Hlavička 4
18.4.2017

Vědci z Brna vyvíjejí RoboAuto, chtějí udržet kontakt se světem

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Na praktickém výzkumu samořiditelných aut pracují odborníci na brněnském Vysokém učení technickém. V projektu RoboAuto vyvíjejí umělou inteligenci, která vůz řídí pomocí laserů, kamer a senzorů – trasu projede nejprve člověk, auto si uloží mapu a příště už ji zvládne samo.

Podobným způsobem funguje autonomní vůz Google, ale jen jeho senzor vyjde na 1,8 milionu korun.

„My se snažíme používat cenově dostupné senzory, jejichž cena se pohybuje spíše v desítkách tisíc. Nicméně technologicky je řešení Google zatím nejpropracovanější a zvládá nejvíce různých více či méně standardních situací v reálném provozu,“ hodnotí vedoucí projektu Tomáš Ondráček.

Podle týmu z brněnského VUT robotická vozidla představují budoucnost nejen osobní, ale zejména nákladní dopravy.Dalším světovým hráčem je Tesla, která ale využívá jednoduššího způsobu řízení hlavně pomocí kamer a snímání vodorovného značení spolu s detekcí okolních vozidel radarem. Jako jediná má auto už i v ostrém provozu. Na vývoji dále pracuje třeba alternativní taxislužba Uber a samozřejmě také většina velkých automobilek.

„Dopady budou veliké třeba ve vlastnické struktuře. Řada lidí už nebude potřebovat auto vlastnit a bude jen využívat nabídku některé z firem, jež takové služby poskytnou. Můžeme se tedy těšit na tarify jako Jezdím o víkendu, Jezdím sám, Jezdím do práce,“ předpovídá Ondráček.

Vozidlo se samo zaparkuje za městem

Mezi další výhody bude podle něj patřit podstatné zvýšení bezpečnosti silniční dopravy – robot řídí stále stejně spolehlivě bez únavy a ztráty pozornosti. „Nebudou již také třeba tisíce parkovacích míst v centrech měst, neboť vozidlo se po splnění úkolu buď vydá pro dalšího zákazníka, nebo se způsobně samo zaparkuje na odstavném parkovišti za městem,“ přemítá.

Hlavní překážky ve vývoji RoboAuta jsou zejména technologického rázu. „Jde o velmi náročné problémy, z nichž řada dosud vůbec nebyla řešena, takže se pohybujeme často spíše za hranicí výzkumu. S tím souvisí i omezené množství peněza velikost vědeckého týmu,“ vysvětluje Ondráček.

Výrobci aut či technologičtí světoví lídři mají přitom na rozdíl od brněnských expertů k dispozici tisícičlenné týmy a takřka neomezený rozpočet.

„Obecně vývojové skupiny narážejí často na legislativní překážky, například při povolení testovánív reálném provozu. Proto podpora tohoto vývoje a tvorba testovacích okruhů a úseků silnic a dálnic je podle mého názoru rozhodně správným směrem a pomůže udržet naše země v kontaktu se světovým vývojem v této oblasti,“ uzavírá Ondráček.

Copyright 2005-2017 Moderní Brno