Hlavička 2
12.6.2017

Jihomoravští rodiče mají děti později a čím dál častěji mimo manželství

Autor: Markéta Dušková | Zdroj: brno.idnes.cz

Narodilo se miminko na jižní Moravě? Tak to ho nejspíš zplodili jednatřicetiletá matka a čtyřiatřicetiletý otec, a to aniž by k tomu potřebovali svatbu.

Jde o nejčastější model rodičovství v kraji, který vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) porovnávající posledních 16 let. Je z nich patrné, že jihomoravské děti se rodí pořád starším a čím dál častěji také nesezdaným rodičům. Oproti miléniu se věk matek zvedl o čtyři roky a u otců o pět. Odborníci v tom spatřují řadu rizik.

Třeba gynekolog a porodník Jan Machač z Boskovic poukazuje na to, že ideální věk pro první porod je 25 let. Když nastoupil před 40 lety do praxe, mívaly nastávající matky kolem 23 let, dnes to jsou zpravidla třicátnice.

„Je to jeden z nepříznivých ukazatelů. Porody jsou dnes odkládány z ekonomickýcha socioekonomických důvodů, kvůli vzdělávání i zajištění kariéry. Čím později ale žena rodí, tím se zvyšuje riziko komplikovaných porodů a narůstá počet operativních porodů a císařských řezů,“ podotýká Machač.

Práce způsobuje nejčastější odklad rodičovství i podle sociologů. „Obecně si lidé často stěžují, že je složité sladit práci s rodinou. Odklad rodiny nebo i bezdětný život jsou čím dál častějším řešením. Je to projev doby a jejích hodnot, vyššího tlaku a očekávání – na výkon, kariéru, ekonomické zajištění,“ popisuje Martin Kreidl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Říká, že lidem pak konflikt mezi prací a rodinou přináší stres, nejistotu a často omezuje jejich životní volby.

Lidé mají víc možností a učí se je volit, míní psychoterapeutka

Podle brněnské psychoterapeutky Stanislavy Ševčíkové je naopak vidět, že jsou dnešní mladí lidé zodpovědnější.

„Oproti předchozím generacím mají podstatně více možností v životě – a také se je učí volit. Do založení a plánování rodiny přistupují odpovědně a tehdy, když skutečně chtějí. Rodičovství, stejně tak i pracovní život, si umí naplno užít, stává se integrální součástí jejich života,“ míní Ševčíková.

Zodpovědnost zmiňuje i u těch, kteří si zvolí dobrovolnou bezdětnost. „Dovedou odhadnout, že by nebyli dobrými rodiči, a tak jimi ani nejsou,“ sděluje Ševčíková.

„Připomeňme, že v 19. století a na začátku 20. století byly především ženské profese, které vylučovaly mít děti – učitelky, zdravotnice, později i baletky, herečky nebo zpěvačky. Například se traduje, že Báru Basikovou zrazovali od toho, aby měla děti, že se jí změní hlas,“ dodává psychoterapeutka.

Život na psí knížku? Marginální problém, říká sociolog

Loni se na jižní Moravě narodilo 13 tisíc dětí, mimo manželství 5 668 z nich. Pro srovnání – v roce 2000 se svobodným rodičům narodilo jen 1 600 dětí.

Jihomoravská nej

  • Rodí se víc chlapců: Ve věkových skupinách 0 až 14 let a 15 až 64 let byl ve všech okresech kraje vyšší podíl mužů. Pouze ve věkové skupině 65 a více se projevila výrazná převaha žen – 58,9 % žen a 41,1 % mužů (na tisíc mužů tedy připadalo 1 435 žen).
  • Průměrný věk se zvyšuje: Loni dosáhl 42,2 roku, ženám bylo v průměru 43,7 a mužům 40,6 roku. Nejvyšší průměrný věk měli obyvatelé Hodonínska – muži 41,2, ženy 44,5 roku. Naopak nejnižší průměrný věk byl v okrese Brno-venkov – muži 39,6 a ženy 42,1 roku.
  • Nejvíc se umírá v Brně a Blansku: Loni v kraji zemřelo 11 738 lidí (5 946 mužů, 5 792 žen), což bylo o 368 zemřelých méně než v roce předešlém. Nejvíce v Brně-městě (3 938), zde spolu s okresem Blansko byla i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,4 na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov.

Zdroj: Český statistický úřad

„Podíl dětí narozených neprovdaným ženám je sám o sobě marginálním problémem. Na jižní Moravě jich většina z nich žije s partnerem, otcem dítěte v jedné domácnosti, což je situace, kterou jen málokdo bude vidět jako problematickou,“ podotýká sociolog Kreidl.

Když samotní rodiče žijící na psí knížku jmenují důvody svého rozhodnutí, nejčastěji je na prvním místě úsporapeněz. „Lidé pochopili, že ten ‚papír‘ jim štěstí nepřinese a že rodinu dělají děti, ne svatba. Peníze raději investujeme do bydlení nebo dovolené,“ říká třeba Šárka Mikulicová, matka dvou dětí z Hodonic na Znojemsku.

Právě na Znojemsku byl loni nejvyšší podíl narozených nemanželských dětí, 49 procent. Naopak v okrese Brno-venkovto bylo „pouze“ 40 procent dětí. Brno-městose zase může pochlubit nejvyšší porodností, na tisíc obyvatel připadlo dvanáct narozených dětí.

„Mezi narozenými dětmi zpravidla převažují chlapci, což platilo i loni, kdy se narodilo 6 779 chlapců a 6 414 děvčat. V okrese Znojmo chlapci tvořili dokonce 54 procent narozených dětí,“ upřesnila mluvčí ČSÚ Petra Báčová.

Podíl dětí v kraji se od roku 1991 postupně snižoval a minima dosáhl o sedmnáct let později, kdy jich v jihomoravské populaci bylo jen 13,8 procenta. Od roku 2009 se jejich počet ale opět zvyšuje.

Za „nejmladší“ se dá považovat okres Brno-venkov, kde byl na konci loňského roku vůbec nejvyšší podíl dětí – 17,4 procenta. Naopak nejméně dětí bylo evidováno na Hodonínsku, jen 14,1 procenta.

Copyright 2005-2017 Moderní Brno