Hlavička 3
10.1.2019

Nejsme supermarket pro širokou veřejnost, říká šéf brněnského výstaviště

Autor: Milada Prokopová | Zdroj: brno.idnes.cz

Rekordních jeden a čtvrt milionu lidí loni zamířilo na brněnské výstaviště – tedy o 470 tisíc více než rok předtím. „Byl to výjimečný rok,“ pochvaluje si Jiří Kuliš, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno. Zároveň vysvětluje, proč je proti výraznému otevírání areálu Brňanům.

Jak moc návštěvnosti pomohly speciální akce, třeba Re:publika ke sto letům vzniku Československa nebo Slovanská epopej a plakáty Alfonse Muchy?
Měli jsme dobrou návštěvnost všech akcí, zejména Techagra, Motosalonu a strojírenských veletrhů. Nicméně samozřejmě se na tom podílely i zmíněné akce pro širokou veřejnost. Byl to ještě olympijský park, kam přišlo přes 150 tisíc lidí. Výstava Alfonse Muchytrvala do konce roku a dostali jsme se k 70 tisícům návštěvníků. Brněnský Majáles je největší v Česku, zavítá na něj více než 45 tisíc lidí, a to právě zásluhou infrastruktury výstaviště. A pomohla i Re:publika, byť ta šla tak trochu mimo nás.

Jak mimo vás? Vždyť byla tři týdny na výstavišti a zavítalo na ni 170 tisíc lidí, kteří návštěvnost výrazně zvýšili.
My jsme jen poskytovali prostory a technické služby. Naše vize byla jiná. V zásadě jsme chtěli pospojovat plánované akce k výročí do jednoho velkého celku pod heslem CS EXPO, protože je lepší jedna velká akce než mnoho malých. Ale to se z řady důvodů nepodařilo. Jsem však rád, že se Re:publika konala a podařilo se ji spojit s oslavou 90 let výstaviště. Myslím, že jsme tak důstojně oslavili obě výročí.

Na festival se snesla kritika kvůli nízké návštěvnosti. Co vy na to?
Myslím, že při lepší a jasnější propagaci by byla návštěvnost vyšší. Podle mě zafungovala hlavně Muchova výstava, jejíž marketing byl v naší režii. Včetně instalace a reklamy jsme ji zajistili v rekordním čase. Nejen kvůli udržení požadované teploty a vlhkosti však představovala vysoké provozní náklady v řádu milionů, které se nám zcela nevrátily. Bereme to ale jako určitou službu Brnu, protože si tak krásnou expozici zasloužilo.

Zůstaňme ještě chvíli v ekonomice. Rekordní jsou i letošní tržby. Podle odhadu by měly převýšit jednu miliardu a zisk přeskočit sto milionů. Kam investujete?
Každoročně jde 40 až 60 milionů do malých i velkých oprav a vylepšení, abychom udrželi areál v dobré kondici. Nemalé peníze dáváme na digitalizaci naší činnosti a technologie v pavilonech. Všude jsme instalovali posílené wi-fi a chystáme se na rozšíření mobilní aplikace pro použití QR kódů u exponátů, aby s sebou lidé nemuseli nosit desítky prospektů. Postavíme nové skladové hospodářství, což sice nikdo neuvidí, ale nám to pomůže.

Ušetříte za nový pavilon, který měl stát přes 400 milionů. Jenže cena šla nahoru a proti byli památkáři, kteří nechtějí povolit úpravy navazujícího „céčka“. Co to pro vás znamená?
S novým pavilonem jsme se zkrátka ocitli ve slepé uličce, tak jsme projekt zastavili. Ceny stavební oceli a prací jsou dnes hodně vysoko, lepší je budovat v době krize. A pokud pavilon nemůžeme spojit s céčkem, prodraží se ještě víc, takže stavět jej jinde nám také smysl nedává. A co to znamená? Památkáři mají solitérní nedotčený pavilon C, který bude dál obtížně využitelný. A my budeme jako doposud na největších akcích odmítat další vystavovatele a v některých měsících také nové akce, které skutečně nemáme kam umístit.

V roce 2009 jste řešili velkou krizi, a dokonce se rojily spekulace, že veletrhy v Brně skončí. Nemůže se situace opakovat?
Bojovat s takovou krizí a protiveletržními spekulacemi bych už nechtěl. Bylo to vysilující. Po deseti letech jsme se dostali na určitý vrchol, který nebude jednoduché zopakovat. Poptávka po „marketingu naživo“ ve formátu veletrhů naštěstí neklesá ani v době nových technologií a internetu. Například průmyslové technologie nemůžete ukázat jinak. Budoucnost je ve veletrzích pro odborníky, a ne pro laiky. Jarní a podzimní prodejní výstavy pro lidi jsou minulostí. To mělo smysl, když za socialismu nic nebylo a věci se daly sehnat opravdu jen takhle. Nemůžeme být supermarketem pro širokou veřejnost. Jsme supermarketem pro experty, a to jen v určitých oborech.

To však příliš nejde dohromady s otevřeností areálu, kterou propaguje město...
Žádné výstaviště na světě není otevřené. Doufám, že vášnivé diskuze o bourání plotů jsou za námi a že zájmové skupiny, které to propagovaly, už mají jiné zájmy. Nedávno jsem byl v Düsseldorfu, který je tradičním veletržním městem. V Německu by nikoho nenapadalo diskutovat o bourání plotů, cyklostezkách a rezidenčním bydlení na výstavišti. A to v Düsseldorfu nemají plnější kalendář akcí než my. V Německu se každé město snaží mít výstaviště nebo aspoň kongresovou halu a každý chápe, co výstaviště potřebuje a co městu přináší.

 A co bude s architektonickou soutěží, kterou loni vyhlásilo město s cílem proměnit výstaviště? Myslíte, že se něco z toho realizuje?
Doufám, že ne. My jsme ji nezadali. Vycházela z mylné představy, že výstaviště je mrtvé. Žádný z návrhů neodpovídá našim představám a realitě fungování výstaviště. Výstaviště je integrální součástí našeho podnikání a nemohou o něm rozhodovat architekti. Pokud by se mělo realizovat něco podle té soutěže, bylo by to pro firmu likvidační. 

A co říkáte plánu postavit místo velodromu multifunkční halu, v níž by měli najít domácí prostředí hokejisté Komety?
S ní plně souhlasíme a uděláme všechno pro to, aby tam byla. Na projektu budeme samozřejmě spolupracovat, neboť bude stát na našem pozemku a má mnoho dalších návazností na Veletrhy Brno. Nebránili bychom se ani tomu, že bychom halu provozovali. V souvislosti s výstavbou multifunkční haly budeme muset řešit návazné prostory v sousedství. To znamená především nové sklady, které jsou pro nás životně důležité.

Co plánujete v roce 2019? Připadá na něj výročí 30 let od sametové revoluce.
Sametová revoluce znamenala pro BVV návrat do normálu a tržního prostředí. To, že veletrhy jsou součástí tržní ekonomiky. Ale rok 2019 bude, řekněme, normální. Loni to byl skutečně výjimečný rekordní rok včetně dvou silných celoareálových akcí a spoustou neviditelných neveletržních akcí. Přesto ale nové akce plánujeme včetně nových témat Mezinárodního strojírenského veletrhu. Rádi bychom na podzim příštího roku také uspořádali autoshow pro „lidi“. 

Není to spíš autosalon?
Autosalon a autoshow je přeci jen rozdíl. Tradiční autosalon, postavený na účasti importérů, který je nyní prakticky nemožné uskutečnit. Český trh je specifický tím, že více než 60 procent ovládají čtyři značky – Škoda, Volkswagen, Hyundai a Ford. To se potom autosalon, který vyžaduje přítomnost nejméně 15 značek, těžko dělá. Ale autoshow je postavená většinou na prodejcích, byť velká čtyřka by se asi zúčastnila na vyšší úrovni. Podle našich průzkumů 70 procent návštěvníků autosalonů zvažuje v horizontu tří měsíců nákup nového auta, což by mělo dovozce i prodejce zajímat. Motosalon nám jede perfektně, autoshow v okolí fungují, tak proč to nezkusit.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno