Hlavička 4
30.11.2017

Lehčí a bezpečnější. V Brně vyvíjí neprůstřelnou keramiku pro vojáky

Autor: Lenka Látalová | Zdroj: brno.idnes.cz

Většina lidí si pod keramikou představí hrnek či talíř, případně záchodovou mísu. Není však keramika jako keramika. Ta balistická, lidově řečeno neprůstřelná, najde své využití i v armádě. Díky své hustotě je totiž mnohem lehčí než dosud využívaná ocel.

A právě na lehčích a bezpečnějších ochranných vestách pro vojáky už čtyři roky pracuje šestičlenný tým Davida Salamona z pracoviště CEITEC při Vysokém učení technickémv Brně. Teď se experimenty s netradičními pancíři chýlí ke konci, v dalších dvou letech mají výzkumníci v plánu si své postupy nechat patentovat.

Keramika ve vestách není novinkou, brněnský tým se ji však snaží co nejvíce zdokonalit. „Máme zvládnuté vrstvení. Keramiku dokážeme udělat lépe než ostatní, umíme ji tenčí při zachování ochrany. Takže voják na sobě nemusí tahat třeba patnáct kilo, ale jen deset. V armádě, kdy má ujít třeba deset mil, se počítá každé deko,“ chlubí se za výzkumný tým Martin Kachlík.

Na menších vzorcích keramiky výzkumníci zkouší, jak hluboko se kulka dostane. Průběžné výsledky balistických zkoušek jsou podle nich velmi dobré.Do vest nejčastěji přidávají kevlarovou tkaninu, na niž skládají keramické dílce. „Keramika sice dobře pohlcuje energii po zásahu, ale po nárazu střely nevypadá pěkně. Ve vestě se objeví velký kráter. Abychom zmenšili její destrukci, kombinujeme keramiku s plasty,“ vysvětluje Kachlík.

„Snažíme se o to, aby pronikla třeba jen jeden či dva milimetry,“ tvrdí další z týmu, Jakub Roleček. Pokud je vesta jen z kovu, poměr hmotnosti a výkonuje mnohem horší než u keramiky. „Kulka v ocelovévestě pronikne třeba patnáct centimetrů,“ tvrdí Kachlík.

Co dál? Keramika s kovem

Další nápad, jejž chtějí otestovat, je kombinace keramiky s kovem. Takový materiál si totiž, na rozdíl od polymerů, dlouhodobě zachovává stejné vlastnosti.

„Pod keramiku se zatím umisťuje kevlar, časem ale stárne. Životnost je jen tři až pět let. Pak vlákna vesty křehnou a nikdo nezaručí, že kulku zvládnou,“ objasňuje Kachlík.

Keramika zastaví i náboj z ostřelovací pušky, jejíž ráže dokáže zabít člověka jen energií.

„Vesty z keramiky jsou drahé, proto se jinde než v armádě nepoužívají. Navíc třeba u policistů se nepočítá s tím, že by jim hrozilo takové nebezpečí jako vojákům. Munice je pro běžné lidi totiž zakázaná,“ říká Roleček.

Kouzlo neprůstřelné keramiky je podle něj v tom, že na rozdíl od té tradiční je složená jen z chemicky čisté látky.

„Třeba hrnek obsahuje spoustu příměsí, ale chemicky čisté materiály mají mnohem méně vad, proto nejsou tak lehko rozbitné,“ podotýká Roleček s tím, že balistická keramika by časem mohla najít uplatnění i na bojových vozidlech a vojenských helikoptérách.

Výzkumníci předpokládají, že do dvou let by firmám mohli nabídnout tu nejkvalitnější keramiku. Do té doby si své materiály chtějí nechat patentovat, jednak kvůli konkurenceschopnosti řešení, ale i bezpečnostním rizikům při uveřejňování přesných postupů.

„Celou dobu se ji snažíme vyrábět tak, aby byla za dobrou cenu, nároky na technologii nešly příliš vysoko a pořád to bylo lepší než stávající keramika,“ uzavírá Roleček s tím, že cena plátů na vestu přesahuje pět tisíc korun.

Copyright 2005-2017 Moderní Brno