Hlavička 4

Články

více
MB - VB | 28.3.2008 10:01

Patnáct let v Moravské galerii

[B]Co se dá stihnout za patnáct let?[/B] [I]Moravská galerie se v těchto dnech ohlíží do své historie, aby se pochlubila přehlídkou uměleckých přírůstků za posledních patnáct let. "Na výstavě je k shlédnutí okolo pěti set děl, jde však jen o jednu desetinu děl, které přibyly Moravské galerii buď zakoupením nebo darováním", komentuje výstavu Hana Laudátová z Moravské galerie.[/I] [IMG za15_3.jpg] Výstava s příznačným názvem Za patnáct probíhá v budově Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie od 15. února do 25. května. Kurátorkami výstavy jsou Yvona Ferencová a Markéta Tronnerová. O koncepci se postaral mladý konceptuální umělec Zdeněk Baladrán, který výstavě zajistil originální architektonické pojetí. Zajímavě vyřešil místnost současné malby, kde jsou obrazy nainstalovány na velkých černých panelech. Návštěvníkovi je umožněn jediný plošný a neúplný pohled, toto řešení umožňuje vystavit velké množství děl. Na koncepci se podílela také Yvona Ferencová. Výstava prezentuje, jak byly sbírky obohaceny za posledních patnáct let a připomíná společenskou roli Moravské galerie. S pomocí Ministerstva kultury ČR a jeho účelových dotací i s rozvážným, ale vytrvalým využíváním vlastních ekonomických zdrojů galerie odvedli naši předchůdci, ale i my, současní pokračovatelé, ohromnou práci," říká k výstavě ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný. Mezi významné vystavené exponáty patří vzácné knižní vazby, Hoffmanovo sklo, plakát Alfonse Muchy či barokní krucifix od neznámého barokního řezbáře z Dolních Kounic. Ve vitrínách je vystaveno užité umění - šperky, sklo a porcelán. Mnohá z děl budou k vidění také v pozdější době, například nábytek Dušana Samo Jurkoviče, který by se měl později přemístit do vily Tugendhat. V tomto roce budou také v Pražákově paláci vystavena všechna díla z roku výroby 1939. Projekt Za patnáct se snaží předvést celek sbírek v jeho rozmanitosti. "Výstavou Za patnáct, která alespoň v náznaku umožňuje veřejnosti přehlédnout profil nově získaných sbírkových předmětů, se chce Moravská galerie v Brně ukázat jako efektivní a na službu veřejnosti orientovaná instituce i v oblasti akvizic," dodává Marek Pokorný. [IMG za15_2.jpg] Každý patnáctý den v měsíci stojí vstup na tuto výstavu jen 15 Kč. K výstavě jsou také připraveny doprovodné programy, bližší informace jsou dostupné na webové adrese [A www.moravska-galerie.cz ]www.moravska-galerie.cz[/A]. MB, 28.3.2008, Lucie Paseková Foto: archiv Moravské galerie v Brně
více
MB - VB | 18.3.2008 18:13

Ohlédnutí za volbou prezidenta

V pátek 15. února byl na funkční období pěti let zvolen ve třetím kole druhé volby prezident republiky. Stal se jím podruhé v řadě Václav Klaus. O této volbě toho již bylo mnoho řečeno a napsáno, i když na komplexnější analýzu je ještě stále příliš brzy. Ani tento článek ji rozhodně nemá nahradit, pouze se v něm pokusím ukázat na některé skutečnosti, které již byly diskutovány a na některé, na které možná dosud nedošlo. Ústava České republiky stanovuje, že prezident republiky je volen na společné schůzi obou komor parlamentu. V prvním kole se prezidentem stává ten kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a zároveň nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Není-li nikdo zvolen, postupuje do druhého kola ten kandidát, který získal nejvíce hlasů v Poslanecké sněmovně, a ten kandidát, který obdržel nejvíce hlasů v Senátu. Získají-li v jedné komoře dva či více kandidátů shodný nejvyšší počet hlasů, postupuje dále ten, co získal více hlasů v druhé komoře. Ve druhém kole je zvolen ten kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a zároveň nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Není-li ani tentokrát nikdo zvolen, koná se třetí kolo, do kterého postupují kandidáti z kola prvního a ve kterém je zvolen ten, kdo získá většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Druhé a případně třetí kolo se koná do čtrnácti dnů od kola předchozího. Pokud se ani ve třech kolech nepodaří nikoho zvolit, konají se nové volby. Ústava nepopisuje přesný způsob provedení volby prezidenta a způsob hlasování, neupravuje ho ani speciální zákon. První volba započala v pátek 8. února. Tentokrát mezi politickými stranami neexistovala shoda na tom, jakým způsobem má být volba provedena, tedy zejména zda má být tajná, jako doposud, nebo zda má být veřejná. Zastánci tajné volby argumentovali tím, že tento způsob volby je důstojnější, navíc umožňuje všem volitelům, aby se svobodně rozhodli, komu dají svůj hlas bez toho, aby za svoji volbu byly napadáni a případně i penalizováni. Zastánci veřejného hlasování tvrdili, že tento způsob je transparentnější. Je nutné dodat, že politické strany při prosazování toho či onoho způsobu postupovali nejen principielně, ale také poněkud účelově podle toho, jaký způsob by byl pro jejich kandidáta vhodnější. Proto ODS podporovala tradiční tajné hlasování, protože předpokládala loajálnost svých volitelů a naopak očekávala, že by jejich kandidát Václav Klaus mohl obdržet i hlasy volitelů ze stran, které oficiálně podporovaly Jana Švejnara. Naopak ČSSD a SZ podporovaly volbu veřejnou, protože zejména v ČSSD si nebyli jisti, jak se jejich volitelé zachovají, podobně jako se to stalo před pěti lety, kdy prezidentské volby odstartovaly vnitrostranickou krizi. Zbývající dvě strany zastoupené v Poslanecké sněmovně i v Senátu, KDU-ČSL a KSČM, podporovaly spíše volbu veřejnou, i když ne zcela jednoznačně (zvláště v případě KDU-ČSL). Rozhodnutí volit veřejně narušilo tradici tajných voleb, která trvala po celou dobu demokratické České republiky (a jejích předchůdkyní) – tedy v letech 1918 až 1938 a 1989 až do současnosti. Z této tradice se vymykaly zatím pouze volby ve zvláštní situaci – v roce 1918 byl zvolen na první schůzi Národního shromáždění T. G. Masaryk jednomyslně aklamací a v roce 1989 byl zvolen ve veřejné volbě prezidentem Václav Havel Federálním shromážděním, které získalo svůj mandát ještě v nesoutěživých volbách. Přitom politické tradice představují v demokraciích poměrně významnou roli, patrné je to zejména v případě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, které je spolu se Spojenými státy americkými nejstarší a nejstabilnější moderní demokracií. Problematická nebyla pouze změna dosavadního způsobu volby, ale také mechanismus, jakému k ní došlo. Předsedající schůze totiž nechal nakonec po dlouhých diskuzích do značné míry arbitrárně hlasovat o tom, zda má být volba tajná, a v případě jejího neschválení považoval za schválenou volbu veřejnou. Pro volbu tajnou se vyslovila většina všech senátorů, ale pouze 97 poslanců. I když většina všech volitelů byla pro tajnou volbu, začalo se volit veřejně. Takovýto postup byl nanejvýš sporný. Konečně třetím problémem veřejné volby byl způsob jejího provedení – o každém kandidátovi na prezidenta se totiž rozhodovalo odděleně, takže bylo teoreticky možné, aby jeden volitel dal hlas více než jednomu kandidátovi, a tak byli prezidentem zvoleni oba dva. První dvě kola proběhla tedy tímto způsobem volby, v prvním z nich nebyl nikdo zvolen, v Poslanecké sněmovně získal nejvíce hlasů Jan Švejnar a postoupil tak do dalšího kola, naopak v Senátu získal nejvíce hlasů Václav Klaus a postoupil tedy také. Po vyhlášení výsledků se hned konalo druhé kolo, jehož výsledky už vyhlášeny nebyly, protože předsedající schůzi přerušil do dalšího dne. Stalo se tak po zmatené situaci, kdy nejprve umožnil vystoupit předsedům poslaneckých klubů ODS a ČSSD a poté chtěl nechat hlasovat o procedurálním návrhu předsedy klubu ODS. Poté ale požádal o konzultaci předsedu KSČM a schůzi přerušil do dalšího dne. Druhý den byly vyhlášeny výsledky druhého kola, ve kterém opět nikdo zvolen nebyl. Bylo zřejmé, že všichni volitelé jsou pod velkým tlakem, že probíhají horečná vyjednávání. Předseda ČSSD Jiří Paroubek zpochybnil v médiích hlasování ve druhém kole, svůj postoj ale později výrazně zmírnil. Ke zpochybnění hlasování jej vedl údajně vyšší počet hlasů pro Václava Klause, než jaký měl dostat, což mohlo vzniknout tak, že někdo hlasoval pro oba kandidáty. Tento problém však vzniknul právě nešťastným způsobem hlasování, který jeho strana prosadila. Začaly se také množit informace o nátlaku na jednotlivé volitele, odehrála se slovní přestřelka členů ČSSD a ODS o údajném nátlaku na poslance sociální demokracie Snítilého, který se ze zdravotních důvodů dalšího pokračování volby neúčastnil. Jak se později ukázalo, v prvních dvou kolech tento volitel nehlasoval pro kandidáta své strany. Dalšího pokračování volby se neúčastnil ani volitel za KDU-ČSL Kalbáč hlasující pro Klause poté, co byl zdravotně indisponován po konfliktu s neznámým mužem, který mu jeho volbu vyčítal. Volby se od prvního kola neúčastnil senátor Barták na protest proti veřejnému hlasování. Až v odpoledních hodinách se konečně konalo třetí kolo volby, ve kterém znovu nebyl nikdo zvolen. Volby se zúčastnilo celkem 278 volitelů, ke zvolení bylo tedy potřeba získat alespoň 140. Václav Klaus získal celkem 139 hlasů, ke zvolení mu tedy chyběl jeden hlas, Jan Švejnar obdržel pouze 113 hlasů. Zástupci politických stran se dohodli, že další volba se bude konat o týden později, tedy v pátek 15. února. V období mezi oběma volbami obdrželo několik volitelů, kteří dali svůj hlas Klausovi, anonymní zásilky s nábojnicemi nebo střelným prachem, senátor Novotný vystoupil s obviněním, že se mu někdo ze senátorů ODS pokoušel nabídnout úplatek, když změní svůj postoj a bude volit jejich kandidáta. Novotný nezveřejnil, o koho ze senátorů se mělo jednat, a pro své tvrzení nepředložil žádný důkaz. Za nejzávažnější ze všech těchto incidentů lze ale považovat podezření, že na zveřejnění nahrávky z hotelové bezpečnostní kamery ukazující setkání prezidentova kancléře Weigla a bývalého poradce premiéra Zemana a současného lobbyisty Šloufa se podíleli současní a bývalí pracovníci tajných služeb. Do druhé volby byli znovu nominováni Václav Klaus a Jan Švejnar, volitelé KSČM nově navrhli jako svou kandidátku Janu Bobošíkovou. V pátek 15. února probíhalo společné zasedání obou parlamentních komor rychleji, znovu bylo rozhodnuto, že hlasovat se bude jako při předchozí volbě stejným způsobem a veřejně. Těsně před začátkem volby odstoupila Jana Bobošíková s tím, že se pro ni nepodařilo zajistit dostatečnou podporu. Volby se opět neúčastnil senátor Barták na protest proti veřejnému hlasování a ze zdravotních důvodů také poslankyně SZ Vlková. Poslanec ČSSD Snítilý se tentokrát rozhodnul hlasovat přímo pro Václava Klause, za což byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD a později také ze strany. V prvním kole druhé volby nebyl nikdo zvolen, do dalšího kola postoupil z Poslanecké sněmovny Jan Švejnar, když obdržel i hlasy komunistů, ze Senátu postoupil Václav Klaus. Rovněž ve druhém kole nebyl nikdo zvolen, takže se téměř vzápětí uskutečnilo kolo třetí. V něm získal Václav Klaus 141 hlasů a Jan Švejnar pouze 111 hlasů. Ke zvolení v tomto kole bylo nutné získat alespoň 140 hlasů, což znamenalo, že Václav Klaus byl zvolen prezidentem republiky na své druhé funkční období. Zvolen byl hlasy všech volitelů z ODS, dále některými voliteli za KDU-ČSL, několika nezávislými senátory, dvěma bývalými poslanci ČSSD a poslancem ČSSD Snítilým, který byl později za svůj hlas pro Klause ze strany vyloučen. Znovuzvolení Václava Klause představuje jednoznačný úspěch pro ODS a jejího předsedu a premiéra Mirka Topolánka. Občanská demokratická strana se tak vyhnula rozkolu, který následoval v ČSSD po volbách prezidenta v roce 2003, a ukázala (i přes krátký spor mezi Topolánkem a místopředsedou strany a primátorem Prahy Bémem) svou jednotu. I přes některé opačné názory bylo pro Topolánka zvolení Václava Klause velmi důležité, protože jinak by byla jeho pozice ve straně i ve vládě bezprostředně ohrožena. Výsledek volby byl úspěchem i pro KDU-ČSL. Tato strana nechala svým volitelům volnou ruku, i když doporučila, aby hlasovali spíše pro Klause, což také významná část volitelů udělala a tím tak alespoň do určité míry posílila postavení své strany ve vládní koalici. Naopak Strana zelených svého kandidáta neprosadila, do jisté míry ztížila své postavení ve vládní koalici a především sporem mezi předsedou strany Bursíkem a předsedkyní poslaneckého klubu Jacques na jedné straně a poslankyní Vlkovou na straně druhé ohledně její neúčasti na druhé volbě byla odstartována další kritika vedení strany. Úspěchem volba prezidenta neskončila ani pro nejsilnější opoziční stranu ČSSD. Nepodařilo se jim prosadit kandidáta, kterého sociální demokraté podporovali, a navíc přišli o dalšího poslance. Kromě toho se předseda strany Paroubek přesvědčil o tom, že automaticky nemůže počítat s komunistickými hlasy pro své návrhy. Na druhou stranu lze ale říci, že Jan Švejnar nebyl od počátku považován za favorita volby, a proto jeho nezvolení není možné brát za velkou porážku pro ČSSD. Díky způsobu volby se také neopakovala situace z minulých prezidentských voleb a strana až na ztrátu zmíněného poslance působila alespoň navenek jednotně. Obecně se má za to, že volby prezidenta skončily porážkou také pro KSČM. To je však poněkud diskutabilní, protože pro značnou část členů i voličů KSČM nebyl Jan Švejnar o mnoho lepším kandidátem než Václav Klaus, navíc komunisté ukázali sociálním demokratům, s nimiž soupeří o některé voliče, že chtějí hrát aktivní roli a nejen pasivně podporovat cizí návrhy a představy. Pro to, že komunisté nemíní ustupovat ze svých pozic, hovoří také fakt, že se oficiálně přihlásili k odkazu puče z února 1948. Celou volbu pak lze vnímat také jako jakýsi úvod kampaně před volbami do krajských zastupitelstvech a jedné třetiny Senátu, které se uskuteční na podzim letošního roku. Po skončení volby prezidenta se rovněž znovu objevily úvahy o vhodnosti zavedení jeho přímé volby. Přímá volba prezidenta však v parlamentních demokraciích, mezi které Česká republika náleží, představuje atypický a poněkud proti logice systému jdoucí znak (a to i přesto, že v některých parlamentních demokraciích zavedena je). Naopak v poloprezidentských a prezidentských demokratických systémech je jedním ze základních rysů. V parlamentních demokraciích však prezident plní především roli hlavy státu, který reprezentuje uvnitř i navenek, kdežto většinu výkonných pravomocí drží ve svých rukou vláda v čele s premiérem, která je legitimována nepřímo parlamentem. V případě zavedení přímé volby prezidenta by pak pravděpodobně docházelo k výraznějšímu pnutí mezi přímo legitimovaným prezidentem bez větších výkonných pravomocí a nepřímo legitimovaným premiérem a jeho vládou disponujících většinou exekutivních pravomocí a objevil by se tlak na posun systému více k poloprezidencialismu, tedy k systému odlišně fungujícímu. Při úvahách o zavedení přímé volby je s tímto třeba počítat. Na závěr lze říci, že nejproblematičtější na letošní volbě prezidenta bylo prolomení tradice tajného hlasování a jeho nahrazení hlasováním veřejným a také způsob, jakým toto hlasování bylo při první volbě prosazeno. Incidenty, které se v souvislosti s volbami staly, představují sice negativní jevy, ale celkově není možné říci, že by se tyto volby výrazněji lišily od voleb prezidenta v jiných demokratických zemích. Opatrně je třeba postupovat v úvahách o zavedení přímé volby prezidenta, protože vždy je nutné všechny změny posuzovat v kontextu fungování celého politického systému. [I] MUDr. Bc. Libor Ustohal[/I]
více
MB - VB | 10.3.2008 12:29

Café s´il vous plait?

[B]Káva a kavárenská atmosféra provoní Špilberk[/B] [I]Nejen vůně čerstvé kávy lákala dříve i dnes návštěvníky do kavárenských zařízení. Kavárenský život je neodmyslitelným fenoménem předválečné a prvorepublikové atmosféry Brna. Kde jinde než v kavárně by vzdělanci, umělci a literáti snili a psali?[/I] [IMG kavarna1.jpg] Zmizelé kavárny znovu ožívají Pokud se chcete vydat na výlet po stopách kavárenské tradice v Brně, máte právě nyní možnost projít světem zaniklých i stále existujících brněnských kaváren. Muzeum města Brna připravilo výstavu nesoucí název Zmizelý svět brněnských kaváren. Expozice se nachází ve druhém patře západního křídla hradu Špilberk. Výstava byla zahájena ve středu 20. února a potrvá až do 20. dubna 2008. Kurátorkou výstavy je Lenka Kudělková, výtvarné řešení je dílem Hany Megové. O realizaci se postaralo Výstavní oddělení ve spolupráci s Technickým oddělením Muzea města Brna. Nápad poodhalit osudy brněnských kaváren se zrodil v hlavě autorky a kurátorky výstavy Lenky Kudělkové. "Zabývám se meziválečnou architekturou a původně jsem se chtěla zaměřit jen na meziválečné kavárny. Sbírka sběratele fotografií a pohlednic Vladimíra Filipa, ze které jsem také čerpala, byla však tak rozsáhlá, že jsem se rozhodla záběr výstavy rozšířit i o předválečné kavárny", komentuje vznik výstavy Lenka Kudělková. Z Etiopie přes Blízký východ až do Evropy Pravlastí kávy je nejspíše etiopská oblast Kaffa, odtud se káva rozšířila na Blízký východ prostřednictvím islámských poutníků. V Turecku se pití kávy stalo vášní a odtud se tento nápoj šířil dále do Evropy. Zde se káva stala známou až počátkem 16. století, brzy si ale získala nevídanou přízeň. První kavárny vznikaly zejména ve velkých přístavních městech v Itálii, Velké Británii, Francii a Německu, ale brzy se rozšířily také do vnitrozemí. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 pod malostranskou Mosteckou věží a provozoval ji Arab, Georgius Hatalah z Damašku, zvaný Jiří Theodat. Brněnská tradice je ještě o trochu delší. "První kavárnu prý ve městě založil už v roce 1702 Turek Achmet," řekl ČTK historik českého pohostinství Karel Altman, který vytvořil textovou část výstavy. Za Turka se při udělování koncese údajně přimluvil sám vídeňský arcibiskup. V 18. století se káva stávala mezi Brňany stále oblíbenější a kavárenství procházelo velkým rozvojem. Brno se stalo významným kavárenským městem. Především střední vrstvy a měšťané si vychutnávali společenský život s šálkem kávy v ruce. V 19. století se kavárny rozšířily z městského centra také na okolní rušné ulice a v roce 1900 jich bylo v Brně už třicet sedm. V průběhu času se měnil také postoj a vztah ke kávě. Módní nápoj aristokratů a měšťanstva se rozšířil i do širších vrstev. V důsledku útrap první světové války mnoho kaváren zaniklo. Po roce 1918 nastaly zlaté časy brněnské metropole i jejich kaváren. 20. a 30. léta znamenala pro kavárny strmý vzestup, strmý úpadek je však postihl po druhé světové válce. Mnohé kavárny zmizely po roce 1948 jako buržoazní přežitek a když mnohé z nich byly v restituci v devadesátých letech navráceny původním majitelům, jejich podoba se už nepodařila obnovit nebo byla zničena necitlivými úpravami. Výstava si tedy klade za cíl alespoň dočasně oživit dnes už navždy ztracenou atmosféru meziválečného období. [IMG kavarna2.jpg] Výstava je členěna podle míst, kde kavárny vznikaly - od historického středu města až po měšťanské čtvrti. Reprodukce pohlednic a fotografií zachycují kavárny v době před první světovou válkou i po ní. Některé kavárny zanikly, jiné z nich dnes slouží naprosto odlišným účelům - staly se z nich pobočky bank nebo obchody s oblečením. Výstavu doplňuje nápadité exponáty kávy, kávovarů, figurín, tiskovin i kavárenských potřeb, ale také méně nápaditý automat na kávu, kde si labužníci mohou pochutnat na instantní kávě z horkého kelímku. Brněnští kavárníci a jejich kavárny O kavárenskou tradici v Brně se zasloužilo několik významných kavárníků, mezi které patřil například Otto Biber. Označení Café Biber postupně neslo několik podniků, z Lidické ulice Biber kavárnu přemístil na roh Lidické a nakonec se usídlil v moderním paláci DOPZ na Moravském náměstí. Kavárna Karla Brichty - Brichtova kavárna byla pojmem už před první světovou válkou. Brichta vedl také velkou restauraci a kavárnu na Výstavě soudobé kultury v Československu na brněnském Výstavišti a podílel se i na budování restaurace a kavárny na sokolském stadionu na Kounicově ulici a velkého restauračního a kavárenského podniku v Zemském domě na téže ulici. Kavárník Alois Dorotík v paláci Convalaria zřídil kavárnu s cukrárnou, na tehdejší dobu vybavenou nejnovějším technickým zařízením, jako byly mrazící pulty, automaty na zmrzlinu a na vaření kávy. "Výstava zaznamenává velký úspěch, už na vernisáži jsem byla překvapena zájmem a počtem návštěvníků", dodává Lenka Kudělková. K výstavě vyšla také stejnojmenná kniha, jejímiž autory jsou Karel Altman, Lenka Kudělková a Vladimír Filip. K výstavě lze objednat doprovodný program pro školy a zájmové skupiny. Bližší informace jsou k dispozici na internetové adrese [A www.spilberk.cz ]www.spilberk.cz.[/A] [IMG kavarna3.jpg] Na Špilberku je možné shlédnout také stálé expozice, například výstavu Od renesance po modernu. Jedná se o výběr z nejvýznamnějších uměleckých sbírek Muzea města Brna. Jsou zde k vidění díla umělců, jejichž život a tvorba jsou spjaty s městem Brnem. Pokud vás svět kaváren zaujal a budete mít cestu do Prahy, pak můžete navštívit výstavu Pražské kavárny a jejich svět, jejíž podtitulem je Doba první poloviny dvacátého století u kulatých stolků s vůní kávy. Tuto výstavu pořádá Muzeum hlavního města Prahy a potrvá od 12. března do 31. srpna a přibližuje unikátní svět pražských kaváren v první polovině 20. století. MB, 10.3.2008, Lucie Paseková fotografie viz: [A www.spilberk.cz]www.spilberk.cz[/A]
více
MB - VB | 4.3.2008 9:24

Vúdú v Brně

[B]Měnínská brána ožila magickým uměním vúdú[/B] [I] Muzeum města Brna nabízí již od 13. prosince minulého roku další ze série krátkodobých expozic, tentokrát s názvem Kořeny vúdú. Dějištěm exotické výstavy se tentokrát staly prostory brněnské Měnínské brány.[/I] [IMG vudu1.jpg] Ve spolupráci s Národním muzeem a Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur připravili pracovníci brněnského muzea pod vedením hradní dekoratérky Hany Megové výstavu, spojenou s odhalením základních principů původního afrického náboženství vúdú. Název pochází ze slova vodu nebo vodun, označující stovky tzv. bohů loa, s nimiž mohou vyznavači komunikovat pomocí transu a žádat je o pomoc či věštbu. Vúdú sice svými tradicemi sahá do africké kultury, ale zrodilo se až v 17. století mezi africkými otroky na plantážích v Jižní Americe. Vúdú může v různých územních oblastech nabývat mnohých forem; stalo se tak spíše životním stylem nežli náboženstvím. K dosažení transu či přivolání moci určitého boha užívají vyznavači vúdú typické rituály a obřadní předměty. Klíčovou roli hraje při obřadu hudba, především bubny. Nezbytnou součástí je i patřičný oděv a masky. Ty můžou být velice těžké a objemné; v takovém případě je tanečník přidržován zbývajícími účastníky. Tanec se odehrává ve svatyni, jíž bývá obyčejná chýše se sloupem uprostřed, jenž představuje mužský falický symbol. Ženský princip je zastoupen v podobě zvláštní dýně, tzv. kalebasy. Kněží (hongani) a kněžky (mambo) mají při rituálech důležitý úkol v podobě provádění krvavých obětí bohům - většinou obětují kuře, kozu nebo jiné domácí zvíře. Kouzelnou lahví si nakloníte nadpřirozené síly Na Haiti je vúdú dodnes neoficiálním náboženstvím, a oltáře jeho božstev můžeme najít v mnoha domácnostech. Každý bůh má své oblíbené jídlo či předměty, které jsou kladeny na oltář, aby získaly jeho přízeň. Zvláštním druhem pomocných kouzel jsou láhve Sapwél strážící duše nebožtíků. Do Sapwél obalené v barevné látce stačí vložit něco ze sebe, například vlas, a k hrdlu pak připevnit lístek s přáním či prosbou. A právě takovou láhev si mohou pod odborným dozorem vyrobit i případní zájemci v rámci brněnské výstavy Kořeny vúdú. Doprovodný program přináší nebývalý úspěch Návštěvnost na Měnínské bráně stále stoupá. "Důvodem je především doprovodný program, kdy si mohou zájemci objednat prohlídku s výkladem a přímo na místě i vyzkoušet některé z kouzel vúdú, jako je výroba vlastní láhve Sapwél," uvádí jeden z lektorů Zbyněk Rederer. "Pozvánky jsme rozesílali do škol, a s výborným výsledkem - objednávají se průměrně tři skupiny denně. Celkově jsme zaznamenali značný nárůst zájemců o expozici. Od prosince, kdy se za den objevilo okolo třiceti lidí, se jejich počet v únoru zvedl až na šedesát či sedmdesát," dodává. [IMG vudu2.jpg] Kořeny vúdú by měly Měnínskou bránu opustit 29. června. Podrobnosti a novinky najdete opět na internetových stánkách www.spilberk.cz. Výstavu pak můžete zhlédnout každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. MB, 4.3.2008, Petra Nováková fotografie viz:[a http://www.spilberk.cz]http://www.spilberk.cz[/a]
více
MB - VB | 26.1.2007 19:07

Jak to vypadá v městské části Brno-střed?

[I]Tento článek nám poslal Svatopluk Bartík, zastupitel MČ Brno střed za Stranu zelených. Žádali jsme o vyjádření paní místostarostku Dagmar Hrubou, nicméně žádný její komentář k situaci dosud nepřišel. Stále je ovšem prostor minimálně v diskusi pod článkem. [/I] [B]Brno-střed je v rukou ODS [/B] Největší brněnská městská část se svými 80 000 obyvateli se ocitla pod vládou jednoho z nejmladších českých starostů. Teprve pětadvacetiletý Michal Bortel z ČSSD před zvolením - místo představení programu - veřejnosti sdělil, že během prvních 100 dní ukáže, jak se má dělat správně komunální politika. Patronem jeho řádění je ODS, koaliční partner, který mu umožnil zažít ostudu jako Brno a pak ho poníženě nechal dál starostovat. [B]Povolební vyjednávání[/B] První změnou oproti minulým letům je, že se neopakuje koalice ODS a KDU, i když by spolu těsně daly dohromady nadpoloviční většinu. Za jeden z hlavních důvodů neobnovení koalice se považuje požadavek lidovců na odvolání tajemníka Úřadu městské části, který ODS nebyla ochotna akceptovat. Také se nepodařilo složit koalici z ČSSD, Strany zelených a KDU. Povolební jednání skončilo poté, co zelení a lidovci oznámili Michalovi Bortelovi, že s ČSSD mohou utvořit koalici, ale jen za podmínky, že on nebude starostou. K této podmínce nás vedlo několik důvodů: jeho osobní nezralost, konfliktnost, absence potřebné autority a dalších potřebných schopností. Dva dny poté se ČSDD dohodla na koalici s ODS, že v čele radnice zasedne lídr ČSSD Bortel. Deník MF Dnes 2. 11. 2006 napsal, že jeho jedinou podmínkou byl právě post starosty. [B]Absence programu[/B] Den před konáním zastupitelstva, na němž byl Michal Bortel zvolen starostou, tvrdil médiím, že politický program představí právě na prvním zastupitelstvu. Tam však o programu nepadlo ani slovo, jen z jeho úst zazněly fráze, že koalice je založena na "absolutní programové shodě" a na "principu vzájemných brzd a rovnováh". Novináři z něj vytáhli, že politický program bude představen až po prvních 100 dnech vlády. [B]Volba starosty[/B] Volba starosty probíhala tajně. Osobně mě velice překvapilo, že starosta získal o dva hlasy více, než byl počet přítomných zastupitelů z ODS a ČSSD. Je bezpochyby jasné, že patřily některým ze tří přítomných zastupitelů KSČM. Ti totiž, ačkoli jsou početně nejslaběji zastoupeným politickým klubem v zastupitelstvu, získali na oplátku možnost prosadit do čela kontrolního výboru zastupitelstva svoji kandidátku paní Hanu Blahutovou. [B]Svérázný starosta úřaduje[/B] Hned po nástupu do funkce si starosta Bortel přibral zcela nekoncepčně i práci mluvčího radnice (v lednu Rada tento krok zrušila) a ze dvou svých kolegů z ČSSD učinil z rozpočtu radnice placené osobní poradce. Podle informací z novin měl v úmyslu zaměstnat celkem deset osobních poradců. Lidové noviny dokonce napsaly, že Bortel "opakovaně vyhrožoval vyhozením pracovníkům radnice". Pouhých pět týdnů po nástupu Bortela do funkce starosty přinesly média zprávu, že se psychicky zhroutil. Jeho straničtí kolegové tvrdili, že jde jen o přepracování a spánkový deficit, který léčí procházkami a spánkem. Přesto jej v době pracovní neschopnosti na přelomu roku novináři z Brněnského deníku opakovaně zastihli mezi půlnocí a ránem na vyhlášené brněnské diskotéce. [B]Finále: starosta s podporou ODS zůstává[/B] 12. ledna, kdy se zdálo, že se pod starostou Bortelem už několik týdnů otřásá židle, se sešli ke koaličnímu jednání zástupci ODS a ČSSD. Občanům Brna-střed pak jen oznámili, že se na koaliční dohodě nic nemění a že starosta i nadále zůstává starostou. Podle neoficiálních informací, které zveřejnily Lidové noviny, ale "Bortelovi dala ODS důrazné podmínky pro jeho další chování". Musím "pogratulovat" především ODS, která má nyní všechny důležité pozice pod plnou kontrolou. Konkrétně lze učinit tuto rekapitulaci: - Starosta Bortel je po aférách citelně politicky oslaben, reálně má starostu pevně v rukou ODS. Veškeré jeho rozhodování je navíc podmíněno podpisem místostarostky Dagmar Hrubé z ODS, která je jeho statutární zástupkyní. - V Radě MČ zasedli radní z ODS a ČSSD v drtivě nevyrovnaném poměru 8:3 ve prospěch občanských demokratů. - Za cenu rozbití koalice s lidovci obhájila ODS i místo tajemníka Úřadu MČ pro Radovana Novotného. Právě pod jeho vedením udělal Úřad MČ několik závažných chyb (nedodržení zákonné povinnosti při manifestaci neofašistů na 1. máje 2005 kritizované zástupkyní ombudsmana; neoprávněné pokutování aktivisty M. Štefance, které zrušil až Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku atd). - Kontrolní výbor zastupitelstva vede komunistická zastupitelka Blahutová zvolená s podporou ODS a ČSSD, ale bez hlasů opoziční SZ a KDU. Nejdůležitější kontrolní nástroj, kterým může disponovat zastupitelstvo a jenž obyčejně vede opozice, je de facto v rukou koalice. Svatopluk Bartík Zastupitel MČ Brno-střed za Stranu zelených
více
MB - VB | 16.1.2007 11:21

Hospodářské noviny o Tugendhat a brněnské koalici Spravedlivých

Michal Klíma: Morální rovina, o té nebudeme mluvit Zdroj: Hospodářské noviny 16.1.2007 Město Brno hospodaří s ukradeným majetkem. Když se koncem dvacátých let brněnský židovský podnikatel Fritz Tugendhat oženil s dcerou místního továrníka Löw-Beera Gretou Weissovou, dostali od rodičů nevěsty věnem část pozemku nad vilou rodiny Löw-Beerů ve vilové čtvrti Černá Pole. Pro výstavbu svého nového rodinného sídla najali slavného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Podle jeho projektu pak brněnská stavební firma Moritze a Artura Eislerových za půl druhého roku postavila dům, který je do dneška znám jako Vila Tugendhat. Pak přišlo gestapo Manželé Tugendhatovi žili ve svém domě jen od konce roku 1930 do roku 1938, kdy byli nuceni před příchodem nacistů uprchnout z Československa. Žili pak ve Švýcarsku. Fritz Tugendhat zemřel v roce 1958, jeho manželka Greta roku 1970. Vilu na podzim roku 1938 obsadilo gestapo. Později ji využívala jako kanceláře firma Messerschmidt. V roce 1945 budovu zabrala Sovětská armáda a později ji jako majetek nacistů zabavil československý stát. V současné době stavbu vlastní město Brno, jehož radní dnes tuto genezi svého majetku oficiálně nazývají "zákonnou cestou". V prosinci minulého roku požádali potomci manželů Tugendhatových město Brno o vrácení vily na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holokaustem. Brněnští radní však rozhodli, že vilu nevrátí, jelikož prý na vrácení nemá rodina původních majitelů právní nárok. Zmíněný zákon se totiž týká vracení uměleckých děl. Brněnské nechutnosti Rada města Brna se tedy postarala o to, že nyní budeme svědky ostudného soudního sporu. Povede se o to, zda je dům, který je národní kulturní památkou a od roku 2001 v seznamu světového dědictví UNESCO, uměleckým dílem a jako takový patří rodině, která si jej postavila, a nebo jen unikátním domem a jako takový legálně náleží městu Brnu. Vlastnická linie, kterou Brno dům získalo, je jasná. Je v ní zjevná krádež dvěma zločinnými režimy, nacistickým a komunistickým. To samo nestačí, aby když se přihlásí dědici, byli pozváni brněnským primátorem k slavnostnímu předání klíčů a omluvě, že jim město majetek nevrátilo samo ihned po pádu komunistického režimu. Morálka a právo Brněnští radní se majetku, který byl původním vlastníkům zjevně protiprávně odcizen, vzdát nechtějí. Brněnský primátor před časem v novinách prohlásil, že problém má dvě roviny: "První z nich je morální a tu nebude město řešit prostřednictvím médií. Druhá je právní - restituce někdejšího židovského majetku se týkaly státu, vila je však v majetku města." Autor je novinář a manažer [I]Ilustrační foto na homepage je z: [a http://www.topbicycle.com/Graphics/Tugendhatbig.jpg]http://www.topbicycle.com/Graphics/Tugendhatbig.jpg[/a][/I]
více
MB - VB | 18.12.2006 10:18

Hlavně klid a nohy v teple

Od voleb nás dělí již více než půl roku. Za tu dobu jsme byli svědky mnoha dohod a nedohod. Nejprve vládla vláda dosluhující. Teď již více než sto dní vládne vláda, která nezískala ani poloviční důvěru parlamentu. Přesto tato vláda činí, koná a rozhoduje s vehemencí a razancí, která občas překvapí či dokonce zamrazí. Premiér v demisi je zároveň premiérem nové neexistující vlády. Téměř denně se z médií dovídáme o tom, který model budoucí vlády je momentálně na pořadu dne. Ale zítřejší zprávy nás přesvědčí, že včerejší varianta již neplatí. Dříve zatracované slovo reforma se stalo univerzálním zaklínadlem. A tak to jde pořád dokola. Hrzánský palác, Kramářova vila, Strakova akademie, Parlament, Jánský vršek, Lidový dům, hospoda na Malé Straně, ... Lídr X nemá rád lídra Y a naopak. A aby toho nebylo málo, kromě pěti politických stran v parlamentu se rodí neformální klub, a sice klub potenciálních přeběhlíků. Ostatně nás na to nedávno upozornil jeden populární tajemník. Nafouknutý deficitní rozpočet se ještě navýší o další 4 miliardy, aby si jednotliví poslanci zasloužili přízeň svých voličů a svůj plat. Průzkumy veřejného mínění naznačují, to co soudní lidé vědí dávno. Možnost patového skóre je pravděpodobná i v příštích volbách. S tím, že je třeba si uvědomit, že je dosti odvážné řadit Čunkovu KDU-ČSL a Bursíkovu stranu Zelených mezi pravici, ale budiž. Nedostatek elementární slušnosti, státnického nadhledu, ale i politické kreativity a sebekázně je u naší současné politické elity patrný v míře vrchovaté. Pánové by si měli uvědomit, že jejich dnešní pozice nejsou dány žádnou osudovou vyvoleností, ale spíše souhrou různých okolností a náhod. Rozhodně si nedělám iluze o tom, že jsou politici vždy vyjímečně schopní a slušní lidé, ale zároveň by neměl platit ani protipól tohoto kritéria. Pokud občan, volič, sleví ze svých nároků na politiky a celou veřejnou sféru, kterou platí ze svých daní, pak si zadělává na nemalé ztráty v budoucnu. Obávám se, že jsme nabrali tento směr. Kroutíme sice hlavou u televizních zpráv, remcáme v hospodě, ale jinak se držíme tradiční české pozice nezúčastněného pozorovatele v závětří, přesně podle úsloví - ono to nějak dopadne, hlavně klid a nohy v teple. Obávám se, že se naše stále mladá demokracie dostala 17 let po změně režimu do pasti. Máme nedokonalou ústavu, která nenabízí návody na řešení složitých povolebních situací, neboť pravděpodobně předpokládala určitou úroveň politické kultury, které, jak je vidno, se nám žalostně nedostává. Důsledkem tohoto stavu je půlroční bezvládí, respektive vládnutí bez mandátu parlamentu, které je de facto a asi i de jure za hranicí legitimity. Velmi mne mrzí, že pan prezident tento stav sleduje z uctivé vzdálenosti svých dalekých cest. Obávám se, že si málo uvědomujeme, že máme volební systém, který neumožňuje vznik programově silné vlády. Obávám se, že naše extrémně rozhádaná politická elita věnuje příliš energie bitvám vně i uvnitř politických stran a přispívá k vyhraněnému antagonismu celé společnosti. Obávám se, že máme do značné míry poplatnou mediální sféru. Obávám se, že máme příliš přebujelý neproduktivní státní aparát, který v mnoha případech vykazuje příznaky začínající destabilizace institucí. Vždy se říká, že má každý národ takovou vládu, jakou si zaslouží. Pokud by to mělo platit beze zbytku, pak jsme asi jako národ v této době příliš neobstáli. Nesmíme si myslet, že si okolní svět nevšiml podivností české politické současnosti. Svědčí o tom například článek Craiga S. Smithe v International Herold Tribune z 12.12. tohoto roku, který přesně popisuje náš dnešní stav a také varuje před možností brzké recidivy současné pasti. [I]Petr Havlík, převzato z: [a http://www.virtually.cz]www.virtually.cz[/a][/I] [br] MB, 18.12.2006
více
MB - VB | 7.11.2006 18:01

Nové vedení města Brna se představuje...

A je to tu! Zastupitelé města Brna si na dnešním ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna zvolili nové vedení. Volba nebyla tajná, nýbrž veřejná. Zřejmě proto, aby se někdo "neutrhl z řetězu". Primátora budeme mít jednoho, náměstky opět tři, počet členů rady zůstává také nezměněn (11). Navyšuje se však počet uvolněných funkcionářů (o jednoho)... [B]Kdo tedy zasedne ve vedení města Brna a dalších orgánech...?[/B] *[B]Primátor statutárního města Brna:[/B] Roman Onderka (ČSSD) *[B]První náměstek primátora:[/B] Barbora Javorová (KDU-ČSL) *[B]Technický náměstek primátora:[/B] Ladislav Macek *[B]Majetkový náměstek primátora:[/B] Oliver Pospíšil [B]Členové Rady města Brna:[/B] *Roman Onderka (ČSSD) - primátor statutárního města Brna *Barbora Javorová (KDU-ČSL) - první náměstkyně primátora *Ladislav Macek (ČSSD) - náměstek primátora *Oliver Pospíšil (ČSSD) - náměstek primátora *Martin Ander (bezp., SZ) - uvolněný zastupitel pro funkci člena RMB *Jiří Zlatuška (bezp., Brno 2006) - zastupitel a člen RMB *Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) - zastupitel a člen RMB *Jiří Oliva (ČSSD) - zastupitel a člen RMB *Jana Drápalová (SZ) - zastupitelka a členka RMB *Vlastimil Žďárský (ČSSD) - zastupitel a člen RMB *Jiřina Belcredi (bezp., Brno 2006) - zastupitelka a členka RMB [B]Další zvolení zastupitelé:[/B] *Zastupitel města Brna Martin Ander byl zvolen jako uvolněný zastupitel města Brna pro funkci člena Rady města Brna. *Předsedou Kontrolního výboru Zastupitelstva města Brna byla zvolena Helena Sýkorová. [B]Obsazení výborů:[/B] Kontrolní výbor: *předsedkyně Helena Sýkorová Finanční výbor: *předseda: Burda (ČSSD) *místopředseda: Holík (KDU-ČSL) *členové: Býček (KSČM), Dušová (ČSSD), Haluza (ČSSD), Humpolíček (ČSSD), Flamiková (SZ), Janištin (ODS), Spousta (Brno 2006) Výbor pro národnostní menšiny: *předseda: Dubská (SZ) *místopředseda: Tůmová (ČSSD) [I] [B]Životopisy primátora města Brna a jeho náměstků:[/B] [/I] [B]Roman Onderka - primátor statutárního města Brna[/B] Narodil se roku 1965 v Brně. Absolvoval střední školu a manažerskou školu v Ostravě. Po vojně byl zaměstnán v ADASTu Adamov jako mechanik, následně u Českých drah v Brně ve funkci vozmistra. Nyní je územním tajemníkem Odborového sdružení železničářů pro kraj Jihomoravský a kraj Vysočina. Od roku 2002 působí jako zastupitel ve městě Brně a v městské části Brno-Starý Lískovec. Ve volebním období 2002-2006 byl členem komise investiční a komise dopravy, v Zastupitelstvu města Brna předsedal Klubu zastupitelů. V současné době je členem předsednictva ČSSD v Praze, 1. místopředsedou Městského výkonného výboru ČSSD Brno-město a předsedou brněnské sociální demokracie. Dále je členem Rady hospodářské a sociální dohody, Ústřední dopravní komise ČSSD v Praze a Krajské dopravní komise ČSSD v Brně. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dospělého syna. Nyní žije s manželkou a dvouletým synem ve Starém Lískovci. Rekreačně hraje kopanou, nohejbal, volejbal apod. Mezi jeho další záliby patří výpočetní technika, hudba, divadlo a literatura. [B]Barbora Javorová - první náměstkyně primátora města [/B] Narodila se v Brně roku 1966. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykovy univerzity) vystudovala paleontologii, která je stále jejím koníčkem. Po studiích pracovala na přírodovědecké fakultě jako odborná asistentka. Po mateřské dovolené začala pracovat jako manažerka public relations v Oblastní charitě Brno. Poté se však rozhodla samostatně podnikat a do roku 2005 řídila svoji vlastní firmu zaměřenou na reklamní činnost a propagaci. Později se začala věnovat profesionálně politice a podnikatelskou činnost ukončila. Od roku 2005 vykonávala funkci předsedkyně finančního výboru Zastupitelstva města Brna, kterou převzala po Ing. Janu Holíkovi. V Zastupitelstvu města Brna a Radě města Brna působí od roku 2002. Kromě toho zastává funkci předsedkyně Městské organizace KDU-ČSL. RNDr. Barbora Javorová má na kontě řadu projektů týkajících se především sociálních problémů, např. opuštěných dětí a týraných žen nebo péče o seniory. V Brně prosadila mimo jiné instalaci babyboxu - schránky, kam lze anonymně odložit nechtěné dítě. Po komunálních volbách v roce 2006 se stala členkou Zastupitelstva města Brna a dne 7. 11. 2006 byla zvolena členkou Rady města Brna a 1. náměstkyní primátora města Brna pro oblast sociálně-kulturní. Je vdaná a má dva syny. Ve volném čase se věnuje své rodině a ráda sportuje. [B]Ladislav Macek - náměstek primátora[/B] Narodil se 15. listopadu 1961 v Brně, žije v městské části Brno-Kohoutovice. Vystudoval střední průmyslovou školu a střední pedagogickou školu. V současné době dálkově studuje Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po ukončení středoškolských studií pracoval několik let ve společnosti zabývající se údržbou komunikací ve městě Brně, její aktuální název zní MOP Brno, s. r. o. Pracoval zde na pozici dispečera, vedoucího střediska čištění, později byl ředitelem a jednatelem této příspěvkové organizace. Od roku 1987 je členem České strany sociálně-demokratické. Do profesionální politiky vstoupil v roce 1998, kdy se stal zastupitelem městské části Brno-Kohoutovice. V letech 2001-2006 byl místostarostou městské části Brno-Kohoutovice, v této funkci měl na starosti majetkovou oblast a správu bytových domů. Po komunálních volbách v roce 2006 se stal členem Zastupitelstva města Brna a dne 7. 11. 2006 byl zvolen náměstkem primátora pro oblast technickou. Je ženatý, má dvě dcery a 1 vnouče. Mezi jeho zájmy patří cyklistika a countryhudba. [B]Oliver Pospíšil - náměstek primátora[/B] Narodil se 14. června 1970 v Brně. Vystudoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně, obor materiálové inženýrství. Od roku 1993 do roku 2002 pracoval ve stavebněexpertizní a znalecké kanceláři. Politickou kariéru zahájil v roce 1995, kdy vstoupil do České strany sociálně-demokratické. V roce 1998 byl poprvé zvolen do Zastupitelstva městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a ve volebním období 1998-2002 zde vykonával funkci předsedy kontrolního výboru. V komunálních volbách v roce 2002 znovu kandidoval do Zastupitelstva MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a pro období 2002-2006 se stal místostarostou této městské části, uvolněným pro výkon funkce. Zároveň se v roce 2002 stal členem Zastupitelstva města Brna, kde zastával funkci místopředsedy Komise majetkové Rady města Brna a byl rovněž členem Finančního výboru. Při práci v obou zastupitelstvech se zabýval především bytovou problematikou, privatizací bytového fondu, nakládáním s majetkem a jeho správou, investicemi a veřejnými rozpočty. Po komunálních volbách v roce 2006 opět zasedl v Zastupitelstvu města Brna a dne 7. 11. 2006 byl zvolen náměstkem primátora pro oblast hospodářskou. Je ženatý a má tři děti. [I] [B]Životopisy dalších představitelů...[/B][/I] [B]Martin Ander - uvolněný radní[/B] Jednatřicetiletý Martin Ander je profesí matematik, nedávno získal doktorský titul na katedře aplikované matematiky přírodovědecké fakulty. Nově zvolený zastupitel dosud působil jako ředitel ekologické organizace Hnutí Duha, na tuto funkci však včera rezignoval. Je vůdčí osobou koalice Nádraží v centru. Právě problematika přesunu nádraží i dalších rozvojových projektů města pod něho spadá. Na starosti má i životní prostředí a strategii rozvoje města. [B]Josef Veselý - předseda dopravní komise[/B] Končící starosta Židenic Josef Veselý je členem strany křesťanských demokratů a má šestatřicet let. Poslední čtyři roky působil v brněnském zastupitelstvu na postu radního a předsedy dopravní komise, dřív pracoval jako dopravní ředitel brněnského dopravního podniku. Na problematiku dopravy v Brně se má Josef Veselý specilaziovat i nadále, zastupitelé rozhodli, že funkce předsedy dopravní komise má být od nynějška uvolněná, tedy placená. MB, 7.11.2006
více
MB - VB | 7.11.2006 15:35

Kdo stane v čele brněnských městských částí na další čtyři roky?

Povolební vyjednávání v brněnských městských částech se chýlí ke svému konci. Na řadě míst už mají jasno v tom, kdo stane v jejich čele na další čtyři roky. V řadě z nich se již sešla nová zastupitelstva. Ustavující zasedání mohou na zbylých místech uspořádat ještě dnes či zítra, tedy do patnácti dnů od zveřejnění volebních výsledků. Tak jim to totiž ukládá zákon. Výjimkou budou pravděpodobně městské části Královo Pole a Starý Lískovec, ve kterých bude výsledky voleb přezkoumávat soud. Termín ustavujícího zasedání tak nebyl doposud stanoven. [B]Brno-střed[/B] *Výsledek voleb: ODS: 37.47 % (počet mandátů: 19), ČSSD: 20.03 % (počet mandátů: 10), SZ: 17.45 % (počet mandátů: 8), KDU-ČSL: 10.58 % (počet mandátů: 5), KSČM: 7.78 % (počet mandátů: 3) *Koalice: ODS a ČSSD *Starosta: Michal Bortel (ČSSD) *Místostarostové: Dagmar Hrubá (ODS), a Libor Šťástka (ODS) [B]Brno-Žabovřesky[/B] *Výsledek voleb: ODS: 38.99 % (počet mandátů: 11), ČSSD: 20.76 % (počet mandátů: 5), SZ: 15.77 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 10.61 % (počet mandátů: 3, KSČM: 9.17 % (počet mandátů: 2) *Starosta: Aleš Kvapil (ODS) *Místostarostové: Karel Doležal (ČSSD), Jiří Helán (ODS) [B]Brno-Královo Pole[/B] *Výsledek voleb: ODS: 39.70 % (počet mandátů: 13), ČSSD: 23.14 % (počet mandátů: 7), SZ: 15.25 % (počet mandátů: 5), KSČM: 10.00 % (počet mandátů: 3), KDU-ČSL: 9.08 % (počet mandátů: 2)[I] *Ustavující zasedání zastupitelstva: termín nebyl doposud stanoven (výsledky voleb bude přezkoumávat soud)[/I] [B]Brno-sever[/B] *Výsledek voleb: ODS: 35.28 % (počet mandátů: 13), ČSSD: 23.33 % (počet mandátů: 8), Společně pro Br.-sev. (SZ, SN a B2006): 19.73 % (počet mandátů: 7), KDU-ČSL: 10.89 % (počet mandátů: 4), KSČM: 9.63 % (počet mandátů: 3) *Koalice: ODS a ČSSD *Starosta: Leo Venclík (ODS) *Místostarostové: Radomír Vavrouch (ODS), Zdeňka Tůmová (ČSSD) a Karel Pospíšil (ČSSD) [B]Brno-Židenice[/B] *Výsledek voleb: ODS: 27.08 % (počet mandátů: 8), KDU-ČSL: 26.00 % (počet mandátů: 8), Zelená pro Židenice: 18.63 % (počet mandátů: 6), ČSSD: 18.44 % (počet mandátů: 5), KSČM: 7.97 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ODS a Zelená pro Židenice *Starosta: Roman Vašina (ODS) *Místostarostové: Marek Svitavský (Zelená pro Židenice) a Aleš Vytopil (ODS) [B]Brno-Černovice[/B] *Výsledek voleb: ODS: 33.08 % (počet mandátů: 7), ČSSD: 27.90 % (počet mandátů: 6), První Černovická: 16.75 % (počet mandátů: 4), SZ: 11.28 % (počet mandátů: 2), KSČM: 10.98 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ODS, První Černovická a Strana zelených *Starosta: Jiří Hladík (ODS) *Místostarostové: Ludvík Kadlec (ODS) a Jan König (První Černovická) [B]Brno-jih[/B] *Výsledek voleb: ČSSD: 36.68 % (počet mandátů: 8), ODS: 30.84 % (počet mandátů: 6), Zelená volba pro Brno-jih: 10.12 % (počet mandátů: 2), KSČM: 9.84 % (počet mandátů: 2), KDU-ČSL: 8.87 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ČSSD a Zelená volba pro Brno-jih *Starosta: Josef Haluza (ČSSD) *Místostarostka: Anna Böhmová (ČSSD) [B]Brno-Bohunice[/B] *Výsledek voleb: ODS: 33.34 % (počet mandátů: 8), KDU-ČSL: 25.59 % (počet mandátů: 6), ČSSD: 19.09 % (počet mandátů: 4), KSČM: 9.17 % (počet mandátů: 2), Zelená pro Bohunice: 7.31 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ODS, KDU-ČSL *Starosta: Robert Kotzian (ODS) *Místostarosta: Antonín Crha (KDU-ČSL) [B]Brno-Starý Lískovec[/B] *Výsledek voleb: ODS: 34.05 % (počet mandátů: 7), NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ (předs. V. Železný): 22.61 % (počet mandátů: 5), ČSSD: 18.99 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 13.11 % (počet mandátů: 3), KSČM: 11.23 % (počet mandátů: 2)[I] *Ustavující zasedání zastupitelstva: termín nebyl doposud stanoven (výsledky voleb bude přezkoumávat soud)[/I] [B]Brno-Nový Lískovec[/B] *Výsledek voleb: Tři oříšky pro Lískovec: 47.82 % (počet mandátů: 10), ODS: 27.27 % (počet mandátů: 6), ČSSD: 10.38 % (počet mandátů: 2), KSČM: 6.82 % (počet mandátů: 1) *Starostka: Jana Drápalová (sdružení Tři oříšky pro Lískovec) *Místostarosta: Jan Privarčák (Tři oříšky) [B]Brno-Kohoutovice[/B] *Výsledek voleb: ODS: 29.36 % (počet mandátů: 7), Občané pro Kohoutovice: 23.59 % (počet mandátů: 5), ČSSD: 23.53 % (počet mandátů: 5), KDU-ČSL: 10.56 % (počet mandátů: 2), KSČM: 9.55 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ODS, Občané pro Kohoutovice *Starosta: Jiří Zorník (ODS) *Místostarosta: Viktor Šeďa (sdružení Občané pro Kohoutovice) [B]Brno-Jundrov[/B] *Výsledek voleb: ODS: 25.48 % (počet mandátů: 4), Nestraníci pro Moravu: 25.22 % (počet mandátů: 4), SZ: 16.00 % (počet mandátů: 3), ČSSD: 14.82 % (počet mandátů: 2), KDU-ČSL: 7.91 % (počet mandátů: 1), KSČM: 5.72 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ODS, Nestraníci pro Moravu, ČSSD *Starosta: Miroslav Kolář (Nestraníci pro Moravu) *Místostarosta: Michal Chládek (ODS) [B]Brno-Bystrc[/B] *Výsledek voleb: ODS: 32.38 % (počet mandátů: 9), ČSSD: 24.00 % (počet mandátů: 7), SZ: 15.92 % (počet mandátů: 4), KSČM: 9.72 % (počet mandátů: 3), KDU-ČSL: 8.69 % (počet mandátů: 2), SNK ED a hnutí SN: 7.14 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ODS, ČSSD a SNK ED *Starosta: Svatopluk Beneš (ODS) *Místostarostové: Jiří Altman (ČSSD) a Vladimír Borský (ODS) [B]Brno-Kníničky[/B] *Výsledek voleb: Naše Kníničky bez R43: 35.51 % (počet mandátů: 4), Sdruž. nezáv. kandidátů pro Kníničky: 35.20 % (počet mandátů: 3), SNK ED a hnutí SN: 21,56 % (počet mandátů: 2) *Starosta: Martin Žák (SNK ED) *Místostarosta: Lubomír Juránek (Sdružení nezávislých kandidátů pro Kníničky) [B]Brno-Komín[/B] *Výsledek voleb: ODS: 28.93 % (počet mandátů: 6), SNK - TRADICE a PROSPERITA: 17.09 % (počet mandátů: 3), ČSSD: 16.28 % (počet mandátů: 3), SZ: 15.14 % (počet mandátů: 3), KDU-ČSL: 9.60 % (počet mandátů: 1), KSČM: 8,32 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ODS, ČSSD, Strana zelených a KDU-ČSL *Starosta: Karel Hledík (ODS) *Místostarostové: Karel Hledík (ODS), Jiří Sedláček (ČSSD) [B]Brno-Medlánky[/B] *Výsledek voleb: ODS: 42.18 % (počet mandátů: 7), SNK Občané pro Medlánky: 16.81 % (počet mandátů: 3), ČSSD: 16.37 % (počet mandátů: 2), KDU-ČSL: 13.89 % (počet mandátů: 2), Moravané: 10.75 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ODS a KDU-ČSL *Starostka: Alena Valentová (ODS) *Místostarosta: Jan Vencálek (KDU-ČSL) [B]Brno-Řečkovice a Mokrá Hora[/B] *Výsledek voleb: ODS: 39.75 % (počet mandátů: 10), ČSSD: 24,59 % (počet mandátů: 6), KDU-ČSL: 19.08 % (počet mandátů: 4), KSČM: 8.80 % (počet mandátů: 2), "Sdružení nestraníků": 6.28 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ČSSD a ODS *Starosta: Ladislav Filipi (ODS) *Místostarostové: Marek Viskot (ČSSD) a Jan Jandl (ODS) [B]Brno-Maloměřice a Obřany[/B] *Výsledek voleb: ODS: 28.82 % (počet mandátů: 5), KDU-ČSL: 21.83 % (počet mandátů: 4), ČSSD: 16.17 % (počet mandátů: 2), SZ: 15.38 % (počet mandátů: 2), KSČM: 10.02 % (počet mandátů: 1), "Sdružení nestraníků": 7.65 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ODS a KDU-ČSL *Starostka: Jarmila Kocmanová (ODS) *Místostarosta: Vlastimil Břicháček (KDU-ČSL) [B]Brno-Vinohrady[/B] *Výsledek voleb: ČSSD: 31.15 % (počet mandátů: 8), ODS: 30.03 % (počet mandátů: 7), Zelená pro Vinohrady: 13.24 % (počet mandátů: 3), KSČM: 10.57 % (počet mandátů: 2), KDU-ČSL: 7.60 % (počet mandátů: 2), Volba pro Vinohrady: 5.74 % (počet mandátů: 1) *Koalice: ČSSD a ODS *Starosta: Jiří Čejka (ČSSD) *Místostarostové: Jiří Pustina (ODS), Jiří Karásek (ČSSD) a Ilona Sokolová (ODS) [B]Brno-Líšeň[/B] *Výsledek voleb: ODS: 33.06 % (počet mandátů: 10), LB: 18.52 % (počet mandátů: 5), ČSSD: 17.46 % (počet mandátů: 5), KDU-ČSL: 13.27 % (počet mandátů: 4), KSČM: 9.40 % (počet mandátů: 3), ZB pro Líšeň: 8.28 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ČSSD, Líšeňský blok, KDU-ČSL a Zelený blok pro Líšeň *Starostka: Jiřina Belcredi (Líšeňský blok) *Místostarostové: Zdeněk Vích (KDU-ČSL) a Vladimír Moravec (ČSSD) [B]Brno-Slatina[/B] *Výsledek voleb: ODS: 29.75 % (počet mandátů: 7), ČSSD: 21.10 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 19.84 % (počet mandátů: 4), SNK Za všestr.rozvoj Slatiny: 10.55 % (počet mandátů: 2), KSČM: 10.22 % (počet mandátů: 2), Zelená volba pro Brno-Slatinu: 8.54 % (počet mandátů: 2) *Koalice: KDU-ČSL, ČSSD, SNK za všestranný rozvoj Slatiny (koalici podpořil jeden ze zastupitelů Zelené volby pro Brno-Slatinu) *Starosta: Jiří Navrátil (KDU-ČSL) *Místostarosta: Jiří Ides (ČSSD) [B]Brno-Tuřany[/B] *Výsledek voleb: ODS: 31.32 % (počet mandátů: 6), Nestraníci pro Moravu: 21.98 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 16.06 % (počet mandátů: 3), Zel. pro Tuř,Br.Ivan,Hol,Dvor: 12.13 % (počet mandátů: 2), Pro Tuřany: 9.61 % (počet mandátů: 1), KSČM: 8.90 % (počet mandátů: 1) *Starosta: Miroslav Dorazil (ODS) *Místostarostka: Vlasta Hrdlíková (ODS) [B]Brno-Chrlice[/B] *Výsledek voleb: Sdružení nezáv.kand.Chrlic: 53.10 % (počet mandátů: 8), "Sdružení nestraníků": 24.40 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 16.37 %(počet mandátů: 2), KSČM: 6.13 % (počet mandátů: 1) *Starosta: Vladimír Kučera (Sdružení nezávislých kandidátů Chrlic) *Místostarostka: Jana Šiková (SNK Chrlic) [B]Brno-Bosonohy[/B] *Výsledek voleb: ČSSD: 28.23 % (počet mandátů: 4), KDU-ČSL: 22.77 % (počet mandátů: 4), SZ: 19.82 % (počet mandátů: 3), ODS: 16.48 % (počet mandátů: 2), Sdruž.nezáv.kandidátů: 12.70 % (počet mandátů: 2) *Starosta: Miroslav Sojka (ČSSD) *Místostarostka: Drahomíra Medová (KDU-ČSL) [B]Brno-Žebětín[/B] *Výsledek voleb: KDU-ČSL: 61.33 % (počet mandátů: 7), ODS: 32.37 % (počet mandátů: 4) *Starosta: Vít Beran (KDU-ČSL) *Místostarosta: Václav Kříž (KDU-ČSL) [B]Brno-Ivanovice[/B] *Výsledek voleb: ODS: 35.99 % (počet mandátů: 3), Sdružení za rozvoj Ivanovic: 22.91 % (počet mandátů: 2), Sdruž. nezávislých kandidátů: 22.78 % (počet mandátů: 2) *Koalice: ODS a Sdružení nezávislých kandidátů *Starostka: Jana Bohuňovská (ODS) *Místostarostové: Jaroslav Elzner (ODS), Ludvík Janota (SNK) [B]Brno-Jehnice[/B] *Výsledek voleb: Sdruž.nezáv.kand.č.1: 36.46 % (počet mandátů: 3), Sdružení nezávislých: 19.84 % (počet mandátů: 2), ODS: 16.97 % (počet mandátů: 1), KDU-ČSL: 16.93 % (počet mandátů: 1) *Starosta: Václav Šicha (Sdružení nezávislých kandidátů č.1) *Místostarosta: Jiří Hudec (KDU-ČSL) [B]Brno-Ořešín[/B] *Výsledek voleb: "Společně pro Ořešín": 39.33 % (počet mandátů: 3), "Patrioti Ořešína": 23.15 % (počet mandátů: 2), ČSSD: 19.41 % (počet mandátů: 1), SZ: 18.11 % (počet mandátů: 1) *Starosta: Jan Levíček (Společně pro Ořešín) *Místostarosta: Luboš Dražan (Strana zelených) [B]Brno-Útěchov[/B] *Výsledek voleb: "Sdružení nestraníků": 44.98 % (počet mandátů: 3), ODS: 35.54 % (počet mandátů: 3), Koalice pro Útěchov: 19.49 % (počet mandátů: 1) *Starosta: Zdeněk Drahoš (Sdružení nestraníků) *Místostarosta: Zdeněk Dufka (Koalice pro Útěchov) MB, 7.11.2006 (poslední aktualizace: 5.12.2006)
více
MB - VB | 30.10.2006 9:42

Brno je v pohodě, teprv se potápí...

Brňané plačte, i když vlastně není důvod, protože každé město má takovou vládu, jakou si zaslouží. Moderní Brno se zřejmě stane trochu nelogickým souslovím. S pravděpodobnou 4koalicí ČSSD, KDU, Zelení a Brno2006 půjde Brnu spíše o přežití, něž o rozvoj. Dokonce i v případě, že lidovci "mimořádně" vytrvají v opozici a ČSSD se svými programově nelogickými spojenci najde podporu u komunistů. Proč MB vidí situaci tak hrozivě? Důvodů je mnoho a můžeme je rozdělit do několika oblastí. Jednu mimořádnou okolnost, kterou musíme ke všem oblastem přičíst, je fakt, že ČSSD a ODS budou v Brně ve válečném stavu. Válka zná vítěze a poražené, méně již oběti. Nevíme, kdo bude vítěz, ale obáváme se, že obětí bude Brno. Pojďme si nyní katastrofický scénář do detailu rozebrat: [B]1. Oblast obecně politická [/B] Minulých 8 let vládlo v Brně ODS+KDU a vládu měla v rukou ČSSD. Situace neradostná, ale logická, protože to všichni brali jako celkem jasný výsledek voleb. Nyní bude situace podstatně horší, většina peněz z Evropy pro různé projekty poteče přes kraj, kde vládne jednoznačně KDU a ODS. Navíc finančně náročné projekty (nádraží, R52, R43, obchvat atd.) budou pozastaveny, v lepším případě přezkoumány. Výsledkem nejspíš bude, že JM kraj, jeden z nejúspěšnějších žadatelů o dotace, spadne beznadějně na chvost a město Brno přijde o řádově desítky miliard z evropských fondů. [B]2. Oblast spolupráce v koalici [/B] Je naprosto jasné, že dohoda na zásadních projektech ve městě Brně bude pro programově nesourodou čtyřkoalici velmi problematická. Jistě, proti korupci se musí bojovat všemi prostředky (aspoň to tak pan Zlatuška říkal, a potvrzují to výpady proti politikům ODS a KDU v minulém volebním období). Ještě horší než korupce je však neschopnost. Korupce zpomaluje rozvoj, neschopnost ho znemožňuje a je zcela lhostejné, zda je neschopnost dána deficitem intelektu nebo systému. [B]3.Oblast lidská[/B] Podívejme se na jednotlivé představitele a zkusme odhadnout, co je ke koalici nebo opozici přivedlo. a) [B]Pan odborář Onderka z ČSSD[/B] se chce zviditelnit a předpokládá, že přes primátorský post se dostane do nejvyšší politiky. V takovém případě je samozřejmě lhostejné, že koalice nebude schopna rozumně fungovat. Bude přece silný primátor a přivede ČSSD k rozkvětu jako to dokázal Paroubek na celostátní úrovni. Protože je poměrně naivní, předpokládá, že Zlatušku zaměstná pátráním po korupčnících, Zeleným dá k řešení také nějakou kauzu, lidovcům nějaký pamlsek a sám si bude vládnout Brnu. b) [B]Paní Javorová z KDU-ČSL[/B] je nyní spíše morální jazýček na vahách. Pokud něčím v poslední době lidovci na celostátní úrovni prosluli, tak to byla jejich bezzásadovost a snaha urvat za každou cenu kousek moci. Paradoxně nebýt paní Javorové a jí podobných, tak jsme již měli vládu s podporou komunistů. Ona vlastně stojí před podobným rozhodnutím, dát se do čtyřkoalice a získat alespoň něco (hlavně pro sebe) nebo vytrvat a bojovat za Brno třeba i z opozice? Pro ni samotnou to asi nebude lehké i proto, že si svým protikomunistickým vystoupením mnoho přátel ve vedení KDU neudělala, výsledky voleb v Brně navíc nijak oslnivé, takže alespoň jeden náměstek by se šiknul. c) [B]O paní Drápalové ze strany Zelených [/B]je známo pouze to, že se na vládnutí určitě těší. Trošku ji možná zaskočí, že budou muset něco tvořit, ale to se nějak zvládne. Zapomene se na prohlášení z minula a vše se začne dělat lépe (rozuměj stejně, ale s nimi). Co na tom, že díky obstrukčním aktivitám některých zelených přišlo Brno v minulosti o spoustu peněz. d) [B]Pan Zlatuška ze strany Brno2006 [/B]je specifický již jako člověk, natož jako politik. Pokládá zřejmě pana Onderku za jednoduchého (odborář vedle rektora) a předpokládá, že ho dotlačí tam, kam bude potřebovat. Myslíme si, že pan Hamerský, který stranu Brno2006 vytvořil, musí být překvapen, co že to vlastně vzniklo. Sám se hlásí ke konzervativcům (LIRA) a tímto seskupením dokonale popřel celou svou předchozí činnost. Docela by nás zajímalo, co slovutná jména na kandidátce této strany přimělo spolupracovat s vedením radnice, které možná vznikne za aktivní podpory komunistů. Vlastně jedinou změnou, kterou možná tato strana nakonec předvede, bude aktivní kolaborace s komunisty na radnici. e) [B] Pan Hledík z ODS [/B]byl pokládán za všeobecného favorita, ale vzhledem k poslednímu vývoji událostí se patrně vrátí do Komína na zahrádku. Jeho výhodou v porovnání s ostatními je především fakt, že je na zahrádce zvyklý a zabaví se asi i bez funkce. O ODS nemá význam hovořit, na našich stránkách už byla komentována mnohokrát, i když interní poměry občanských demokratů se nejspíš vzhledem k událostem trochu zamíchají a možná to nakonec ještě bude zajímavé. Existují ještě i jiná alternativní řešení současné situace? Tipujeme několik variant, přičemž nejpravděpodobnější je ta poslední. 1. Koalice ODS a ČSSD, kdy by jeden z nich musel mít většinu v radě, což je pro obě strany nepřijatelné, takže by si přivzaly libovolnou stranu jako pověstný jazýček na vahách. ČSSD však trvá na primátorovi, což je pro ODS těžko přijatelné. Třeba však ODS přehodnotí priority, nechá pana Onderku primátorem a sama si vezme, co zbude. Vzhledem k hloubce zákopů vykopaných na jednotlivých stranách to ale nevidíme jako reálné. 2. Koalice ODS+KDU+SZ. Primátorem by ovšem nejspíš nebyl Hledík, nýbrž paní Barbora, které už pomalu dochází, že jako nositelku tak významné pozice ji vedení KDU-ČSL bude jen těžko sestřelovat (a to obrazně i doslova). Zajímavé by bylo zvláště sledovat, jak by spolu bačovaly Barbora Javorová s Janou Drápalovou. Pověstný výrok "Na hradě je ženská!" by tak v Brně mohl nabýt zcela nových rozměrů. 3. Všichni zůstanou na svých pozicích 25:25 a komunisté v divokém hlasování pravděpodobně rozhodnou pro odboráře Onderku. Stejně dobře je však možné, že někteří zastupitelé ze Strany zelených nebo Brno2006 pochopí nelogičnost celé situace a budou volit za primátora třeba Barboru Javorovou a do rady se dostane nějaký guláš tváří, který nikdo nečekal. Na Moderním Brnu chceme diskutovat o směrech rozvoje města Brna, diskutovat o nových příležitostech a projektech za rozumného správcování moudrých radních a mělo by být lhostejno, zda-li je to ODS, KDU-ČSL, Zelených nebo ČSSD. Loď Brna bude za dohledu úředníků plout dále, ale otočení kormidla o 90 - 180 stupňů a potom složité hledání dalšího kurzu způsobí to, že ostatní lodě v nás tom pomyslném závodě hodně předjedou. Nakonec je to také volba a demokratická. Brno se stane zase poklidným městem bez obtěžujících stavebních prací a na cyklostezkách se shodnou určitě všichni. Brňané budou zdravější a stavební lobby ostrouhá. Tedy jen v Brně, protože peníze určené původně pro Brno přijdou někam jinam a velkým stavebním firmám je celkem jedno, kde staví. MB, P. Řehůřek Obrázek na homepage, zdroj: [I] [a http://fp.buy.com/db_assets/prod_images/304/30587304.jpg]http://fp.buy.com/db_assets/prod_images/304/30587304.jpg[/a] [/I] [B]A jako doplnění vzkaz autora článku čtenářům v diskusi:[/B] [I] Vážení diskutující, jistěže můj článek obsahuje některé chyby, a věřím i tomu, že na první pohled vypadá docela ve prospěch ODS. Pozornější a dlouhodobější čtenář Moderního Brna však musí uznat, že cílem není podpora konkrétní politické strany, ale podpora moderního Brna. Nechci podporovat Zelené, jejichž ideologie zneužívá líbivých tezí o kvalitě života, aby prosazovala svůj jedině správný názor. Se Zelenými Brno projde revizí rozvoje přesto, že i oni ví, že Europoint nebo R43 není výsledkem spiknutí ODS - KDU, ale logickým průsečíkem daných možností v regionu. Jak můžu podporovat Zlatuškovo Brno 2006, když jediný jejich program je vylití vaničky i s dítětem. Ať si zkoumá korupční politiky všech stran, ať prosadí jejich potrestání, padni, komu padni, ale udělat z toho program? Myslím, že by měl udělat prohlášení - když neusvědčím žádného politika, tak se vzdám mandátu. Proti ČSSD nic nemám, i když její představitelé nejsou moc přesvědčiví. Politika, byť komunální by měla být především o politice a nikoliv matematice. To, co vidíme, je boj o individuální moc, propočty hlasů bez jakékoliv návaznosti na programy a voliče. Proč? Protože nevládnou politici, ale lidé, pro které je politika především zaměstnání, zdroj příjmů a teprve daleko, daleko potom ideály. Proč můj článek způsobil takový ohlas? Částečně proto, že je jednoduché si myslet, že změnou tváří, přijde obecně i změna korupčního prostředí. Spíše se přikláním k názoru, že korupce bude větší, protože přijdou noví lidé, kteří si budou vlády "užívat". Tím zároveň nechci říci, že by zde ODS měla vládnout věčně, měla by být převálcována stranou, která má jasný program a voličskou podporu. Promiňte, ale ani jedno jsem zatím nezaregistroval. Nepochopení nebezpečí, které hrozí Brnu od trojkoalice s podporou komunistů, je nepochopení technologie moci a prosazování dlouhodobých koncepcí. Ale to jsem se již pokusil vysvětlit ve svém článku. Pavel Řehůřek [/I]
Copyright 2005-2017 Moderní Brno