Hlavička 3
9.3.2018

Spotřeba pitné vody stoupá, k Jihomoravanům ji povede potrubí za 3 miliardy

Autor: Ivana Solaříková | Zdroj: brno.idnes.cz

Pitnou vodu i v období sucha má na jižní Moravě zajistit výstavba vodovodů, opravy vodojemů nebo využití nových vrtů. Ministerstvo zemědělství navrhuje opatření za více než tři miliardy korun.

Více než 90 procent obyvatel Jihomoravského kraje využívá vodovod pro veřejnézásobování. „Zbývá ale 31 obcí, které nejsou na vodovod připojeny vůbec, a v dalších 30 je připojena pouze část obyvatel,“ píše se ve studii ministerstva zemědělství, kterou mohou lidé ještě týden připomínkovat.

Výstavba desítek kilometrů nových vodovodů je jedním z 32 navrhovaných opatření, která mají zlepšit zásobování Jihomoravanů pitnou vodou. Počítá se i se zapojením nových vrtů do vodárenské soustavy nebo s opravami vodojemů.

Jižní Morava, přestože zde několik let po sobě vládne extrémní sucho, na tom podle studie není se zdroji pitné vody až tak zle. A to především díky vodárenským nádržím i vydatným podzemním zdrojům.

Spotřeba pitné vody však neustále stoupá. „Postupně vzrůstá od roku 2014. U Jihomoravanů je po Praze druhá nejvyšší,“ okomentovala zatím poslední známá data Jindřiška Svobodová z krajské správyČeského statistického úřadu.

Extrémní klimatické výkyvy

Na zásobování lidí pitnou vodou se navíc začínají negativně projevovat extrémní klimatické výkyvy. „Akumulace srážkových vod v krajině, ve zdrojích povrchových a podzemních vod je ovlivňována zejména rozložením srážek v čase. V současnosti mají větší intenzitu a množství vody se v kratší době nestačí akumulovat tak, jak tomu bylo v době s rovnoměrnějším výskytem ročních srážek,“ napsal v posudku o vlivu záměrů na životní prostředí Jaroslav Pospíšil z brněnské pobočky ministerstva životního prostředí.

Opatření, která mají podle studie zásobování vodou zlepšit, vyjdou v Jihomoravském kraji na asi 3,2 miliardy korun. První na řadě bude propojení vodárenských soustav, jež umožní zásobení suchých oblastí, kde je zdroj pitné vody nedostatečný. A také vytvoří rezervu pro standardní zásobení pitnou vodou. I když už nyní je délka vodovodní sítě na jižní Moravě v mezikrajském porovnání druhá nejdelší a činí 7 839 kilometrů, další kilometry potrubípřibudou.

Například do okrajových částí Letovic na Blanensku má přivést vodu třicet kilometrů nově postaveného vodovodního přivaděče. Dvacet kilometrů potrubí zase propojí soustavy na Znojemsku. A podobné projekty se chystají plošně po celém kraji.

Třeba na Horňácku mají být vesnice už letos připojené ke skupinovému vodovodu zásobujícímu celý region. Například Hrubá Vrbka, Kuželov nebo Blatnice pod Svatým Antonínkem jsou totiž dosud odkázány na místní zdroj – studnu.

Do Brněnské vodárenské soustavy, která v aktuální podobě disponuje relativním přebytkem kapacit výroby pitné vody, se podle koncepce zapojí další obce, jež byly dosud mimo dosah Vírského oblastního vodovodu.

V Brně se snaží odstranit dusičnany

Změny ministerstvo navrhuje také u vodního zdroje v Březové nad Svitavou, jenž zásobuje právě Brno. Jde o celý komplex opatření, která mají zlepšit jeho ochranu. Mezi nimi je revitalizacevodotečí, výstavba poldrů či retenčních nádržek, ale třeba i změny v zemědělském obhospodařování pozemků v okolí tak, aby ve vodě ubylo dusičnanů. O to ostatně léta usilují i Brněnské vodárny a kanalizace.

„Již od roku 2005 spolupracujeme s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně na vysvětlení úniku dusičnanů z půdy do pitných vod. Po čtyři roky zde probíhal výzkumný projekt s cílem zjistit hlavní toky dusíku v půdě. V roce 2018 budou v ochranném pásmu prameniště Březová nad Svitavou ve spolupráci s univerzitou prováděny další výzkumné práce,“ uvedla mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.

Ke zlepšení zásobování pitnou vodou podle koncepce mimo jiné povede i rekonstrukce vodojemů – například v Pouzdřanech či Uherčicích, které patří k nejsušším obcím v kraji. Ve Veselínad Moravou zase má být do zásobovacího systému napojen vrt s artéskou podzemní vodou, jenž se nachází ve zdejším parku.

Ministerská studie je zatím koncepčním dokumentem, který jednotlivé záměry nijak podrobně neřeší. Spíše určuje, co je potřeba udělat nejdříve. Zjistit potenciál rozvoje vodárenských soustav ministerstvu uložila vláda v létě roku 2015, kdy schválila svou koncepci boje proti suchu.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno