Hlavička 2
4.8.2017

Nový film líčí Brno jako město humoru i zmaru, kritici v něm vidí agitku

Autor: Jana Ustohalová | Zdroj: brno.idnes.cz

Více než tři roky vznikal nový film o Brně Všechno bude fajn!. Sedmdesátiminutový snímek, který autoři uvádějí jako „laskavě anarchistický“, režíroval Robin Kvapil. Podle autora námětu Čestmíra Kopeckého jde především o generační pohled na dění ve městě.

Na úterní premiéru se do letního kina na hradě Špilberk přišlo podívat zhruba pět set lidí.

„Zjistil jsem, že v Brně je to lepší než v Praze. Pozval jsem třicet nejvtipnějších lidí z Brna a udělali jsme o něm film. Jeho hlavním motivem bylo, že by se něco mělo změnit,“ popsal Čestmír Kopecký, jehož produkční společnost První veřejnoprávní uvedla film do kin.

Režisér Kvapil, jenž je i spoluautorem scénáře a zároveň jde o jeho hraný debut, si myslí, že kdo se rozhodne zůstat v Brně, musí mít smysl pro humor.„Mezitím ale byly volby a změnila se politická situace na radnici, takže se musel scénář několikrát přepisovat. S politikou neměl tento film nikdy nic společného. Kromě toho, že je potřeba něco s tím drakem udělat,“ doplnil Kopecký, pro kterého je to už druhý film o městě, jehož je podle vlastních slov nadšeným fanouškem. Už před 14 lety produkoval úspěšnou komedii Nuda v Brně.

„Takže v Brně jsou vtipní všichni lidé. Chtěli jsme natočit film o tom, že snažit se má smysl, i když nakonec všichni umřeme,“ dodal v úvodním slovu.

Připomněl tím mimo jiné, že film je přiznaně založený na poetice humoristického webu Prigl.cz, který je domovskou platformou druhého spoluautora scénáře Pavla Šplíchala.

Politik by měl projevovat loajalitu ke své obci, míní Kotzian

Kvapil, který žije v Praze, je zastupitelem na radnici Brna-střed za hnutí Žít Brno. To se nelíbí spolku Brno+ a jeho předsedovi Robertu Kotzianovi (ODS), bývalému náměstkovi primátora.

„Film je v podstatě politickou agitkou dotovanou čtyřmi miliony korun ze státního rozpočtu, ze Státního fondu kinematografie. Vadí mi, že jde o díloaktivního politika. Ten by měl projevovat určitou loajalitu ke své obci, protože nelze oddělovat profesní a politický život,“ míní Kotzian.

„Přitom točí film, který město Brno opravdu dehonestuje. Jestli vypadá každodenní život Brňanů jako taková směska nihilismu a zmaru, jako nastiňuje tento film, tak opravdu žiju na jiné planetě,“ říká Kotzian.

Kvapil se ale domnívá, že právě Kotzianova kritika udělala jeho filmu největší reklamu, a také mu za ni před projekcí veřejně poděkoval.

Inspirace Onderkou i šmejdy s hrnci

Dějem filmu se prolínají tři příběhy – primátora a jeho asistenta, u nichž tvůrci přiznávají jasnou inspiraci bývalým brněnským primátorem Romanem Onderkou(ČSSD), a to včetně jeho mopse, a jeho náměstkem Ladislavem Mackem (ČSSD).

Další rovinu ztvárňuje dvojice neúspěšných, ale hodných lidí Standy a Aleny, jejichž osud vystihuje replika: „Rozvrhnout čtrnáct tisíc hrubého na jídlo, nájema plínky, to je dnešní brněnský funkcionalismus.“

A příběh důchodců, kteří se postavíšmejdům, již je chtějí okrást při prodeji hrnců. Někteří herci hrají sami sebe – třeba performerka Kateřina Olivová, publicista Luboš Pavlovič či pedagog fakulty výtvarných uměníVáclav Stratil.

Diváci v rychlém sledu scén viděli i bizarní okamžiky, které v rámci poetiky tvůrců dělají Brno Brnem. Třeba uříznutí ocasu draka alias krokodýla na Staré radnici, kojící guerillu nebo pártyšalinu.

„Tohle je prostě Brno. Bylo to moc hezké. Víc brněnský film už být nemůže,“ glosovali lidé film při odchodu z kina.

Bude se promítat i v dalších městech

Ačkoli tvůrci už při natáčení říkali, že budou rádi, když přijde tisícovka lidí, vypadá to, že by se mohli dostat i na desítky tisíc. Přilákat je mohou třeba známá jména z Divadla Husa na provázku a HaDivadla, jako je Marie Ludvíková, Luboš Veselý či Jano Sedal.

V menších rolích se pak objevují Martin Siničák z Národního divadla Brno nebo herečka a dokumentaristka Petra Nesvačilová. Ve filmu si zahrála i punková písničkářka Mucha a natáčelo se ve známých brněnských podnicích, jako je kavárna Spolek či bar Mýdlo.

Do konce srpna je v plánu minimálně deset promítání. Například znovu na Špilberku 15. srpna. Ale vidět film mohou lidé i ve Znojmě, Rosicích, Pardubicích, Kolíně či Olomouci.

„Rádi bychom oslovili i další alternativní či jednosálová kina, stejně jako festival dokumentův Jihlavě,“ sdělila Karolína Pojarová z První veřejnoprávní.

y_krut

Copyright 2005-2017 Moderní Brno