Hlavička 2
26.2.2019

Peníze na opravu památek se seženou snáz, když se prohlásí za brownfield

Autor: Ivana Solaříková | Zdroj: brno.idnes.cz

Historické domy, ale třeba i zámek se mění v brownfieldy. Databáze, které vévodí hlavně staré a kontaminované továrny, je pro vlastníky památek často jedinou nadějí, jak dosáhnout na peníze na jejich opravy.

Je to už šest let, co se hasiči odstěhovali z památkově chráněné budovy v centru Mikulova do nové požární stanice. Od té doby více než sto let stará budova zeje prázdnotou, třebaže pro ni má město dávno vymyšlené využití.

Přestěhovat sem chce knihovnu, z další části by měla vzniknout expozice děl z Mikulovského výtvarného sympozia Dílna. K tomu je však třeba nákladná rekonstrukce, která podle odhadů vyjde až na 70 milionů korun. A radnice dlouhodobě řeší, kde na ni vzít.

Teď se otevřela nová cesta. Zbrojnici nechalo město zařadit na seznam takzvaných brownfieldů. Tedy zanedbaných, nevyužívaných a mnohdy i kontaminovaných areálů. Právě na ty jen letos stát rozdává stovky milionů korun.

„Dotační příležitosti jsou velmi omezené. Hledáme prakticky jakoukoliv možnost, jak získat nějaký evropský nebo státní příspěvek. A jedna z cest vede právě přes brownfieldy. Smyslem je rekonstruovat opuštěné a vybydlené objekty a to se týká i našich nemovitostí,“ poznamenal mikulovský starosta Rostislav Koštial(ODS).

Do společnosti zchátralých továren, bývalých cihelen, pohraničních rot či areálů někdejších JZD, které v databázi brownfieldů převažují, se tak dostane i Národní dům na mikulovském Náměstí, tedy v památkové zóně.

V únoru přijímá ministerstvo pro místní rozvojžádosti o dotace na demolici chátrajících brownfieldů, v květnu pak žádosti na jejich regeneraci. Dohromady je připraveno půl miliardy korun.Měšťanská budova s goticko-renesančním jádrem a klasicistní fasádou byla nevyužívaná mnoho let a chátrala. Město ji od soukromého majitele koupilo před třemi lety. Náklady na její opravu přitom zástupci Mikulova odhadují na 50 milionů korun.

„Letošní termíny nestihneme. U hasičské zbrojnice teprve soutěžíme projektovou dokumentaci. Ale máme informace, že brownfieldové dotace se zopakují. Jakmile budeme mít v ruce projekt, požádáme o peníze,“ prohlásil starosta Mikulova.

Slovo brownfield možná zachrání i břeclavský zámek. Právě peníze na takto označené areály městu už letos mohou pomoci začít s rozsáhlou opravou památky.

O dotace Břeclav usilovala marně celá léta. Zámek má sice statut kulturní památky, z ministerstva kultury však peníze putovaly převážně jen na národní kulturní památky. Tedy na ty, které jsou ceněny ještě o stupínek výš. Když se letos ministerstvo pro místní rozvojrozhodlo vypsat dotace na regeneraci brownfieldů, spatřili v tom Břeclavané šanci.

„Město má již od roku 2009 zpracovaný projekt na rekonstrukci zámku i přilehlého areálu. Je také vydáno platné stavební povolení. Náklady na celkovou rekonstrukci by ale přesáhly 200 milionů korun, a tak jsme se rozhodli dělat náročnou akci v několika etapách. Ta první by měla odstartovat už letos,“ vysvětlil mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.

Brno, starých průmyslových areálů plno

Do konce února chce Břeclav podat žádosti o dotace jak na ministerstvo pro místní rozvoj, tak k Jihomoravskému kraji.

„Ještě letos by pak mohlo začít budování potřebných inženýrských sítí. Ty mají být dokončeny v příštím roce, pak začnou práce na opravě jižní věže a přízemí jižního křídla. Tam vznikne sociální zařízení a zázemí pro obsluhu i návštěvníky vyhlídkové věže, detašované pracoviště turistického informačního centra a malý víceúčelový sál,“ nastínila Lenka Černá z oddělení rozvoje odboru kanceláře tajemníka.

První etapa rekonstrukce byla vyčíslena na 29 milionů, inženýrské sítě na dalších deset milionů. V rozpočtu na letošní rok má město vyčleněno 

Mezi jihomoravskými brownfieldy je celá řada dalších historických budov. V Břeclavi jde ještě o cukrovar založený v roce 1863 rodem Kuffnerů. V Bzenci na Hodonínsku zase o zámek, u nějž radní zvažují i prodej. Brownfieldem je také zámek v Miroslavi na Znojemsku.

Většina položek na seznamu však představuje staré průmyslové areály. U těch doufá v obnovu z dotačních peněz hlavně Brno, třebaže tento rok to ještě nestihne.

„Letos město o tuto dotaci žádat nebude, ale pokud bude ministerstvo v tomto dotačním titulu pokračovat i v následujících letech, mělo by Brno zájem se zapojit a připravit některý z vhodných pozemků,“ potvrdila Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno