Hlavička 4
2.5.2018

Na jižní Moravě přibývá boháčů. Pětina rodin ale těžko vyjde s penězi

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Na první pohled to vypadá skvěle, na jižní Moravě dlouhodobě přibývá bohatých a ubývá chudých. Jenže podle odborníků to v azylových domech a na ulici poznat není.

Na jižní Moravě je víc bohatých než chudých. Obě skupiny jsou sice jen zlomkem obyvatel, rozdíly mezi nimi jsou ale enormní.

Na jedné straně jsou tři procenta domácností, které mají měsíčně na člena rodinymaximálně šest tisíc korun. A na straně druhé jsou bohaté rodiny, které hospodaří s padesáti tisíci „na hlavu“. Těch jsou v kraji čtyři procenta.

Od loňského roku přitom lépe situovaných lidí výrazně přibylo. „Nejvýrazněji vzrostl podíl domácností s příjmem třicet až padesát tisíc na osobu. Téměř polovina rodin s příjmem vycházela snadno, podíl těchto ‚bezproblémových‘ je ve srovnání s dobou před osmi lety vyšší o deset procentních bodů,“ popisuje Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřaduv Brně.

Pohledemsociologa je to pochopitelné vzhledem k dlouhodobým trendům ve společnosti a momentálnímu stavu české ekonomiky.

Důvodem k posměchu je i to, že dítě nemá iPhone

„Míra chudoby je v České republice dlouhodobě jedna z nejnižších v Evropě. V době konjunktury a nízké nezaměstnanosti se situace přirozeně zlepšila. To však neznamená, že taková bude pořád,“ upozorňuje brněnský sociolog Martin Kreidl.

Příjmy na jižní Moravě

  • Průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti dosáhl více než 175 tisíc Kč ročně.
  • Nejvíce domácností (46 %) mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč.
  • Do 6 tisíc Kč měsíčně na osobu přiznalo 3,1 % domácností.
  • U 4,4 % domácností je čistý měsíční příjem na osobu od 30 do 50 tisíc Kč.
  • 0,9 % domácností má „na hlavu“ více než 50 tisíc Kč.
  • Se svými příjmy vychází s obtížemi více než pětina domácností.
  • Zaplatit neočekávaný výdaj vyšší než deset tisíc korun si nemohlo dovolit 31,2 % domácností.
  • Týdenní dovolenou si nemohlo dovolit 26,1 % domácností. 
  • 8,6 % domácností si nemůže dovolit jíst obden maso.

Zdroj: ČSÚ

O tom, že ekonomický růst napomáhá příjmové situaci domácností nejlépe, vypovídá podle profesorky Jany Stávkové z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně skutečnost, že narůstá počet rodin, které mají příjmy vyšší než výdaje. „Toho v současnosti dosahuje asi 85 procent domácností a tento pozitivní trend pokračuje, před deseti lety to bylo o deset procent méně,“ poukazuje.

Průměrné příjmy na jižní Moravě rostou už třetím rokem. Aktuálně zde činí 3,8 tisíce korun nad republikovým průměrem.

Přesto s výplatou vychází s obtížemi více než pětina jihomoravských domácností. I tohle číslo se ale za posledních osm let snížilo. A ubývá také lidí, co trpí materiálním nedostatkem nebo těch, co si nemohou dovolit jíst obden maso. I tak ale pořád 31 procent domácností nemůže mimořádně vydat částku převyšující deset tisíc, týdenní dovolenousi nekoupí 26 procent rodin.

Podle sociologa není neschopnost koupit si dovolenou ohrožením ekonomiky domácností. Přesto může být tato takzvaná sekundární chudoba velmi nepříjemná, protože z ní může vyplývat stigma a vyloučení z kolektivu třeba dětí ve škole. „Nedivme se, důvodem k posměchu je i to, že dítě nemá iPhone, natož že v létě nejelo na dovolenou,“ podotýká sociolog Kreidl.

Že nekupují maso? Někdy prostě nechtějí

A ještě jeden aspekt je třeba brát v potaz. Konstatování, co si domácnosti nemohou dovolit, v dnešní době už neodpovídá stupni rozvoje společnosti a životnímu stylu obyvatel.

„Že si nemohou koupit maso, ještě neznamená, že jej kupovat chtějí, vzhledem ke způsobu života,“ podotýká profesorka Stávková. I to je důvod, proč chce fakulta podat statistickému úřadu návrh na změny metodiky sledování životních podmínek lidí.

Optimistické zprávy o bohatnutí Jihomoravanů tak růžově nevidí Oldřich Haičman, šéf brněnské charity, pod kterou spadá třeba azylový dům, noclehárna nebo denní centrum pro lidi bez domova. Rostoucí mzdy i ekonomika právě na klienty těchto zařízení nemají téměř žádný vliv.

„V každé společnosti je určité procento osob ohrožených sociálním vyloučením, ať už z důvodu handicapu sociálního, zdravotního, psychického nebo mentálního. U nich ani dobrá ekonomická situace nezabrání sociálnímu propadu,“ vysvětluje Haičman. „Například pokud neumím nakládat s financemi, nepomůže mi ani fakt, že mám vyšší výplatu,“ podotýká šéf charity, který problém spatřuje v neexistenci systémové prevence a včasné pomoci.

Podle brněnské psychoterapeutky Stanislavy Ševčíkové často bohatší dávají chudším najevo, že jsou něco méně, když si nemohou dovolit dovolenou, a pohrdají jimi. A ti, kterým šlo učení a díky tomu získali respektovanější a lépe placenou práci, si neuvědomují, jak se cítí děti, které třeba nebaví číst. „Naše společnost by měla udělat více pro vyrovnání šancí ve školním prostředí,“ myslí si Ševčíková.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno