Hlavička 2
5.9.2018

Masové koupání v lomech ubližuje přírodě, ochranáři chystají zákazy

Autor: Ivana Solaříková | Zdroj: brno.idnes.cz

Bývalé lomy v Jihomoravském kraji jsou domovem vzácných rostlin i živočichů. V parném létě však lákají i plavce, kteří mění oázy klidu ve skladiště odpadků. Ochráncům přírody dochází trpělivost a plánují, že do lomů omezí vstup.

Do lomu u železniční trati v Blansku denně docházelo až tři sta lidí. Léta byl vyhledávaným cílem milovníků přírodního koupání, třebaže je pozemekv soukromém vlastnictví a koupat se tu nemá. Lidé polehávali v okolí lomu, popíjeli, ničili zeleň a znečisťovali vodu. Její kvalita se během posledních let rapidně zhoršila.

„Představte si, kdyby k vám domůna zahradu s bazénem přišlo dvě stě lidí a chovali se stejně jako v lomu Blansko. Nepředpokládám, že by to z vaší strany, jako vlastníka, bylo chápáno pozitivně a souhlasili byste s tímto stavem,“ řekl jeden ze spolumajitelů lomu Dalibor Kučera.

Ještě letos chce u vody zprovoznit kamerový systém. Do dvou let pak vstup do lomu oplotí. Za nové zábrany by se tak v budoucnu dostali pouze potápěči, dálkoví plavci nebo místní rybáři. Majitelé lomu doufají, že tak zabrání nenapravitelné degradaci lokality.

Výrazně omezit přístup do bývalého vápencového lomu chtějí i ochránci přírody v Mikulově. Tam je návštěvnost ještě masivnější. V nejparnějších dnech se přijede vykoupat až tisíc lidí.

V ohrožení jsou vzácné rostliny i živočichové, díky nimž je lom už čtyři roky přírodní památkou. Najdete zde sukulenty i step, vzácné druhy žab či obojživelníky nebo výra velkého.

Opalovací krémy zhoršují vodu

Lom trpí už na jaře, kdy sem chodíprvní plavci i majitelé psů a ohrožují snůšky obojživelníků. Nejhorší situace je ale o prázdninách.

Lidé sešlapávají rákosiny i porosty orobince. A opalovací krémy, které se z nich smyjí ve vodě, ulpívají na stěnách lomu a zhoršují kvalitu vody.

Nepořádek v lomu už výrazně vadí i místním. „Všude na každé cestičce papírky a lidská h… Turisté to tam mají za záchodky,“ sdělují si na sociálních sítích u výmluvných fotek odpadků, papírových kapesníků i poztrácených bot.„Asi jedna z nejhorších věcí je obohacování vody o živiny. Když si představíme, že do lomu přijdou denně stovky lidí, při existenci jedné mobilní toalety si asi každý umí spočítat, že do vody se dostane obrovské množství dusíku. Dochází tak k růstu sinic nebo řas a znečištění vody,“ popisuje Jiří Kmet, šéf Správychráněné krajinné oblasti Pálava, která se o lom stará.

Ochránci přírody teď hledají způsob, jak přírodě pomoci, aniž by museli lidem přístup do lomu úplně zakázat. Jako ideální řešenívidí najít partnera – někoho, kdo by si území pronajal a provozoval lom tak, aby nebyl zatížený jako doposud.

„Po určitou dobu roku by převzal zodpovědnost za vstup do lomu. A umožnil by vstoupit jen limitovanému počtu lidí. Ideální by byla zhruba stovka lidí, která by v jediném okamžiku v lomu mohla být. Ve chvíli, kdy bude kapacita naplněna, už do lomu nebude moci nikdo další,“ vysvětluje Jiří Kmet.

Nepůvodní ryby mohou lom vybydlet

Navíc by se zde lidé museli pohybovat podle pravidel. Místa, na nichž by bylo v danou chvíli potřeba ochránit část ekosystému, by oddělovaly zábrany, lanka, případně bójky na vodní ploše. „A provozovatel by musel zajistit také alespoň základní hygienické zázemí, což v lomu v tuto chvíli úplně chybí,“ zdůrazňuje Kmet.

Doufá, že vhodného partnera najdou co nejdříve a budou moci nový režim v lomu nastavit již od příští turistické sezony.

Podle Stanislava Koukala, ředitele jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, mohou být lomy velmi cenným územím s výskytem hlavně obojživelníků. Pokud je tedy voda naprosto v pořádku.

Nebezpečím může být i rybí obsádka. „Pokud se v lomu usadí nepůvodní druhy ryb, jsou schopné ho takřka vybydlet. A vzhledem k tomu, že lom bývá obtížně slovitelný, je to problém,“ poznamenal.

Takové potíže zaznamenali třeba v Kurovicích na Kroměřížsku, kde se přemnožili okouni a pro dosud chráněného čolka se lom stal neobyvatelným. „Musely se uměle tvořit mělké tůně mimo hlavní plochu, kde by se čolek mohl rozmnožovat,“ poznamenal Koukal.

Hory odpadků v přírodní rezervaci

Paradoxně právě v Kurovicích se ovšem dobře osvědčil model regulace počtu plavců, jaký chtějí vyzkoušet v Mikulově. Vstup do přírodní památky zařazené do soustavy Natura 2000 je v létě zpoplatněn padesátikorunou.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

A ukázkovým příkladem je i soukromý lom v Mašovicích na Znojemsku, kde rovněž žije chráněný čolek dravý. O úklidse tu dobrovolně starají ti, kteří chodí do lomu rádi relaxovat.

Na jižní Moravě se ochrana přírody se zájmy plavců střetává třeba ještě ve Sloupu v Moravském krasu nebo u Únanova na Znojemsku. Do bývalého kaolinového lomu se s oblibou chodí koupat lidé, přestože je jedno z jezírek chráněno jako přírodní památka kvůli výskytu obojživelníků i žab či stanovištím orchidejí.

Podobné je to v Růženině lomu v brněnských Hádech. Malá jezírka si i přes zákaz koupání oblíbili zejména nudisté a naturisté, po nichž zůstávají hory odpadků. I tady jde přitom o přírodní rezervaci.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno