Hlavička 4
27.8.2018

Není pravda, že se zhoršují spermie, tvrdí přední český embryolog

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Brněnský embryolog Pavel Trávník vyvrací názory, že jsou muži čím dál tím méně plodní. Říká, že žádná seriózní vědecká práce toto tvrzení neprokázala. Podle něj je klišé klesající plodnosti u mužů velmi populární a málokdo si troufne mu odporovat, protože „by nebyl in“.

Všude se citují studie o zhoršující se plodnosti mužů. Podle vás nejsou pravdivé?
Rozhodně ne, je to takové trapné klišé. Problematikou mužské plodnosti se zabývám už desítky let a podrobně znám publikovanou vědeckou literaturu.

Tento problém tedy žádná seriózní vědecká práceneprokázala?
Primárně – a na to se odvolávají ostatní – byla publikovaná práce v roce 1992 hlavní autorky Elizabeth Carlsenové, která zahrnula roky 1938 až 1990. Neměla vlastní soubor vyšetřených mužů, šlo o metastudii, tedy vzali různé články a podívali se, jaká se tam uvádějí koncentrace spermií, a z toho sestavili svůj soubor. Což je samo o sobě docela pochybná záležitost. Navíc v těch počátečních letech zkoumali třeba jen deset mužů. A ve 40., ale ještě ani 70. letech neexistovaly standardizované metody vyšetřování spermiogramu. Zkrátka šlo o pochybné zdroje a tendenčně zpracované statistiky, to by neprošlo ani jako bakalářská práce. 

Nějaké novější studie?

Před šesti lety byla publikována práce, kde je spoluautorkou shodou okolností opět Elizabeth Carlsenová. Jde o prospektivní studii, tudíž má větší validitu. A ta uvádí, že došlo dokonce ke vzrůstu koncentrace spermií v posledních letech. A letos vyšla práce opět s účastí této spoluautorky, zpracovaná velice seriózně, uvádějící, že za posledních 21 let k žádnému poklesu koncentrace spermií nedošlo.

Říkáte, že si klišé o klesající plodnosti málokdo troufne odporovat, protože „by nebyl in“. A když to říkají všichni, tak to nejspíše bude pravda. Proč se to podle vás děje? Hlavně ze strany odborníků…
Málokterý odborník z praxe má chuť a čas studovat vědecké články. Natož je kriticky hodnotit. Vynikající porodník opakuje, co četl nebo slyšel, a neřekne: „Toto není moje parketaa nemůžu k tomu říct nic seriózního.“ A málokteré centrum reprodukční medicíny má vlastní databázi vyšetření spermií za desítky let, aby mohlo mít vlastní názor. A spousta lidí si myslí, že aby upoutali pozornost, musí říkat, že se něco zhoršuje, katastrofickéscénáře lidé rádi slyší. Je v tom i trocha české specifiky – když se před několika lety konal seminář o vyšetření spermatu a naši lékaři začali mluvit o tom zhoršování, odborníci ze světa se tomu vesměs smáli. A je tu i tendence být trendy. Aby člověk nebyl považován za konzervativce a opozdilce, opakuje to taky.

Jak to tedy s tou plodností mužů skutečně je?
Je stejná desítky let. Zodpovědné studie uvádějí, že je pořád 15 až 20 procent mužů, kteří jsou pod hranicí plodnosti.

Koluje spousta babských rad, ale existuje skutečně efektivní řešení, jak si muž zvýší plodnost? Sprchováním studenou vodou a volnými trenýrkami?
Ty trenýrky jsou legrační záležitost, pokud tedy nejsou termoizolační. Teplota má vliv, takže když někdo v létě nosí rifle, chodído sauny, má horečnaté onemocnění, pracuje s notebookem na klíně, tak se to může projevit, ale je to dočasná záležitost jen po tu dobu.

Jak dočasná?
Pětasedmdesát dní přibližně. Až se začnou tvořit nové spermie, je to v pořádku.

A jaký má vliv kouření?
To je jediný prokázaný negativní vliv nezdravého chování. Třeba u alkoholu se to projeví, až když si člověk zničí metabolismus, játra. Ale s tím kouřením, pokud muž přestane, může dojít ke zlepšení, takže neházet flintu do žita.

Dá se říci, kdo bývá v páru častěji neplodný, jestli muž, nebo žena?
V našem souboru párů je téměř přesná polovina mužů pod hranicí parametrů plodnosti. Ony ty parametry jsou individuální. Čili je složité říct o někom, kdo má deset milionů spermií na mililitr, že je neplodný. I když to je pod hranicí, může být plodný. Jestli mám říct, že je někdo neplodný, tak mluvím o páru a stanovuje se to na základě toho, jestli otěhotní, nebo ne. Diagnóz, kdy je to dáno s určitostí, není moc.

Mám kamarádky, u kterých nedopadlo umělé oplodnění, ale časem otěhotněly přirozeně. Jak ovlivňuje plodnost psychika?
Když je člověk ve stresu, produkuje velké množství hormonu prolaktinu, který v těhotenství podporuje tvoření mléka. Ale víc prolaktinu může také dost podstatně snižovat plodnost. Setkáváme se s tím poměrně často. Může hrát roli i uklidnění a náhoda. Ale jsou také páry, které se přijdou léčit s neplodností, a lékař zjistí, že mají tak málo styk, že pravděpodobnost pro zplození je docela malá– ony si to uvědomí a stačí to.

Pavel Trávník

  • Spoluzakladatel asistované reprodukce a klinické embryologie v České republice.
  • Je vedoucím subkatedry klinické embryologie při Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, soudním znalcem pro klinickou embryologii a školitelem diplomantů a doktorandů na Lékařské a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
  • Je samostatným vědeckým pracovníkem kliniky Repromeda v Brně a viceprezidentem Asociace reprodukční embryologie.

Také znám páry, co se snažily několik let o dítě, neúspěšně. Lidé se rozešli a s jiným partnerem počali hned.
Může být. Jedna z možných příčin neplodnosti jsou letální mutace, které jsou neslučitelné s vývojem embrya. A když má tutéž mutaci i ten druhý, tak nemají šanci spolu počít. A s někým jiným to funguje.

Je nějaká stanovená doba snažení, po které by měly páry přijít k vám s podezřením na neplodnost?
Záleží na věku. V pětadvaceti to mohou zkoušet klidně rok. Ale v pětatřiceti se už pomalu dostávají k hranici, kdy to přestane platit pojišťovna, případně kdy žena ztratí všechna poslední vajíčka. Pokud to nefunguje, je lepší přijít, nemusí jít hned o asistovanou reprodukci, ale dá se zjistit, jak se věci mají.

Sám říkáte, že je dost korektních argumentů pro to, aby se problematice neplodnosti věnovala pozornost. Je to třeba to, že stoupá průměrný věk?
To je jeden z velmi podstatných faktorů, zásadní věc. Se stárnutím organismu u žen prudce ubývá vajíček a přibývá těch, ze kterých nebude normální embryo a potratí. A u mužů je problém, že s věkem stoupá pravděpodobnost vzniku monogenních onemocnění. Není dobře otěhotnění odkládat.

Je řešením vajíčka a spermie zmrazit?
Je, ale když si někdo vzpomene v pětatřiceti, je pozdě, optimální věk je kolem třicítky nejpozději. Spermie se také dají zamrazit. Mužská plodnost klesá sice v poměrně vysokém věku, ale už kolem padesátky je velké riziko postižení dítěte.

Působil jste v týmu Ladislava Pilky, který v roce 1982 umožnil v Brně narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Jak na tento úspěch vzpomínáte? Jak moc jste si byli jistí, že se to zvládne?
Měli jsme naději v tom, že už se to jinde povedlo, ale pracovišť, která se do toho pustila po nich, bylo poměrně málo. Takže to od nás bylo na hranici drzosti. Ale měli jsme hodně solidní několikaleté základy experimentální práce na zvířecích modelech. Jistotu jsme ale neměli, spoustu věcí jsme neznali. Riziko neúspěchu bylo hodně velké, ale my měli velkou chuť to dotáhnout.

Jaký je rozdíl mezi začátky a nynější situací, třeba co se inkubátorů nebo manipulace s embryi týče? Jak se za ta léta zvýšila úspěšnost léčby?
Slovy klasiků – na počátku asistované reprodukce bylo jen to slovo. (smích)Všechno jsme si dělali sami včetně inkubátorů a odběrových a transferových souprav, které jsme sestavovali z různých hadiček. Kryokonzervace u člověka nebyla vyzkoušená. Všechno nastoupilo teprve v 90. letech, až deset let po „našem“ prvním dítěti. Dnes máme špičkové inkubátory s kamerami, mikromanipulátory s laserem a modernígenetickou laboratoř. Úspěšnost léčby se zvýšila z asi 10 procent těhotenství při transferu dvou nebo tří embryí na 50 procent při jednom embryu.

Brněnské reprodukční kliniky jsou věhlasné, utrpěla jejich pověst po předloňské záměně embryí dvou cizinek?
Příliv klientů se nezměnil. Týkalo se to jen jednoho pracoviště, které se k tomu postaviločelem. Ale vedlo to k tomu, že na většině pracovišť, aby byla ještě větší jistota, že nedojde k pochybení, jeden embryolog sleduje toho druhého a protokoly s tím, jak jsou popsané misky a podobně. Takže se zvýšila pozornost.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno