Hlavička 2
21.12.2017

TEST ROVNOSTI: cesta z Brna do Vídně? Po nové dálnici o dvacet minut kratší

Autor: Michal Hrabal | Zdroj: brnenskydenik.cz

Zhruba o dvacet minut se zrychlila cesta řidičům mířícím autem z Brna do Vídně. A to díky otevření nové části dálnice A5 mezi Schrickem a Poysbrunnem. Redaktoři Deníku Rovnost projeli trasu z Brna do Vídně před otevřením nového úseku dálnice v Rakousku i po něm. Cesta předtím trvala hodinu a padesát minut. Po nové trase se dostali do hlavního rakouského města za hodinu a půl.

V urychlení cesty věří také řidiči. Dva roky jezdí mezi Brnem a Vídní každý týden například Jan Všetička. „Zatím jsem po nové části dálnice jel jen z Vídně na Brno. Cesta vyšla časově zhruba stejně. Ale myslím, že v opačném směru urychlí dálnice cestu tak o půl hodiny,“ odhadl muž, který jezdí do Vídně za prací. Cesta tam mu dosud trvala dvě hodiny, ale i dvě hodiny dvacet minut podle hustoty provozu na dálnici.

Výstavba nového úseku A5 trvala dva a půl roku a stála 282 milionů eur. Jeho dokončení si pochvaloval také staronový ministr dopravy Dan Ťok. „Kvalitní silniční spojení usnadní cestování rakouských obyvatel do České republiky i českých turistů do Rakouska a dál do Chorvatska,“ míní ministr.

Zatímco po prosincovém zprovoznění pětadvacetikilometrového úseku dálnice A5 mezi Schrickem a Poysbrunnem stačili už Rakušané dokončit takřka celou dálnici s výjimkou devítikilometrového úseku těsně u hranic, na Moravě práce už víc než dvacet let stojí.

9
kilometrů dálnice A5 těsně u hranic zbývá dokončit Rakušanům. Jinak mají hotovo. Na české straně práce už roky stojí

„Vláda se nedokáže rozhodnout. Mají říct ,Tady to bude‘ a začít projektovat. Rakušané z nás musí mít jenom srandu. U Pasohlávek chceme čínské lázně za miliardu a nedokážeme k nim ani dostavět dálnici. V Rakousku to jde a u nás se nejsme schopní na ničem domluvit,“ reagoval starosta Ivančic na Brněnsku Milan Buček.

OSTUDA STÁTU

Neustálé posunování termínů vadí i starostovi Mikulova na Břeclavsku Rostislavu Koštialovi. „Je ostuda českého státu, že není schopný prosadit klíčovou dopravní tepnu, která je ošetřená česko-rakouskou smlouvou,“ připomněl Koštial.

Na moravské straně funguje pouze úsek dálnice mezi Brnem a Pohořelicemi. Je v provozu už od roku 1996. Plánovaná dostavba navazující dálnice D52 mezi státní hranicí a Pohořelicemi na pomezí Břeclavska a Brněnska zůstává léta stále jen na papíře. Náklady na výstavbu zbývající části jsou asi osm miliard korun.

Práce brzdí problémy s krajskými zásadami územního rozvoje. Tento v podstatě územní plán Jihomoravského kraje už poněkolikáté napadli odpůrci stavby u soudu.

Proti dobudování D52 v plánované podobě jsou kromě některých jihomoravských obcí mimo jiné ekologičtí aktivisté. Spolky Děti Země a Voda z Tetčic na Brněnsku podaly žalobu na ministerstvo životního prostředí a brněnský krajský úřad.

U Krajského soudu v Brně tak začaly dva soudní spory o zákonnosti povolení výjimky ke škodlivému zásahu dvou krátkých úseků dálnice R52 do biotopů devětašedesáti zvláště chráněných druhů živočichů.

PROBLÉM S VÝJIMKAMI

Ekologové mají problém hlavně se zmíněnými výjimkami na Brněnsku a obchvatem Mikulova na Břeclavsku. „Podle nás byly obě povolené nezákonně, protože všechny uváděné výhody se týkaly celé dálnice z Pohořelic do Mikulova, kdežto negativní zásah do biotopů jen dvou malých částí v délce sedmi kilometrů,“ objasnil před časem předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Ministerstvo životního prostředí se proti obviněním brání s tím, že jednalo v souladu se zákonem.

Opakovaný nesouhlas s existencí D52 je podle ministerstva dopravy hlavní problém prodlev. „Šance na zrychlení je změna zákona a zjednodušení povolovacího procesu u klíčových staveb. Návrhy na úpravy zákonů představí ministr Dan Ťok v nejbližších dnech,“ vzkázal mluvčí resortu Tomáš Neřold.

„Šancí na zrychlení je změna zákona a zjednodušení povolovacího procesu u klíčových staveb.“
mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold

Klíčový projekt je dostavba D52 od Pohořelic ke státní hranici také pro Jihomoravský kraj. „Zlepší dostupnost Brna jako významného evropského města. Investor však není Jihomoravský kraj, ale Ředitelství silnic a dálnic. Kraj loni schválil zásady územního rozvoje, ve kterých je trasování dálnice D52 územně zakotvené. Víc v tomto ohledu už udělat nemůže,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák.

Ředitelství silnic a dálnic plánuje nejprve výstavbu obchvatu Mikulova, a to nejdřív od roku 2020. „Poslední úsek dálnice, přechod přes novomlýnské nádrže, má být hotový až po roce 2025,“ připustil mluvčí státního podniku Jan Studecký.

Právě obchvat Mikulova je jediná část chystané dostavby D52, na kterou nemají vliv krajské zásady územního rozvoje. „Je v režimu městského územního plánu. Ovšem pokud se nevyřeší napadení zásad a dálnice nebude navazovat, dopravní situace se nezlepší,“ obává se mikulovský starosta Koštial.

2020
je rok, kdy má podle Ředitelství silnic a dálnic začít výstavba obchvatu Mikulova, první z chybějících částí dálnice D52

Podle něj doprava v okolí Mikulova i ve městě v poslední době hodně zhoustla. „Tepna I/52 prochází těsně pod okny sídliště, lidé výrazně trpí. Obchvat by svou plynulostí Mikulovu určitě pomohl,“ má jasno Koštial.

Dramatický nárůst počtu aut na moravské straně hranic či dokonce kolony se však s nově dokončeným úsekem A5 zatím vůbec neobjevily. „Dokud Rakušané nedokončí poslední úsek dálnice k našim hranicím, moc se toho nezmění. Významný nárůst poznáme až v roce 2019, kdy budou u hranic,“ myslí si mikulovský starosta.


Je to ostuda státu, říká o dálnici D52 hejtman Šimek

Brno /ROZHOVOR/ - Rakušané otevřeli v prosinci nový úsek dálnice A5, na kterou má navázat česká D52 a spojit Brno s Vídní. Úsek mezi hranicí s Rakouskem a Pohořelicemi však stále chybí. „Věřím, že dostavba dálnice bude prioritou nové vlády,“ říká v rozhovoru pro Deník Rovnost jihomoravský hejtman Bohumil Šimek.

Je podle vás nedostavěná dálnice D52 ostuda České republiky?
Ano. Je to ostuda s velkým vykřičníkem, že tak důležitou stavbu dálnice plánujeme desítky let a nejsme schopni ji dokončit.

Kdo může za zpoždění výstavby úseku dálnice?
Je to hned několik faktorů. Nejprve, dálnice neměla zelenou od státu. Když se pak stala prioritou pro kraj i pro stát, začaly její stavbu v různých fázích napadat, a tím pádem i brzdit, různé občanské aktivity.

Kdy má výstavba začít?
Podle posledních zpráv, které mám od staronového ministra dopravy, by se obchvat Mikulova mohl začít stavět v roce 2019. Pro kraj je to priorita.

Pomůže podle vás nová vláda se zrychlením výstavby?
Věřím, že se nová vláda k této dálnici postaví čelem. Doufám, že se zákonodárci budou také věnovat tolik potřebnému zákonu o liniových stavbách, který by mnohé problémy s tak důležitými dálnicemi, jako je D52, vyřešil.

Už jste jel po novém úseku rakouské dálnice A5? Jak se vám cesta líbila?
Bohužel ještě ne, ale s ohledem na plán mých cest se po ní projedu na začátku roku 2018. 

Copyright 2005-2019 Moderní Brno