Hlavička 2
2.1.2019

Brněnské výstaviště se mělo otevřít lidem, nová koalice plán zarazila

Autor: Marek Osouch, Milada Prokopová | Zdroj: brno.idnes.cz

Nová brněnská koalice nepočítá s výrazným otevřením areálu výstaviště lidem, které se snažil prosadit předchozí primátor Petr Vokřál. Veletrhy, které se otevření bránily, zase musí oželet moderní pavilon.

Více zpřístupnit lidem rozsáhlý areál brněnského výstavištěa trvale tak otevřít dosud uzavřené hektary uprostřed města. To byla vize koalice v čele s exprimátorem Petrem Vokřálem(ANO) – navzdory nesouhlasu vedení veletrhů.

Rozepře se kvůli tomu strhly i mezi ředitelem výstaviště Jiřím Kulišem a Kanceláří architekta města Brna(KAM), jež otevření podporovala, stejně jako čelní brněnští politici.

Rozložení sil se teď však mění. Kuliše sice nové politické vedení sesadilo z postu předsedy představenstva Veletrhů Brno, v názoru na zastavení změn jsou ovšem víceméně zajedno.

„Nemyslím si, že by se měl areál úplně otevřít a že by se tam měly budovat nějaké byty a prostředkem vést cyklostezky. O budoucnosti urbanistické studie na proměnu výstaviště jsme se zatím nebavili a ani nepředpokládám, že se k ní v blízké době budeme vracet,“ podotkla primátorka Markéta Vaňková(ODS).

A Kuliš její postoj vítá. „Doufám, že vášnivé diskuse o bourání plotů jsou za námi a že zájmové skupiny, které to propagovaly, už mají jiné zájmy. Teď jsem byl v Düsseldorfu, který je tradičním veletržním městem. Uvědomil jsem si, že v Německu by nikoho nenapadlo diskutovat o cyklostezkách a rezidenčním bydlení na výstavišti,“ zmínil ředitel výstaviště návrhy, které byly skutečně na stole.

Hlavní architekt Brna se záměru nevzdává

O změnách se začalo mluvit hned v roce 2015, kdy město od Němců koupilo většinový podíl ve Veletrzích Brno a mohlo tak začít přetvářet areál podle svých představ. Už tehdy vznikla na nové využití výstaviště první studie.

Podle ní se měl třeba empírový Bauerův zámeček s unikátním interiérem od architekta Adolfa Loosestát jedním ze základů nové rezidenční čtvrti.

Dalších několik studií pak vzešlo z urbanistické soutěže zveřejněné zkraje letošního roku. Všechny počítaly s cestou skrz areál z ulice Hlinky až k Riviéře. Od severu na jih tak měla vést trasa pro pěší a cyklisty kolem pavilonu P až ke koupališti.

Teď je těmto plánům nejspíš konec. Nicméně nápady nebudou pouze čekat v šuplíku. KAM dál pracuje na územní studii zahrnující navrhované změny na výstavišti a plánuje o nich s novou koalicí mluvit.

„Návrh řešení, a tedy i otázku částečného otevření areálu veřejnosti chceme s vedením města probírat na začátku roku,“ sdělil hlavní architekt Michal Sedláčeks tím, že územní studie pro změnu územního plánu má být hotová na jaře.

Pokud nová koalice smete dosavadní plány ze stolu, bude to podle exprimátora Vokřála velká chyba.

„Jestli se ustoupí od územní studie, zakonzervuje se tím zoufalý stav budov v areálu u Bauerovy ulice, což je velmi špatně. Chápu, že se vedení veletrhů brání, protože v těch místech zčásti některé prostory potřebuje, ale zbytek je komerčně využit naprosto špatně,“ tvrdí Vokřál.

O výstavišti nemohou rozhodovat architekti, říká Kuliš

Jeho nástupkyně Vaňková však připouští pouze kompromisní variantu tak, aby se prostor dal využít nejen pro výstavnictví. To se nicméně děje už teď – v areálu se konají koncerty, výstavy i další akce. Třeba před rokem tam lidé chodili do sportovního parku při Zimních olympijských hrách v Jižní Koreji.

A právě o správnosti této cesty chce nové vedení města přesvědčit hlavní městský architekt Sedláček. On sám si stejně jako Vokřál totiž myslí, že by se část areálu měla lidem skutečně více otevřít.

„Výstavištěbylo kdysi na okraji Brna. Jak se ale město rozvíjelo, situace se změnila. Teď je areál v centru a představuje oplocené a neprůchodné území. Hlavní idea je otevřít jej od hlavního vstupu směrem na jih k řece s tím, že tato osa bude končit novou velkou multifunkční halou, kam se přestěhuje hokejová Kometa,“ nastínil Sedláček.

Stavbu haly v místě současného velodromu ostatně podporuje i nová koalice a ředitel výstaviště Kuliš. Výraznější změny však nechtějí.

„Výstaviště je integrální součástí našeho podnikání a nemohou o něm rozhodovat architekti bez znalosti skutečných potřeb. Pokud se má opravdu udělat něco podle zmíněné soutěže, bude to pro nás likvidační,“ varuje Kuliš.

Naopak Veletrhy Brno musí oželet plánovaný multifunkční pavilon. Cena přes 400 milionů byla totiž příliš vysoká. „Druhým důvodem je postoj památkářů, kteří blokují námi navrhovanou variantu propojení s historickým pavilonem C, který podle nich má zůstat solitérem. Jsme nyní opatrnější i z hlediska vývoje ekonomiky,“ dodal Kuliš.

Copyright 2005-2019 Moderní Brno