Hlavička 4

Články

více
MB - VB | 31.5.2006 13:06

Přece nejsme blbci!

Vyplývá to z interního šetření, které na nejstarším moravském gymnáziu iniciovali sami studenti. Komunisty by volilo necelé půl procento dotázaných, což je nejméně ze všech kandidujících stran. Gymnázium na třídě Kapitána Jaroše patří mezi nejprestižnější střední školy v České republice. Každý rok se drží na špici škol s nejvyšším procentem absolventů přijatých na vysoké školy, studenti se umisťují na předních příčkách českých i světových soutěží v nejrůznějších disciplínách, počínaje matematikou a sportem konče. V jeho lavicích studovala i taková esa, jako například Karel Čapek, Milan Kundera nebo Karel Absolon. V polovině května na škole proběhl průzkum předvolebních preferencí, jehož se zúčastnila více než polovina studentů. Kdyby poslance volili pouze žáci z Jarošky, příští vládu by nejspíše sestavovala ODS se ziskem 45,7 procentních bodů, což by jí vyneslo pravděpodobně také většinu křesel. Do poslanecké sněmovny by se dostali i zelení s 19,3%.Třetí stranou, která by ještě překročila pětiprocentní hranici, by byla vládnoucí ČSSD. Ta si podle šetření získala sympatie pouze u necelých 11% studentů. Menším stranám mladí příliš nedůvěřují, okolo tří procent žáků by volilo KDU-ČSL, SNK ED, Balbínovu poetickou stranu a stranu Moravané. 2,4 % hlasů získala také Unie svobody - Demokratická unie. Překvapivé je, že nejasný názor, koho volit, má pouze každý třicátý dotázaný. Dívky volí květiny, chlapci jsou rozpačití ODS vyhrála shodně u chlapců (49,7%) i u děvčat (41,4%), ale další pořadí tak jednoznačné není. Něžné pohlaví upřednostňuje Stranu zelených (27,9%), tu by ale volilo pouze 13,3% dotazovaných chlapců. Sociální demokraté by u hochů na Zelené ztráceli pouze několik desetin procenta (12,7%), od dívek by ale obdrželi pouze 7,7% hlasů. Nerozhodnutých je 5% děvčat a necelé procento chlapců. Potenciální voliči nejsou přesvědčeni Více než čtvrtina hlasů, jež byly odevzdány zletilými studenty, patřila stranám, které by nepřekročily pětiprocentní hranici. To svědčí o poměrně značné bezradnosti některých studentů. Mladé lidi se snaží upoutat snad jen US-DEU svou kontroverzní kampaní. Na základě průzkumu mezi zletilými by se do poslanecké sněmovny dostaly opět pouze tři strany - ODS s 42%, ČSSD s 16% a Strana zelených s 15% hlasů. Nejblíže 5% byla strana SNK-ED s 3,6% potenciálních voličů. [B][I]31. 5. 2006, autor: Zdeněk Kubišta, student gymnázia tř. Kpt. Jaroše[/I][/B] [I]Fotografie na homepage byla pořízena ze serveru [a http://www.dekomunizace.cz]http://www.dekomunizace.cz[/a][/I]
více
MB - VB | 30.5.2006 16:11

Co nevíme o projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu...

Projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) čekal na požehnání vlády od loňského června. Vyvolal velké rozpory mezi odborníky, získal podporu tří brněnských vysokých škol a jihomoravských regionálních politiků. Usilovala o něj i Praha. Ještě v prosinci loňského roku se zdálo, že Česká republika o prestižní mezinárodní projekt v oblasti medicínského výzkumu přijde. Přestože šlo bezesporu o obrovskou šanci nejen pro Brno, ale i pro celou republiku, nebyla vláda schopna rozhodnout o financování projektu v požadovaném termínu, tj. do konce roku 2005. Lékaři a vědci z americké kliniky Mayo a brněnské nemocnice U svaté Anny, v jejímž areálu by mělo unikátní medicínské pracoviště vyrůst, se však přece jen dočkali. Na svém březnovém zasedání (8. 3. 2006) vláda projekt schválila a dala tak stavbě výzkumného centra zelenou. Na realizaci dvoumiliardového projektu přispěje ze státního rozpočtu miliardou čtyři sta třinácti miliony korun. O zbývající náklady se podělí Fakultní nemocnice u svaté Anny, město Brno a Jihomoravský kraj. [B][COLOR blue]Jaké jsou cíle projektu ICRC Brno?[/COLOR][/B] *Zvýšit úroveň nezávislého lékařského a biomedicínského výzkumu *Zajistit podmínky pro dlouhodobý rozvoj veřejné lékařské péče v oblasti kardiovaskulárních chorob *Zvýšit úroveň pre- a postgraduálního vzdělávání v oblasti lékařství a příbuzných oborů *Nastartovat průmyslový lékařský výzkum *Vytvořit výzkumné a vývojové zázemí pro rozvoj lékařského a farmaceutického průmyslu - Rozvoj znalostní ekonomiky [B][COLOR blue]Proč bylo pro tento projekt zvoleno právě Brno?[/COLOR][/B] *Výborná výzkumná, akademická a průmyslová základna, *Univerzitní zázemí v oblasti zdravotnictví, biologie, a technických oborů (vývoj zdravotnických přístrojů), *Zdravotnická pracoviště na vysoké (světové) úrovni, *Strategicky výhodná poloha (spojení na Prahu, Vídeň, Slovensko) a vyspělá infrastruktura. [B][COLOR blue]Jaký bude význam projektu pro Jihomoravský kraj?[/COLOR][/B] *Jihomoravský kraj a město Brno se stanou centrem mezinárodních projektů aplikovaných výzkumů s vysokou přidanou hodnotou, *Přivedení high-tech výrob s vysokou přidanou hodnotou v dlouhodobě stabilním odvětví, *Globální zvýšení zájmu o ČR, JMK a město Brno u zahraničních i domácích investorů, *Zvýšení ratingu a prosperity regionu, *Zvýšení kvality zdravotní péče a vzdělávání, *Pomoc nemocným na celém světě. [B][COLOR blue]Kde bude celý komplex umístěn a jaká bude jeho provozní náplň?[/COLOR][/B] Komplex bude umístěn v severovýchodní části areálu FN u sv.Anny v Brně a bude přístupný jak z areálu FN, tak z ulice Anenské. [img_thumb Mayo 1.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost) [/I] [B]Parametry stavby:[/B] Obestavěný prostor: 105.000 m3 Zastavěná plocha: 4.600 m2 Využitelná podlažní plocha: 22.000 m2 Celkový počet podlaží: 7 Lůžková kapacita komplexu: 175 lůžek Celkové náklady stavby: 2 mld. Kč [img_thumb Mayo 2.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost) [/I] [B]Provozní náplň komplexu:[/B] - Výzkumné centrum ICRC s klinikami kardiologie a kardiochirurgie - Centrum výuky a dalšího vzdělávání - Centrum vývoje nových technologií - Speciální technologie, zobrazovací metody, laboratoře a další provozy [img_thumb Mayo 3.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost) [/I] [B][COLOR blue]V jakých etapách bude probíhat realizace projektu?[/COLOR][/B] *1. etapa výstavby řeší výzkumnou část ICRC a provozy interní kardiologické kliniky *Následná demolice stávajících objektů *2. etapa výstavby - další rozvoj výzkumné části ICRC a přesun kardiochirurgie do komplexu *předpokládané dokončení projektu je v roce 2009 Foto: Stav po 1. etapě výstavby - Konečný stav (po 2. etapě výstavby) [img_thumb Mayo 5.jpg] [img_thumb Mayo 6.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost) [/I] Konečná verze architektonické studie Mezinárodního centra klinického výzkumu bude veřejnosti představena začátkem června. Brzy se tedy můžeme těšit na aktualizovanou vizualiaci projektu...! [br] [I]Zdroj: prezentace projektu v rámci Stavebních veletrhů Brno 2006[/I] MB, 30.5.2006
více
MB - VB | 29.5.2006 17:49

Má facka výchovný charakter?

Žádný Makarenko, může za to bulvár, že se i lidé vzdělaní chovají jako dobytek. Dokonce i doktor doktora na veřejnosti fackuje, když nenalézá jinou možnost, jak řešit spor či střet. Kdeže jsou ty časy, kdy šťavnaté polemiky bývaly vyhledávaným kořením každých dobrých a seriozních novin? Kdo uměl a chtěl číst, bavil se a zároveň učil prospěšnému umění tvořivé konverzace. "Toliko vzájemnou disputací lze sobě názory tříbiti", míníval už klasik české žurnalistiky Jan Neruda. A dnes? Slina, bláto, šlem a žluč tvoří podstatu materie nejčtenějších titulů. Ani do parlamentu nevrátila se po časech jednohlasé pravdy dovednost urazit druhého spisovně a ještě s noblesou... V principu nemáme problémy s právem ani s jeho vymahatelností. (Máme-li peníze na právníka s dobrým jménem a čas čekat). Většina z nás nemá problém ani s morálkou, protože uznává mravní společenské normy. (Hůl vztáhnu jedině na vzteklého psa.) Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy se snažíme propojit právní a morální stránku dohromady. Neplatí totiž, jak by mělo, že právo a mravnost se doplňují, že tvoří dvě strany téže mince. Síly jing a jang zdravé společnosti. Režisér Jiří Menzel sešvihal na festivalovém filmovém fóru v Karlových Varech producenta Sirotka, aby ochránil svá předjednaná filmovací práva. Vzal do ruky vrbový prut jen proto, aby obhájil své morální právo na Hrabalovu předlohu, jakkoli obě strany sporu měly k dispozici papír s podpisem v tu chvíli již mrtvého velikána. V Menzelovu gestu inspiroval se zcela jistě Miroslav Macek. Ač produkující internetového Viditelného Macka, dlel donedávna víceméně v temnotě mediálního nezájmu. Prostý člen byť vlivné strany byl pro zvulgarizovanou mediální scénu zajímavý snad jako okoukaný partner méně okoukané ženy. Měl či neměl šanci stejně viditelně oponovat slovnímu ataku Davida Ratha, tetelícímu se v cíleně vířené pěně informační nenasytnosti? Neměl, je třeba si přiznat. Padla facka na sále a vše je jinak. Na zlostném Mackovi hledá náhle svůj mediálně zajímavý chlup každá žurnalistická hyena. Libor Kalina [I]Fotku Macka a Ratha na homepage máme z: [a http://www.mumbaimirror.com/nmirror/Mirror%5C2006%5C5%5C22%5C5%5C52120062117556715212006211557796%5Cimages%5Cimgn2w9.jpg]http://www.mumbaimirror.com/nmirror/Mirror%5C2006%5C5%5C22%5C5%5C52120062117556715212006211557796%5Cimages%5Cimgn2w9.jpg[/a][/I]
více
MB - VB | 20.4.2006 16:44

Jaro v Brně

Každý máme svého anděla strážného, říkávala moje babička. Vzpomněl jsem si na svou moudrou pramáti v okamžiku, kdy jsem našel za stěračem auta pozdrav od státní policie. V době od 03.06 do 03.14 jsem opravdu stál ve vzdálenosti menší, než 5m před přechodem pro chodce. Podotýkám, že v naší tiché ulici, kterou projde za noc do deseti chodců. Co kdyby se necítili nad ránem na prázdném přechodu bezpečně, táhlo mi hlavou. Apríla ale už bylo. Kdepak, nebude je tam ohrožovat špatně zaparkovaná šedá Suzuka. Vlastněná mým chlebodárcem, jehož firma má sídlo až v Praze. A v tom je nejspíš ta potíž. Na poznávací značce trůní velké tiskací "A", které se nemístně vytahuje na zjevně nerovnocenná "B" (béčka) všude okolo. Jak vidno, zahraniční vůz, vyrobený v Maďarsku! (sic) nemístně podráždil i mého anděla strážného, co má mezi křídly vytetováno číslo 310390, které používá namísto podpisu. Dokonce natolik, že mi za stěrač tentokrát umístil svou navštívenku, zatímco zánovní fordka na druhé straně ulice, parkující souměrně přesně stejně půlmetru před oním přechodem, zůstala po "andělské noční šichtě" neolístkována. Oko mého anděla strážného bdí jen nade mnou, když jede nocí okolo, říkám si. Alespoň mohu klidně spát. Dostavil jsem se k projednání dopravního přestupku. Noční stání před přechodem ve vzdálenosti do pěti metrů, přečetla si hodností ani jmenovkou neoznačená blondýna za přepážkou číslo 6. Safra, to bych měl požádat pana ministra Šimonovského, aby zařadil svinovací metr do povinné výbavy každého automobilisty, říkal jsem si, když odešla bez omluvy do sousední místnosti. Asi zeptat se či přesvědčit, zda se skutečně jedná o přestupek. "Zaparkoval jste vozidlo na tom místě?" Dotázala se komisně po návratu a ukázala na lístek, který jsem ji podal spolu s doklady. Ano, odpovídám a cukají mi koutky, protože je jaro, jí tak třiadvacet a já se dostavil k projednání. Abych to zkrátil, neprojednali jsme nic. Řekla si, jako pravá profesionálka, o dvě stovky a ještě přitom zdůraznila, že po mně mohla chtít i tisíc. (To se mi za právě nabídnuté "služby" zdálo hodně přemrštěné.) "Promiňte, bylo ve vaší pravomoci tento druh přestupku se mnou řešit domluvou?" Zeptal jsem se v naději, že pokonverzujeme, když jsme měli spolu projednávat a namísto toho se slečna vyjednávačka ve svetru bez distinkcí více než mně věnovala počítači. Ano, opáčila znuděně až opovržlivě. Nevypadala, že bych jí padl do oka, nebo to dobře maskovala. Přesto jsem si řekl o číslo. Bez velkého zájmu mi nadiktovala 308689. Volal jsem už třikrát, stále má obsazeno. [I]Jaroslav Vokuš, 20.4.2006[/I]
více
MB - VB | 24.2.2006 16:38

Vysvědčení pro brněnské politiky

[B][h4]Vysvědčení pro brněnské politické strany, které se podílejí na rozhodování v rámci kraje i města[/h4][/B] [I]Je skoro konec února a nás čeká poslední nadílka Ježíškova prosincového dotazníku - hodnocení současné politické scény - komentáře a připomínky potenciálních voličů k nejvlivnějším politickým stranám Brna a kraje. Nutno říct, že v očích respondentů se naši politici většinou moc nevyznamenali. Ve slušných rodinách by nejspíš za takové vysvědčení byli odměněni nejméně dvoutýdenním zarachem, zatrženým kapesným a někteří i návštěvou dětského psychiatra a výchovného poradce. Na rozdíl od průměrných a podprůměrných školáků však naši politici mohou být klidní. K zarachu je třeba policejní zatykač, kapesné se všeobecně vymklo kontrole a dětský psychiatr o ně ztratil zájem už dávno. Na druhou stranu, kdo by dneska volil šprty a šplhouny, že?[/I] [B]ČSSD [/B] Průměr hodnocení: 3,35 Nejčastěji uváděná známka: 3 A nejčastější připomínky našich respondentů? - Pasivita, váhavost, existují vůbec? Jen tiše sedí na teplých místečcích a jako opozice selhávají. [B]KDU - ČSL[/B] Průměr hodnocení: 3,40 Nejčastěji uváděná známka: 3 A nejčastější připomínky našich respondentů? - Nic nedělají, jsou součást koalice, a přitom nejsou vůbec vidět, zkorumpovaní. Nepřemýšlí. Pan Šimonovský se jakožto Brňák o své město moc nezajímá. [B]KSČM[/B] Průměr hodnocení: 4,1 Nejčastěji uváděná známka: 5 A nejčastější připomínky našich respondentů? - Převažují spíše méně věcné, ale zato silně hanlivé komentáře. Najdou se však i takoví respondenti, kteří vnímají, že KSČM v roli opoziční strany vykazuje nezanedbatelnou iniciativu. [B]ODS[/B] Průměr hodnocení: 3,32 Nejčastěji uváděná známka: 3 A nejčastější připomínky našich respondentů? - Arogantní politický styl, bezohlednost, obavy z korupce, nečitelnost. [B]Strana Zelených[/B] Průměr hodnocení: 3,02 Nejčastěji uváděná známka: 3 A nejčastější připomínky našich respondentů? - Málo profesionální, nemají schopnosti, příliš kritičtí, někdy městu spíše škodí. Na druhou stranu alespoň proklamují, že chtějí dělat něco užitečného. [B][h4]A co na výsledky říkají sami politici?[/h4][/B] [I]...každý z politiků měl za úkol zhodnotit pouze výsledky vlastní politické strany, výsledky ostatních stran nebyly zveřejněny...[/I] [B]Libor Ambrozek (KDU-ČSL)[/B] Nenašel jsem na stránkách hodnocení ostatních stran. Přesto musím říct, že mě známka vyšší než 3 pro KDU-ČSL mrzí. Považuji ji ale za trochu nespravedlivou, sám za sebe rozhodně nemám pocit, že bych Brno a Jihomoravský kraj vůbec jakkoli zanedbával. Křesťanští demokraté udělali velký kus práce na magistrátu i na radnicích městských částí, především v kulturní a sociální oblasti. Zřejmě se ale budeme muset trochu zamyslet nad tím, jestli svoji práci, která je podle mě velmi dobrá a kvalitní, také tak dobře "prodáváme". [B]Pavel Březa (KSČM)[/B] Výsledky hodnocení KSČM nepodceňuji, přestože se domnívám, že na ně mají menší vliv znalosti práce a postojů našich zastupitelů, než obecný postoj k minulosti KSČM a struktura účastníků průzkumu. Nabízím zájemcům účast při jednáních zastupitelských orgánů pro získání znalostí o metodách politických diskusí a o názorech jejich účastníků. Osobně se více zaměřím na využívání nového prostoru v Brněnském Metropolitanu, v Moderním Brnu, v ostatních médiích včetně webových stránek www.kscmbrno.cz/. [B]Ladislav Býček (KSČM)[/B] Bohužel nevím o podrobnostech hodnocení politických stran. Neznám komentáře k naší politické straně ani umístění jiných politických stran. Myslím si, že nezůstáváme jen v roli opoziční strany. Máme zájem o osud města a všech jeho občanů a z tohoto pohledu posuzujeme všechny předkládané materiály v zastupitelstvu města Brna i zastupitelstvech městských částí. Kriticky se vyjadřujeme ke krokům vedení města, které dle našeho názoru nepřispívají k rozvoji města a neprospívají většině jeho občanů. Je-li hodnocení představitelů města v této anketě jako pouze průměrné, opravňuje mě to ke konstatování, že je mnoho co napravovat a změnit. A k tomu - jako dosud opoziční strana - chceme v dalším období výrazně přispět. [B]Petr Duchoň (ODS)[/B] Myslím si, že daleko lépe, než anketa, zhodnotí výsledky politické strany volby. Uvedené připomínky respondentů lze totiž přisoudit ve větší, či menší, míře každé politické straně. [B]Jan Holík (KDU-ČSL)[/B] Výsledek průzkumu mne moc nepřekvapuje. Je-li hodnocení podle stupňů školní klasifikace, jsme dobří. Chtěli bychom být i chvalitební nebo dokonce výborní, ale na to nemáme šance z několika důvodů. Za prvé proto, že jsme již od roku 1990 součástí vládnoucí koalice, a ta je vždycky a všude na odstřel. Opozice, na níž neleží břímě zodpovědnosti, může být populističtější. Za druhé v naší převážně ateistické společnosti slovo "křesťanská" probouzí a dráždí hlas svědomí našich občanů a navádí u nich negativní reakce. A za třetí se obávám, že celá řada účastníků průzkumu by nezodpověděla otázku, kde je v Brně radnice, natož kdo a co na ní dělá. Jen namátkou, co takhle podíl lidovců na řešení problémů kolem Teplárny, integrovaného dopravního systému, Janáčkova kulturního centra, postoj ke kauze objektu Dominikánské nám 2 (Jalta) a další. Pan Šimonovský není ministrem dopravy Brna, ale České republiky. Přesto je nezpochybnitelný jeho podíl na brněnských dopravních stavbách (MUK Hlinky, tunely Dobrovského, přestavba ŽUB, bezpoplatkový provoz na D1 v úseku Slatina-Kývalka atd.). [B]Miroslav Hošek (ODS)[/B] Pro zhodnocení výsledků by bylo vhodné znát také hodnocení ostatních politických stran, které bohužel nemám k dispozici. Každopádně lepší trojka znamená "dobře". Určitě bych přivítal, kdyby to bylo více jak dobře, alespoň o jeden stupeň, horší by však bylo, kdybychom propadli. Avšak ve srovnání s ostatními politickými stranami to určitě bude mít svůj další význam. [B]Barbora Javorová (KDU-ČSL)[/B] Udělám maximum pro to, aby hodnocení KDU-ČSL občany města Brna bylo příště výrazně lepší. My více pracujeme, než mluvíme. V dalším období musíme občany města Brna srozumitelně informovat o výsledcích naší práce. Rovněž musíme více zdůrazňovat, že KDU-ČSL není spjata s žádným "případem" korupce z oblasti brněnské komunální politiky. Slušnost a pracovitost jsou vlastnosti, které jsou naší velkou výhodou a současně závazkem pro příští roky. [B]Radomír Jonáš (ODS)[/B] Prý představitelé ODS jsou arogantní, bezohlední, úplatní, nečitelní. Podle této charakteristiky by neměla ODS v zastupitelských sborech už žádné místo. Podívejte se však, jaká je současnost. A po volbách bude na tom ODS určitě ještě lépe. [B]Jiří Miča (KSČM)[/B] Považuji za normální rozdílnost názorů občanů, přestože v anketě převážily ty negativní. K výsledkům přistupuji jako k hodnocení činnosti zastupitelů, kteří byli zvoleni na kandidátce KSČM, nikoli jako k hodnocení politické strany samotné. Myslím si, že celkově odmítavé hodnocení jde na vrub spíše politickým hlediskům a předpojatosti některých občanů vůči naší straně než skutečnému hodnocení činnosti našich zastupitelů a jejich přístupu k věcným problémům. V prezentovaných výsledcích však postrádám konkrétní činy a rozhodnutí, k nimž mají občané negativní stanovisko. Mé domněnce o předpojatosti nasvědčují i věcná hodnocení v jiných odpovědích. Jsem přesvědčen, že zájmy obyvatel i města hájíme zodpovědně. Řada našich návrhů na jednání zastupitelstva je akceptována, například otázky týkající se prodeje domů a bytů, podpora školství, kultury, zdravotnictví. Na druhé straně řada našich námětů neprojde. Bohužel ze zápisu nelze zjistit, jak který zastupitel hlasoval, a tak jsme často kritizováni, že se lidí nezastaneme. Podotýkám, že hlasovací zařízení umožňující toto sledovat, nebylo ani v opraveném sále pro odpor některých zastupitelů a politických klubů instalováno. Zveme proto na jednání zastupitelstva především ty občany, kteří vyjádřili nespokojenost s naší činností. Naše názory jsou též pravidelně publikovány v Brněnském metropolitanu, na internetových stránkách našeho klubu www.kscmbrno.cz a též v dalších tiskovinách. Připomínky k naší činnosti budou orientací pro naše rozhodování a také pro předvolební aktivitu v letošním roce. [B]Jaroslav Suchý (KDU-ČSL)[/B] KDU - ČSL: Nejčastěji uváděná známka: 3 - to znamená "dobře" :-) A nejčastější připomínky našich respondentů? Nic nedělají - také jsem dříve patřil k lidem, kteří říkají, že politici nic nedělají, jenom tam sedí a berou peníze. Už to nikdy neřeknu. Přestože nejsem pro svou funkci uvolněn, mám tolik povinností, že je občas velmi obtížné je skloubit. Možná by někdy mohl nějaký odvážlivec vyzkoušet absolvovat s nějakým politikem den, případně týden... jsou součást koalice, a přitom nejsou vůbec vidět - o tom, kdo JE vidět rozhodují zejména média... Nepřemýšlí - teď právě přemýšlím a odpovídám...:-). [B]Richard Svoboda (ODS)[/B] Politickou stranu hodnotit nebudu, protože si myslím, že to přísluší těm, kteří k tomu mají kompetence. Já ty kompetence jako řadový člen ODS necítím. Myslím si ale, že politická reprezentace v Brně udělala pro toto město v minulých čtyřech letech relativně hodně a že se nám zejména v oblasti hospodářské podařilo dostat město z poměrně komplikované situace. Nevím, jestli si všichni vzpomenou na to, co bylo před čtyřmi roky... Já na to vzpomínám velmi intenzivně, protože jsem si v listopadu 2000-2002 sedl na židli náměstka odpovědného za hospodářský rozvoj města Brna a vzpomínám si jaké to bylo, když jsem si právě uvědomil, že odešel Flextronics, že na Černovické terase není jediný investor a my jsme tam nainvestovali stovky milionů, ne-li miliardy, z veřejných zdrojů (vládních i městských)... Ujišťuji Vás, že to tehdy nebylo pěkné pomyšlení a že například v této oblasti se nemáme rozhodně za co stydět. Je však iluzorní očekávat, že vám někdy lidé budou tleskat za vaši práci v zastupitelstvu... Ty potřeby jsou nekonečné a zdroje jsou bohužel omezené. Je to tedy o určitém vyvažování a hodnocení priorit. A my jsme se snažili dělat kroky, za které se nebudeme muset ani aktuálně ani v nejbližší v budoucnosti stydět a domnívám se, že jsme takové kroky dělali. [B]Josef Veselý (KDU-ČSL)[/B] Jenom mohu vzít na vědomí. S odkazem na absenci parametrů průzkumu nelze více analyzovat. Jsem připraven přijmout podrobnější informace na téma zkorumpování a absence myšlení. Pan Šimonovský se jakožto Brňák o své město moc nezajímá. Dovolím si zásadně nesouhlasit. 1) Že se město Brno stane hlavním městem ministerstva dopravy, snad nemůže očekávat člověk se seriozním přístupem. 2) Že se dokázaly připravit, prosadit a zahájit některé stavby - především na komunikační síti - si snad vyhodnotí každý člověk, korektně posuzující a sledující příslušnou oblast. Dokázat prosadit zahájení staveb např. MUK Hlinky i reálné přiblížení realizace VMO Dobrovského snad nepřehlédne žádný z nás. Převedení Letiště Brno do majetku Jihomoravského kraje - krok, který vyhodnotí možná až generace po nás. [B]David Bartůšek (SZ)[/B] 3 je dobrá zpětná vazba a říká, že se musíme zlepšovat. Lidé vnímají, že jsme v Brně aktivní, ale mnohdy nemáme možnost řádně vysvětlit naše postoje. V radničních médiích pro nás prostor není a samozřejmě někteří politici se snaží naše lídry vykreslit jako "škůdce, extrémisty a nebo podivíny". Naštěstí nezávislá média naše argumenty zajímají a trvale rostoucí preference ukazují, že občané nám rozumí. Vítáme projekty jako je web Modení Brno nebo diskusní čtvrtky na Vaňkovce "Brno věc veřejná". SZ je hlasitá opozice, a to že je hlasitá, je určitě dobře pro občany. Politici ostatních stran se s tím v demokracii musí srovnat. Na rozdíl od jiných politických subjektů vynecháváme v argumentaci osobní rovinu a očerňování konkrétních osob (pokud se ovšem nemusíme bránit napadením od jiných politiků). Od 2.3. bude spuštěn nový celorepublikový web SZ, kde začneme budovat brněnskou sekci a dlouhodou vizi kam má Brno směřovat - i to pomůže k naší srozumitelnosti. Jakmile se letos staneme parlamentní stranou, budeme samozřejmě profesionálnější, protože Zelení zatím nemají žádné finanční prostředky na chod strany a vše dělají s nadšením. [B]Jana Drápalová(SZ)[/B] Známka 3 pro zelené má několik aspektů. Jednak to, že jsme skončili vlastně nejlépe z hodnocených stran. Na druhou stranu je otázkou, zda ve svobodné společnosti vůbec může reálně nastat situace, že politici dostanou lepší známku. Od toho tady občan není, aby politiky chválil. A navíc, všichni přece víte, že na jedničku umí jenom pánbůh, na dvojku se hodnotí každý sám, takže to nejlepší, co může politik dostat je trojka. Zelení jako skutečná opozice musí být kritičtí. Spoustu problémů bychom řešili jinak, než současné vedení města, máme poměrně jasnou vizi, předkládáme vlastní iniciativní návrhy. V zastupitelstvu podporujeme i většinu věcí, které navrhuje současné vedení města, ale logicky se jimi nemůžeme chlubit jako vlastními výsledky. [br] [I]Hledáte-li vyjádření politiků ČSSD, hledáte marně. Všichni jsou už v Zemáku... [/I] [br] MB, 24.2.2006 [I]Vysvědčení máme z: [a http://johnallen.com/radio.html]http://johnallen.com/radio.html[/a][/I]
více
MB - VB | 16.2.2006 11:25

Marný boj o 7 metrů

[I]Názory[/I] Zdi vlakových stanic od Bretaně až po Bospor, respektive po Vladivostok zdobí pamětní tabulky se jmény železničářů a dalších statečných obránců. Brněnské hlavní nádraží si na svou největší "řež" počkalo až do prvních let jednadvacátého století, do chvíle, kdy jsou jeho dopravní dny fakticky sečteny. Nejedná se ale o marný nebo snad zbytečný boj. Hlavním aktérům, kteří sami sebe pasují do týmu obránců (proti všem a rozumu především), evidentně nejde o logiku moderní dopravy s perspektivou budoucího rozvoje. Jde jim jen a jen o blahodárnou mediální pozornost a příslib prchavé voličské přízně. Téměř sto let je v Brně jasné, že přivést železnici až na úpatí kopce s katedrálou nebylo moudré. I Pražané se tlučou do lebí a spílají komunistům, že postavili magistrálu hned za sochu sv. Václava. Alespoň stejně rychle, jak mizí tranzit z Václaváku a za desítky miliard českých (a moravských) korun je modernizováno hlavní pražské nádraží, měl by se už konečně začít rozplétat také gordický brněnský železniční uzel. Historicky vzniklé propletení železných tratí, které se nedaleko od budoucího nádraží dokonce mimoúrovňově kříží (hle unikát a nekoncepčnost předků nadruhou) by už mohla být minulostí, nebýt hrstky politických kaskadérů, ochotných se spojit s kýmkoli a pro cokoli, jen aby byli chvíli viděni a slyšeni. To nemluvím o současnosti, nýbrž o přelomu dvacátých a třicátých let minulého století! Před osmdesáti lety se nad stejnou situací zamysleli tehdejší dopravní odborníci a architekti. Jejich názor je popsán v knize Zemské hlavní město Brno, vydané 1928(!) se závěrem snížit počet tratí, vedených přes město v úseku od Židenického nádraží až po nádraží Horní Heršpice. Škoda, že se tehdy hned nezačalo bourat a stavět. Mohli jsme se dnes pyšnit v Brně nejen veletržním areálem, ale i stejně vzorovou urbanizací železniční a městské dopravy. Bylo dříve vejce nebo slepice? Podobně zástupný pseudoproblém se snaží řešit odpůrci modernizace ŽUB. Namísto základního důvodu pro nutné změnu. A tím je stav a stáří tratí. Má-li po nich jezdit pendolíno (a jeho následovníci), musí se zgruntu přestavět. Akce za necelých deset miliard. A to jak v případě, že by koleje zůstaly, kde jsou, tak i ve variantě míjející o 500m okružní třídu vnitřního města. Proti námitce staromilců, aby vše zůstalo, kde je, stojí zásadní argument, proč je nutné, aby se stavělo jinak a jinde. A tou je niveleta současného nádraží. Kdyby se nakrásně vešel počet a délka tratí do prostoru dnešního kolejiště, bude nezbytné, aby ležely buď zhruba 7 m pod úrovní dnešní Nádražní ulice, a nebo nad ní, ovšem nikoli ve výšce 3 m jako dnes, ale opět ve výšce 7m, tedy o asi 3 m výš, než dnes! Někdejším koňským povozům totiž stačila světlost 3,6 (pod viadukty v sousedství dnešního nádraží) ale dle současných norem je zde nezbytné kvůli tramvajovému vedení právě oněch 7m. Normy svazují, ale pomáhají. Evropa to ví, Balkán méně a Rusko i Blízký východ si to začínají uvědomovat. Aby mohly jezdit tramvaje po Křenové na západ města a po Dornychu na jih, musí překřížit v bezprostředním sousedství stávajícího nádraží svazek tratí, který byl před osmdesáti lety označen za zbytný a zbytečný. Buď vrchem (zakopat koleje u stávajícího nádraží pod zem by stálo dalších dvacet miliard - řešení průchozí jedině v Praze) nebo zvednout peróny o další 3 metry (+ 5 mld). Může soudný člověk za stávající situace a s vědomím uvedených limitů prosazovat zachování nádraží v současné poloze? Ano, ovšem pouze za předpokladu, že mu nejde o dopravu, ani o cestující, ale výhradně o výtah ke korytu. Miloš Drbal, Michaela Moudrá
více
MB - VB | 8.2.2006 13:09

Jak se žije v brněnských městských částech?

Jak se žije v městských částech? Co občanům chybí a co "přebývá"? Na jaké změny se mohou těšit a na jaké mohou naopak na dlouhou dobu zapomenout? Odpovědi na tyto otázky se vám pokusíme přinést v seriálu rozhovorů se starosty vybraných městských částí města Brna... [br] [B]Městská část Brno-sever[/B] Rozhovor s Ing. Venclíkem (ODS), starostou MČ Brno-sever, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=21]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=21[/a]. [B]Městská část Brno-jih[/B] Rozhovor s Mgr. Haluzou (ČSSD), starostou MČ Brno-jih, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=22]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=22[/a]. [B]Městská část Brno-Královo Pole[/B] Rozhovor s Ing. Kopečným (ODS), starostou MČ Brno-Královo Pole, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=23]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=23[/a]. [B]Městská část Brno-Kníničky[/B] Rozhovor s pí Kubátovou (nezávislá), starostkou MČ Brno-Kníničky, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=24]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=24[/a]. [B]Městská část Brno-Židenice[/B] Rozhovor s Ing. Veselým (KDU-ČSL), starostou MČ Brno-Židenice, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=25]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=25[/a]. [B]Městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora[/B] Rozhovor s PaedDr. Filipi (ODS), starostou MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=30]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=30[/a]. [B]Městská část Brno-Žabovřesky[/B] Rozhovor s Mgr. Kvapilem (ODS), starostou MČ Brno-Žabovřesky, naleznete pod odkazem: [a http://www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=31]www.modernibrno.cz/rozhovor.htm?rozhovor=31[/a]. [B]Městská část Brno-Nový Lískovec[/B] Rozhovor s Ing. Drápalovou (SZ), starostou MČ Brno-Nový Lískovec [I]...připravujeme[/I]
více
MB - VB | 9.1.2006 14:05

O podobě Dominikánského náměstí rozhodnou Brňané

Dominikánské náměstí se snad brzy dočká parkové úpravy. Namísto parkoviště plného aut se budou moci Brňané těšit z důstojného prostoru, vybízejícího k procházce či posezení v restaurační zahrádce. K tomuto kroku se odhodlala brněnská radnice a poučena z dřívějších chyb se chystá do rozhodování o budoucí podobě náměstí zapojit i obyvatele města Brna. Zdá se, že kritiku nedostatečné komunikace s občany si vzala k srdci. Bravo! Teď už jen zbývá akci úspěšně zrealizovat. Z původního plánu, který počítal s rekonstrukcí v roce 2006 sice sešlo, rok 2007, 2008 nebo 2009 je však prý už reálný :-). Pro jakou podobu náměstí se Brňané nakonec rozhodnou? Na výběr mají ze dvou variant. Ve hře jsou totiž dva architektonické návrhy, mezi kterými by lidé měli rozhodnout v březnu. Brněnská radnice právě v tomto měsíci vystaví zhotovené modely obou variant v Urban Centru na Staré radnici. Na tomto místě budou v budoucnu představovány a konzultovány i další rozvojové projekty města. Jednou z možností také zůstává, že modely náměstí budou vystaveny dočasně i na jiném, více frekventovaném místě. Rozpočet a časový harmonogram realizace bude dle sdělení představitelů města upřesněn až po výběru vítězného návrhu. Očekávat ji podle aktuálních informací můžeme v roce 2007 - 2009. Projekt bude totiž koncepčně provázán s dalšími připravovanými projekty - rekonstrukcí budovy Dominikánského nám. 2 pro potřeby magistrátu, oživěním pasáže Jalta, výstavbou parkovacího domu na ulici Panenská či zpřístupněním Mincmistrovského sklepa. [B]Mezi jakými návrhy budou tedy Brňané rozhodovat?[/B] [B][I]Architektonický návrh č. 1 (autor návrhu: Arch.Design, s.r.o.)[/I] [/B] [img_thumb DN1b.jpg] [img_thumb DN1a.jpg] [img_thumb DN1c.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost)[/I] [B][I]Architektonický návrh č. 2 (autor návrhu: Ateliér Brno, s.r.o.)[/I][/B] [img_thumb DN2b.jpg] [img_thumb DN2e.jpg] [img_thumb DN2f.jpg] [I](po kliknutí na obrázek se zobrazí plná velikost)[/I] Oba návrhy se v některých věcech shodují. Především nepočítají s prostorem pro parkování aut. Dalším shodným prvkem je prostor pro kavárnu s venkovním posezením a menší obchody, to vše pod terasou kostela svatého Michala. Prvkem, který ozdobí střed náměstí, bude samozřejmě kašna, která vznikne jako připomínka studny stávající na Rybném trhu až do roku 1820. Odlišnost obou návrhů celkového pojetí náměstí je však zřejmá na první pohled. Zatímco architekti Ateliéru Brno ponechávají původní sklon náměstí, autoři druhého návrhu, společnost Arch.Design, prostor ve dvou třetinách předělila širokým schodištěm a spodní část směrem k ulici Veselá vyrovnala. Pro kterou z variant byste hlasovali vy? (Hlasovat můžete v anketě na homepage!) MB, 9.1.2005 [I]Foto na homepage převzato z: [a http://www.aneris.cz/brno_08.html] www.aneris.cz/brno_08.html[/a].[/I]
více
MB - VB | 27.12.2005 11:24

Brno bude plné soch!

[B][I]Úvodní komentář Moderního Brna:[/I][/B] [I]"Sochy pro Brno" - to je název projektu, který chce v následujících letech zrealizovat brněnská radnice. V centru města se tak prý objeví celá galerie významných osobností. Kterých, zatím netušíme... Na Zelném trhu, Dominikánském náměstí či náměstí Svobody tak vedle hemžících se lidí vyrostou každý rok až dvě nové sochy. První z nich bude opravdu velkolepá - malý Mozart.[/I] MB, 27.12.2005 [br] [B]Brno bude plné soch[/B] Brněnští radní rozhodli o tom, že se do dvou let rozroste naše město o malého Mozarta. Zda bude z kovu, kamene či kameniny ještě známo není, nicméně mělo by se jednat o "civilní připomínku bohatých kulturně historických dějin města", jak pravil primátor Richard Svoboda. Špás za dva miliony. Nejsme žádní burani. Geniální dítě, vožené jako cvičená opička po evropských dvorech panovačným papá, tak obohatí snad ještě do konce roku 2006 okolí Reduty. Zde si totiž malý virtuóz zapreludoval před vánočně naladěnými měšťany a jejich pootevřenými měšci v roce 1767, kdy ve Vídni řádil mor a jeho rodiče se před ním uchýlili do Olomouce. Snědým a smogem ošlehaným trhovcům bude malý Wolfgang v nezbytné paruce jistě sympatický. Po vzoru panevropské metropole by mohl nevyčuraný Amadeus cvrkat do malého Parnasu poblíž bývalé právnické fakulty. "Wolfgík" bude prvním ze zamýšlené řady staronových osobností, na které budeme napříště narážet v parcích a na ulicích. Kdo se prošel bratislavskou pěší zónou, připadne na myšlenku, že by se i v metropoli nad soutokem moravských toků dalo schovat podobných pár civilních postav, na které Brňané nezapomínají. Kdo by to ale měl být? Jména vtlučená do učebnic? Nebo ti, kteří se zjednodušujícím charakteristikám svým přesahem k živému dnešku stále brání? Jen ze spisovatelů - Robert Musil, Josef Kainar, Oldřich Mikulášek, Pavel Blatný, Jan Skácel... A to ještě neuvažuji o mimouměleckých oborech. Jenom ne politiky, tolik náchylné k následnému odstraňování! Městu Brnu chybí do opravdové velikosti jezdecká socha. Bez člověka na zvířeti nemůže být město evropskou metropolí, i kdyby se jeho pantáti na radnici rozkrájeli. (Nejlépe navzájem, třeba kvůli koaliční prognóze, to by tekla modrá a černá krev...) Politika bez fantazie ovšem napadne v této souvislosti Napoleon. Toho by, pravda, mohla z výnosů oslav výroční bitvy u Austerlitz sakumpikum financovat výhradní agentura Davay (čti davaj). Ta však více bere a nechává se dotovat, nežli by regionu a občanstvu místnímu cokoli dala. Dovedla bych si ovšem dobře představit "jako živou" jezdeckou sochu posledního gladiátora moderních časů, Brňáka každým coulem, siláka Frantu Kocourka. Úplně jej vidím na Dominikánském náměstí, kterak na své potomky shlíží z ochozu u kostela sv. Michala, sedíc oděného v tygří kůži na slonu se zdviženým chobotem, jak kyne na pozdrav směrem ke sněmovnímu radničnímu sálu. Zbývalo by pak už pouze jediné. Aby koalice "Nástraže v centru" začala sbírat podpisy pod petici za přejmenování města Brna na Kocourkov. Namísto instalace dalších soch pak bude žádán Brusel o dotaci na rekonstrukci veřejných toalet v parku při Rooseveltově třídě. Michaela Moudrá [I]Sochu Mozarta máme z: [a http://www.habitz.ch/Bildergalerie/Oesterreich/Wien/wien_cz.htm]www.habitz.ch/Bildergalerie/Oesterreich/Wien/wien_cz.htm[/a][/I]
více
MB - VB | 16.12.2005 15:15

Parkování může být někdy pěkná fuška!

[B][I]Úvodní komentář Moderního Brna:[/I][/B] [I]Záměr představitelů města ulehčit ulicím v centru Brna od parkujících aut je jistě chvályhodný. Současný stav je totiž opravdu neudržitelný - centrum města připomíná jedno velké parkoviště. Nikdo jim tedy nemůže upřít, že se snaží situaci řešit - omezením parkování v centru, pokutováním parkování na nepovolených místech či výstavbou nových parkovacích domů. I dobrý záměr však může mít své ALE... To ALE patří novému parkovacímu domu na rohu Moravského náměstí a Kounicovy ulice, který v červnu otevřela společnost Imos. Přestože je v provozu již několik měsíců, nedá se říci, že by se lidé o parkování v něm zrovna prali. Čím to? Je příliš drahý? Nebo jsme si zvykli parkovat úplně zadarmo? Nebo je všechno úplně jinak?[/I] MB, 16.12.2005 [br] [B]Ať žijí skutečné parkováky![/B] Na počet zhruba 370 tisíc Brňanů připadá přes 200 tisíc registrovaných motorových vozidel. Pokud právě nejedou, parkují, tedy mají-li kde. Nemají-li, popojíždí, případně stojí, kde stát nemají. Letmá procházka městem napoví, že chůzi bránících aut na chodnících přibývá. Relativně chytré město zpoplatnilo stání aut. Soukromé hlídače na parkovištích, vydělávající nejvíce do vlastních kapes, nahradily parkovací automaty. Zisk z tohoto zdroje je rozpuštěn do příjmů města tak důkladně a zcela, že nikdo ve městě Brně nezná a netuší, kolik korun z parkovného město ročně získá. Věřte, pokoušela jsem se to zjistit s novinářským průkazem v ruce, ale bezúspěšně. Města se brání invazi železných "marťanů" různě. Pražský magistrát zavedl v centru barevné zóny, jinak barevný venkovan je zahnán za administrativní novodobou hradbu, případně do parkovacích domů, například pod zlatou kapličku a platí. Také v Brně vyrostly dva samostatné parkovací domy. Zatímco budova v sousedství pavilonu E u výstaviště je vzorem, jak by taková věc měla fungovat, takzvaný parkovací dům Rozmarýn v ústí Kounicovy ulice do Moravského náměstí dělá čest svému kabaretnímu předchůdci. Už pár minut před slavnostním otevřením v něm náměstek primátora odřel služebního superba jenom proto, že poloměry jeho vnitřních zatáček naprosto nepočítají s autem, které má více než čtyři a půl metru. Stačí, když se přidá zima a padne trocha sněhu, jako v minulých dnech. Šikmé plochy nájezdů z patra do patra pak připomínají klouzačku, v hantecu takřečenou šlindu. Jedete vzhůru a právě na šikmině zjistíte, že audina před vámi couvá, aby vybrala poloměr zatáčky. Vyřadíte, ale to už jedete po šikmině pozpátku, i když brousíte zimní vzorek pod plynem co to dá. Máte-li štěstí a za vámi nic není, sklouznete do mezipatra. Stojí-li tam další vzhůru mířící odvážlivec, dozvíte se, jako já, že "vařečka za volant nepatří". Schrekliche Gebaude, zareagoval naštěstí řidič z audi, což mne uklidnilo. Jinak bych asi záhy skočila sprostému pantátovi do vizáže, vykřikujícímu i nadále urážky ze spodního vozu. Nikdy více, vzkazuji všem řidičům s tučnou účtenkou v ruce. Jeden kabaretní skeč v obnoveném Rozmarýnu, ve kterém jsem si zahrála sama sobě, mi bohatě stačí! Co ale s takovou zrůdností? Snad by se dal pseudoparkovák předělat na sídlo nějakého významného úřadu nebo prestižní firmy. Jistě by někdo ocenil, že má ve svém domě tři podzemní parkovací patra a z oken kanceláří výhled na nejhezčí panorama městského centra spolu s uklidňující zelení Moravského náměstí. Čí vlastně chybou je, že na takto prestižní adrese v samém centru metropole mohlo něco takového vůbec "vybujet"? Michaela Moudrá [br] [img_thumb parkdum1.jpg] [img_thumb parkdum2.jpg] [I]Zvenku to vypadá docela dobře, ne? Foto převzato z: [a http://www.hiproject.cz/index.php?page=portfolio&z=19&k=1]www.hiproject.cz/index.php?page=portfolio&z=19&k=1[/a][/I] (kliknutím na obrázek ho zvětšíte) [I]Pozn. MB: Původně jsme pro vás chtěli pořídit pár pěkných snímečků odřených zdí a aut.. Nějak to nevyšlo, takže nám budete muset věřit, nebo se na místě přesvědčit sami :-). [/I]
Copyright 2005-2019 Moderní Brno