Hlavička 3
17.7.2018

Ministerstvo udělalo Brnu čáru přes rozpočet. Dům prohlásilo za památku

Autor: Milada Prokopová | Zdroj: brno.idnes.cz

Dům na rohu ulic Milady Horákové a náměstí 28. října v Brně ministerstvo kultury opět prohlásilo za památku. To však hatí záměr města přestavět objekt na 70 bytů pro seniory a mladé rodiny.

Ke sporu Brna s ministerstvem kulturyo zpamátnění polikliniky v Zahradníkově ulici, který leží u Nejvyššího správního soudu, tak přibyl další. Zatím nesoudní.

Na rozdíl od první kauzy, kdy Brno nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva zbavit polikliniku s obřími sochami od Václava Hynka Macha památkové ochrany, jde nyní o proces opačný. Problém je v tom, že se zchátralý činžák z 19. století na rohu ulic Milady Horákové a náměstí 28. října na seznamu památek ocitl.

Oba spory ale mají jedno společné - zmatky kolem zápisů z roku 1988, kdy se pod ochranu dostaly objekty bez klasického úřednického kolečka, a to je podle názoru ministerstva protizákonné.

Kvůli administrativní chybě tak jen v Brně přišlo o ochranu zhruba 1 400 objektů a už dva roky si s nimi majitelé prakticky mohou dělat, co chtějí.

A městu vadí, že zatímco řadu vzácných památek ministerstvo dosud na seznam nevrátilo, „nežádoucím“ krokem mu nyní výrazně zkomplikovalo život.

Zmíněný nárožní pavlačový důmchce totiž Brno spolu s jeho neméně zchátralým sousedem přeměnit na komplex se 70 malometrážními byty pro mladé rodinya seniory. „Stavět jsme chtěli už příští rok, ale teď máme problém,“ shrnul náměstek brněnského primátora pro bydlení Petr Hladík(KDU-ČSL).

Takových domů je celá řada, tvrdí Brno

Bytový komplex má přijít na zhruba sto milionů korun a kromě celkové rekonstrukce je plánovaná přístavba o jedno patro, výtaha další úpravy nezbytné pro moderníbydlení.

„Podle nás dům není ničím výjimečný. Je místy v havarijním stavu, již dříve prošel stavebními změnami a v okolí je zástavbahlavně nových budov. A takových domů je v Brně celá řada, tak proč by měl být památkově chráněný právě tento?“ ptá se Hladík.

Město památkářům navíc slíbilo, že při rekonstrukci bude respektovat vnější vzhled budovy, prvky na fasádě a průčelí, které bylo chráněné ještě před rokem 2016.

„To už však podle nového zákona nejde. Pod památkovou ochranou je celý dům. V něm nemůžeme měnit dispozice ani počítat s nástavbou,“ postěžoval si náměstek.

Je to unikát, reagují památkáři

Návrh na prohlášení domu za památku podala už v červnu 2016 brněnská pobočka Národního památkového ústavu(NPÚ). Jeho odborníci si naopak myslí, že objekt patří mezi unikáty.

Spor o památky

Až do roku 1987 památkáři udržovali seznam chráněných budov jen zvykově. Pak začal platit nový zákon, podle něhož vyhlášení ochrany předchází úřednické schvalovací kolečko.

Objekty se však bez něj zapisovaly i poté, v Brně jich bylo nejvíc. V roce 2016 tyto památky ministerstvo kultury zpochybnilo.

Jen v Brně se rozsáhlý problém týká 1 400 objektů. Ty je třeba znovu zpamátnit, jinak si s nimi vlastník může prakticky dělat, co chce. Památkáři dosud podali za kraj 46 žádostí, z nich bylo vyřízeno pět, z toho jen dvě z Brna.

„Je to vzácná ukázka pozdně klasicistního dělnického pavlačového domu, které z města prakticky vymizely. Navíc je z urbanistického hlediska dominantou křižovatky. Je v pořádku, že je chráněný,“ popsal Aleš Homola z NPÚ.

Stejnou argumentaci používá i ministerstvo kultury. „Výjimečně rozlehlý dvoupatrový nárožní dům, který je jednou z posledních celistvě dochovaných staveb, má pro dějiny a zachování architektonické rozmanitosti stavebního fondu Brna a městské čtvrti Černá Pole zásadní význam,“ zhodnotila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Podle památkářů Brno neví, co chce

Podle Homoly se Brno pyšní především funkcionalistickými památkami, ale stejně tak by si mělo vážit zástavby z 19. století - tedy doby, kdy se z provinčního města proměnilo v moderní průmyslové centrum Moravy.

„Přístup města nechápu. Na jedné straně deklarují, že chtějí památky chránit, na straně druhé se brání tomu, když nějakou ministerstvo schválí,“ řekl Homola.

Od roku 2016 odešlo z Jihomoravského kraje 46 žádostí o znovuzpamátnění. Ačkoliv ministerstvo slibovalo vyřízení dvacítky žádostí ročně, razítko dostalo jen pět objektů, z toho dva v Brně. Jedním z nich je i rohový činžák.

Podle Cigánkové s tím ale souhlasil také památkový odbor magistrátu. „Protože vlastník nevyužil právana odvolání, rozhodnutí nabylo právní moci,“ upřesnila.

Na stavbu nového patra požádá Brno o výjimku

Město se ale nechce vzdát. „Požádáme nového ministra kultury o výjimku,“ uvedl Hladík.

Podle Homoly Brno může stavět i bez ní. „Nejsme nekompromisní. Nicméně pokud by přístavba nějakým zásadním způsobem objekt změnila, budeme proti,“ poznamenal.

A právě v tom je podle Hladíka potíž. „Musíme zohlednit náklady. Nestavíme komerční byty, ale sociální bydlení, kde je nájemné 57 korun za metr, tedy výrazně nižší než tržní. Pokud nepřistavíme patro, počet bytů se sníží možná až o dvacítku a to by je opět prodražilo,“ namítl.

Pokud se strany nedohodnou, město chce zvážit, jestli do projektu má vůbec jít. „Je to na rozhodnutí zastupitelstva. Osobně bych navrhoval nabídnout domy nějakému investorovi, ale zatím si tuto možnost nechci připouštět,“ uzavřel Hladík.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno