Hlavička 4
6.12.2017

Bílý dům či Dům pánů z Kunštátu. Kvůli stadionům nabídne Brno domy jiné

Autor: Jana Ustohalová | Zdroj: brno.idnes.cz

Brno chce převzít firmy podnikatele Libora Procházky, jejichž pozemky jsou nutné k výstavbě stadionů za Lužánkami. Po kritice mu nenabídne domy v centru, ale jiné nemovitosti, kde nebydlí lidé. Zda podnikatel nabídku přijme, zatím není jisté.

Procházka výměnou za pozemky za Lužánkami požadoval devět historických nájemních domů v centru Brnav hodnotě asi půl miliardy korun. Město by za ně získalo jeho tři firmy, které klíčové parcely vlastní. Skončily by tím letité soudní spory a Brno by pak mohlo pokročit v přípravách na stavbu nového fotbalového i hokejového stadionu. Město však nakonec na takovou směnu nepřistoupí a předloží jinou nabídku.

„Na radě navrhnu, aby všech devět domů nebylo prodáno ani směněno. Měli bychom dojednat takové vypořádání majetku, které bude mít podporu napříč politickým spektrem,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hladík(KDU-ČSL).

Podle něj by bylo nejlepším řešením vyplatit Procházkovi pouze peníze. „Nebo směnit za nemovitosti, které jsou pro město zbytné či je neumí efektivně provozovat,“ dodal Hladík.

Ve středu v poledne mimořádně zasednou radní, aby toto rozhodnutí schválili, příští úterý o něm budou hlasovat zastupitelé. Zároveň se dnes vedení města sejde k dalšímu jednání s Procházkou.

Důvodem obratu vedení Brna je kromě odporu asi 200 nájemníků nesouhlas části zastupitelů hnutí ANO, koaličních partnerů i opozice. Podle informací MF DNES město Procházkovi nabídne jiné nemovitosti v centru, jež neslouží k bydlení.

Na seznamu se tak ocitly třeba Dům pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici, dům na Dominikánském náměstí 3, kde mají kancelářeúředníci školského odboru magistrátu a který by vyžadoval nákladné opravy, nebo poliklinika Bílý dům na Žerotínově náměstí.

Jednání jsou intenzivní, finální dohoda ale nepadla

Úvahy o posledních dvou budovách potvrdil MF DNES radní Marek Janíček (ANO), který má na starosti městský majetek.

„U Bílého domu dlouhodobě zvažujeme prodej, protože po rekonstrukci Polikliniky Zahradníkova se do ní přesunou tamní ordinace. Stále diskutujeme, co je Brno ochotné panu Procházkovi nabídnout. Sdělili jsme mu, že bude velmi těžké udělat dohodu o směně devíti domů, které požaduje,“ popsal Janíček s tím, že v posledních týdnech se jednání zintenzivnila.

„Chce je ukončit co nejdříve, žádná finální dohoda ale neexistuje,“ řekl Janíček. Procházka na dotazy MF DNES nereagoval. Opoziční ODS návrh lidovců nesměňovat devět domů v centru podpoří. „Dlouhodobě chceme vyřešit situaci za Lužánkami, ale otázkou je, za jakou cenu. Jestli jen proto, že to koalice slíbila v programovém prohlášení, nemyslím, že je to rozumné,“ sdělil šéf klubu zastupitelů ODS Robert Kerndl.

Další opoziční strana – ČSSD – podobné usnesení předkládala už na posledním zastupitelstvu před třemi týdny. Tehdy neprošlo. „Chceme vědět, jaká je reálná hodnota společností pana Procházky. Se zohledněním všech rizik a závazků je podle nás nižší než 260 milionů korun, na něž byly oceněny. Teprve pak je možné se bavit, jak se s tím vypořádat,“ podotkl Oliver Pospíšil, šéf opoziční ČSSD.

Proti výměně devíti památkově chráněných domů v centru se už před měsícem postavila i městská část Brno-střed, která je má ve správě. A podle dopisu, jenž přišel na magistrát z ministerstva vnitra a redakce MF DNES jej má k dispozici, není v takovém případě podobná transakce ani ze zákona možná.

Brno koupí „zajíce v pytli“

Úředníci proto dostali za úkol vybrat pro Procházku takové budovy, které vlastní přímo město, a nemuselo by tak žádat o povolení žádnou městskou část. „S výkladem ministerstva vnitra nesouhlasíme. Ze statutu města vyplývá, že jediný, kdo může nemovitosti prodávat, je město, ne městské části. Je třeba si to s ministerstvem řádně vysvětlit,“ uvedl přesto radní Janíček.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Procházka nabízí výměnou za městské nemovitosti své tři firmy – LP Expo, Czechcity a Masada. Ty vlastní pozemky, tenisové haly, kurty a garáže v sousedství stadionu za Lužánkami.

Jak však popsal hloubkový audit poradenské společnosti Kreston A&C, který si nechal magistrát v srpnu vypracovat a dal jej k dispozici zastupitelům, firmy samotné jsou velmi rizikové. Audit jejich hodnotu ocenil na 264 milionů korun. Zároveň ale zdůraznil, že mají velký nepořádek v účetnictví.

Auditoři našli například milionové závazky po splatnosti. Konstatovali, že hrozí doměření daně z příjmu v řádu statisíců korun nebo že společnosti půjčovaly peníze svému jednateli Procházkovi. Ten z firemní kasy platil třeba letenky, na něž neexistují cestovní příkazy. Navíc v obchodním rejstříku nezveřejňovaly účetní závěrky, jak jim to ukládá zákon.

„Kupujeme zajíce v pytli,“ prohlásil Pospíšil. „Už jen fakt, že máme nabýt obchodní podíly v těch firmách, je hloupost,“ doplnil ho Kerndl.

Velmi rizikový obchod, míní Jiří Hlavenka

Úspěšný podnikatel Jiří Hlavenka má letité zkušenosti s prodejem i nákupem firem. Založil třeba první český internetový obchod Vltava. cz, má podíl ve vyhledávači letenek Kiwi.com. Hloubkovou kontrolu, známou pod anglickým pojmem „due dilligence“, absolvoval mnohokrát.

Podobný audit městu ukázal, že tři firmy Libora Procházky, jež chce Brno koupit, jsou velmi rizikové. „Při takové kontrole dostanete jen materiály, které vám podnikatel sám dá. Pro kupujícího je proto nejlepší koupit přímo pozemky, o něž mu jde, než problematickou firmu, v níž nemá zájem podnikat,“ tvrdí Hlavenka, který je jako nestraník i jihomoravským zastupitelem za Zelené. 

Znáte podobný případ, kdy někdo hodlá koupit celé firmy, když mu jde pouze o pozemky? 
Nikdy jsem se s tím nesetkal. Problémem může být třeba to, že se někde objeví směnka, kterou podepsal minulý majitel, a ta teď přejde na město. Proti firmě také může být vedená žaloba, kterou účetnictví nezachytí. Těch břemen tam může být celá řada a due dilligence je nemusí odhalit. 

Nedají se rizika ošetřit v kupní smlouvě? 
Součástí smluv bývá závazek, že firma nemá žádné daňové nedoplatky, zástavy, půjčky, a že pokud se něco objeví později, prodávající to doplatí. Je ale otázka, zda na toto ujednání prodávající přistoupí. 

Jak se to dá zajistit? 
Běžně se pro tyto případy nechává 20 procent z kupní ceny na notářském účtu, třeba po dobu dvou let. 

Daně se ale mohou doměřovat i po deseti letech. Jak je tohle ošetřené? 
Na daňová rizika, kde jsou potenciální škody obrovské, bývá zodpovědnost prodávajícího v podstatě doživotní. Záruky se ale musí dávat oboustranně. Chápu, že Brno nemá v tomto případě moc možností, ale je to velmi nestandardní postup.

Copyright 2005-2017 Moderní Brno