodnější pro výstavbu stadionu těchto parametrů, který podle mne město Brno potřebuje. Na místě stávajícího "zimáku" by pak mohl vzniknout například malý park. [B][color red]... no a pro úplnost - kdo z radních neodpověděl:[/color][/B] [B]Jan Holík (KDU-ČSL), Radomír Jonáš (ODS), Pavel Blažek (ODS), Dana Filipi (ODS), Josef Veselý (KDU-ČSL)[/B] [I]Foto převzato z fotogalerie zbrojováckých fanoušků (doporučujeme shlédnout...): [a http://www.fcbrno1913.cz/fotogalerie.php?id=41&idx=&size=large]http://www.fcbrno1913.cz/fotogalerie.php?id=41&idx=&size=large[/a][/I]
více
MB - VB | 2.6.2005 14:51

Co je vlastně Brno?

Brno je město plné vesničanů, předměstského proletariátu, který se nastěhoval do výstavních činžovních domů po odsunutých Němcích. Brno ztratilo křehkou slupku, jemnou formu, kterou reprezentovaly německé elity. Ale již dříve, ještě před vítězným kataklyzmatem odsunu, připravovalo se budoucí zapomenutí, vytěsnění, které z českého hlediska zbavilo řeči velkou část města a odcizilo ji této části obyvatelstva. A tak jestliže český návštěvník Prahy reprodukoval svou procházkou dějiny a kráčel kolem staveb a míst, mluvících srozumitelnou řečí a vzájemně spletených v jeden příběh, v Brně patřilo centrum cizímu, německému živlu, z něhož český živel mohl ukrajovat pouze nesouvislé kusy národního prostoru. Dva světy v jednom, která spolu nekomunikují, každý fascinovaně ponořený do svého národního ševelení, do své hry - Češi a Němci, Němci a Češi. [a /img/c/mendel.jpg][img_l mendel-small.jpg][/a] [B]Mendel[/B] - učený mnich, bez podpory, bez zázemí velkého světa, zvyklý dívat se na svět svýma očima, snad také proto, že v provinční metropoli není vystaven tlaku, jako jeho současníci ve Vídni či jiných velkých městech. Čile se ale účastní vědeckého života, který má mezinárodní, brněnské prostředí přesahující charakter. Jako bychom z něj cítili cosi z kosmopolitní a nadnárodní povahy vědeckého života, který se v té době provozoval především v němčině. Dějiště: starý augustiniánský klášter na Starém Brně. Dnes místo bezohledně obklíčené rušnou komunikací. Když Michel Foucault hovoří o "divokých singularitách" - dílech, která zcela předběhla svou dobu a stojí mimo její myšlenkové struktury - zmiňuje jako jediný příklad Mendelovo jméno. [a /img/c/janacek.jpg][img_l janacek-small.jpg][/a] [B]Janáček[/B] - učí se v hudební škole ve stejném klášteře, v jakém Mendel provádí své pokusy. Později bydlí nedaleko odtud, v bytě na dnešním Mendelově náměstí. Bolestivě prožívá tehdejší kulturní, politickou a hospodářskou převahu německy mluvícího obyvatelstva. Tvoří stranou velkých škol a scén, ve vlastním světě. Pohybuje se mezi amatérskými nadšenci v klášteře a v hudebních spolcích. Dlouho si hledá vlastní jazyk, důsledně však odmítá sáhnout po některé z dobových možností - ani asimilovaný Rakušan, ani národovecký Pragočech. Národní příslušnost prožívá v širším panslovanském kontextu, již na svou dobu poněkud staromódně, a tak není divu, že mu trvá také nesmírně dlouho, než dosáhne uznání pražských elit. V posledních letech jako by ale najednou chtěl všechno dohnat - navazuje hojné kontakty ve světě mezinárodní umělecké avantgardy, jako by se nemohl nabažit náhlé příležitosti sdílet problémy své tvorby s těmi, kdo by jí konečně mohli rozumět. [a /img/c/loos.jpg][img_l loos-small.jpg][/a] [B]Loos[/B] - narodil se jako příslušník oné elity a k rodnému městu si patrně nevytvořil žádné hlubší pouto, přinejmenším ne takové, že by se o něm cítil potřebu obšírněji zmiňovat. Studoval na technice v Liberci a Drážďanech, tři roky strávil v USA, nakonec se usadil ve Vídni, jako celá řada jeho vrstevníků pocházejících stejně jako on z Brna. Neustále brojil proti ornamentu a o Vídni, metropoli plné historizující zástavby i staveb z období secese, psal jako o potěmkinovském městu. Není vyloučeno, že by tentýž příkrý soud vyslovil o Brně, které v mnoha směrech před první světovou válkou usilovalo o to, být zmenšenou replikou Vídně (okružní třída atd.). Ironií osudu ovšem Brno více proslavil jeho mladší kolega Mies van der Rohe, když zde postavil vilu Tugendhat, při jejíž stavbě poprvé použil řešení volného pavilónového prostoru v případě obytného domu a zanechal zde tak jeden z milníků moderní architektury. [a /img/c/godel.jpg][img_l godel-small.jpg][/a] [B]Gödel[/B] - podobně jako Loos se v Brně narodil, ale nezanechal zde výraznější znamení své přítomnosti. Jako celou řadu ostatních slavných rodáků museli Brňané i jej pro sebe objevit teprve dodatečně. Gödel jako by potvrzoval pravidlo: kdo se zde narodil, musí pryč; kdo se rozhodl zůstat, musel počítat s tím, že zůstane stranou pozornosti. Gödel převrátil naruby logiku, když jednou provždy skoncoval se snem scientistického pozitivismu o možnosti vybudovat úplný a v sobě uzavřený logický systém. Ukázal, že každý systém nakonec odkazuje za své vlastní hranice a neobejde se bez opory v něčem, co není jeho součástí. Jako by tak v oblasti logiky potvrdil pravdu, která se v průběhu 20. století opakovaně vracela: absolutní nezávislost a soběstačnost je pouhý přelud těch, kdo odmítají připustit, jak hluboce jsou jednotlivé tváře světa navzájem provázané a jednu od druhé nelze oddělit úhledným, hygienicky čistým řezem. Gödel tuto pravdu vlastně ztělesnil i vlastním osudem, když na sklonku života překročil hranici dělící to, co považujeme za duševní normalitu, od toho, čemu pro nedostatek jiných slov říkáme šílenství. Nakonec v americkém Princetonu, kde podobně jako Albert Einsteina působil na tamější univerzitě, spáchá sebevraždu. [a /img/c/kundera.jpg][img_l kundera-small.jpg][/a] [B]Kundera[/B] - také on z Brna utíká, stačil zde ale ještě napsat své první povídky. Jedno z mála svých vystoupení před českou veřejností v poslední době věnuje Janáčkovi. V českém prostředí problematická postava, která stála mimo všechny proudy, a v zahraničí tak narušovala stereotypní představu o rozdělení české společnosti za totalitního režimu na spravedlivý disent a zlé komunisty. Bez podpory, často i bez materiálního zázemí, bez zjevných šancí, nuceni spoléhat sami na sebe, všichni do jednoho nepravděpodobní vítězové, obtížně zařaditelní. Mnich-vědátor, muzikant-venkovan, architekt-cynik, logik-podivín, spisovatel-emigrant. Revoluce v biologii, revoluce v hudbě, revoluce v architektuře, revoluce v logice, revoluce v literatuře. Jen dvě z nich byly uskutečněny v Brně - Mendelova a Janáčkova - všechny však mají cosi společného: dotyk venkovské metropole, stojící stranou pozornosti, dlouho čekající na svou budoucnost. V něčem jako by tito lidé sdíleli osud jednoho města. Dnes je konečně možná na čase, aby město začalo sdílet osud jejich. Po dlouhém čekání nová budoucnost. Dnešní Brno vystupuje z ústraní. Snad tím přijde o cosi ze svého půvabu, snad tím ztratí svou podivuhodnou moc vydávat ze sebe díla, která z principu mohou být stvořena pouze stranou pozornosti, mimo všechny hlavní proudy. Nebylo by na tom nic nepochopitelného: s tím, jak získávají uznání dříve opomíjené osobnosti, získává si díky nim uznání i město. Ale není tomu tak, a to je další paradox, spojený s Brnem: tolik slavných osobností, ale žádná z nich dosud město neproslavila. Všechna ta jména jsou dobře známá po celém světě - ale o Brně nikdo neví nic. Možná se tím ale jenom završuje podobnost osudů města a jeho dětí: stejně jako ony musí si také město pomoci samo: vystoupit vlastními silami z dlouholetého spánku a najít jednu řeč pro onen různorodý obsah, skrytý uvnitř, odolajíc přitom pokušení cokoli z tohoto obsahu vytěsnit ve jménu větší srozumitelnosti a příslušnosti k některému z hlavních proudů. Nové, moderní Brno by se nemělo bát postavit tam, kde vlastně již dlouho stojí: do prostoru mezi Prahu a Vídeň, s vlastní tváří, která není jen nesourodým shlukem otisků jednoho nebo druhého.
Copyright 2005-2017 Moderní Brno