Hlavička 3
28.8.2018

Brno může mít 400 tisíc obyvatel, pokud za miliardy přehradí cestu vodě

Autor: Veronika Horáková | Zdroj: brno.idnes.cz

Může se zdát, že obzvlášť ve středu Brna už není moc místa k výstavbě dalších bytových domů. Podle developerů ale zdaleka není kapacita vyčerpaná. Největší jihomoravské město má dokonce potenciál nabobtnat až o 50 tisíc trvale zde žijících obyvatel. Nutná jsou ale protipovodňová opatření.

Preventivní opatření proti velké vodě odblokují pozemkyaž pro 20 tisíc nových bytů, které nyní leží v takzvaných záplavových územích. To jsou místa, která mohou být v případě velké vody v ohrožení.

Hlavní dosud nevyužité lokality se nachází v Husovicích, Židenicích, Jižním centru, na StarémBrně i v Komárově. Pro představu: v územním plánu je nyní zhruba 400 hektarů ploch navrhovaných pro bydlení, z toho přes 100 hektarů leží v záplavových oblastech.

 Náměstek primátora pro územní plánování Martin Ander (Zelení) říká, že město s developery spolupracuje. „Aktuálně jsme se třeba na Hněvkovského dohodli s firmou Imos, že protipovodňová opatření zaplatí,“ nastínil.„Brno povodně aktuálně netrápí, takže město nemá příliš snahu vytvářet preventivní opatření. Přitom by stačilo, kdyby vyřešení tohoto problému bylo přímo součástí podmínek pro developera, který v dotčené lokalitě plánuje stavět. Když něco podobného chcete udělat dnes, musíte nejprve vyřešit protipovodňové opatření, zkolaudovat ho a pak teprve řešit samotnou výstavbu bytů. To vše trvá asi třináct let,“ tvrdí předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter.

Všechna potřebná protipovodňová opatření u zmíněných lokalit podle předběžných odhadů vyjdou na čtyři miliardy. Jde například o úpravu koryt řek, ale také vybudování velkého poldru v Chrlicích.

Architekti: Investice se vyplatí

„Poldr je v podstatě vodní nádrž, která má význam, například když kulminují současně dvě řeky. Pokud se toky spojí, dojde k neštěstí, protože se najednou začne valit ještě více vody. Část lze přesměrovat právě do poldru a zdržet ji,“ vysvětlil Ander. „Pokud ho nepostavíme právě v Chrlicích, voda zaplaví obce pod Brnem včetně Židlochovic,“ poznamenal ještě Ander s tím, že jde o klíčovoustavbu, bez níž další protipovodňová opatření nemají prakticky smysl.

Podle Kanceláře architekta města (KAM) se ale tato investice městu vyplatí. „Neřeší jen vlastní ochranu zástavbypřed povodněmi, ale i zlepšení přístupu k řekám a možnost využívání nábřeží obyvateli,“ uvedla mluvčí KAM Jana Běhalová. Městští architekti kvitují i samotnou výstavbu kolem velkých řek, v nichž vidí velký potenciál. „Nyní zapracováváme do územního plánu protipovodňová opatření na Svratce a Svitavě. V letošním roce by pro tato opatření mělo být vydáno územní rozhodnutí. Další úseky se připravují,“ přiblížila Běhalová, na čem teď KAM pracuje.Nyní město řeší záplavová území na Starém Brně kolem Poříčí, u Zbrojovky a Jižního centra. Podle Andera jde o proces, který potrvá desítky let. „Pozemky, na kterých potřebujeme opatření udělat, musíme často vykupovat. Opravdu to není jednoduché. Navíc většina nákladů padá na město, prostor k čerpání dotací moc nemáme,“ podotkl náměstek.

Chrlice se kroutí

Představy města ale mohou narazit na odpor Chrlic. Vedení městské části totiž se stavbou poldru, který pojme miliony kubíků vody, nesouhlasí. Starosta Lukáš Fila (ANO) upozorňuje, že jde o nepromyšlené opatření, které ohrožuje obyvatele.

„Nechceme, aby se voda prakticky z celého Brna svedla do Chrlic. Může zaplavit naše obydlí. Necháme vypracovat odborné posudky, jejichž závěry budeme argumentovat,“ vzkázal starosta. Začátek stavby poldru je zřejmě otázkou následujících pěti let. Už je hotová územní studie s vizualizací, které přibližují, jak vodní dílo bude vypadat.

Copyright 2005-2018 Moderní Brno